Copyright © pohodanovapec.cz 
Alergie a intolerance potravin jsou pojmy, které se často zaměňují. Jak poznáte rozdíl a proč je potravinová intolerance záludnější? Možná to znáte ze svého okolí, anebo sami patříte k těm, kteří jsou na tu či onu potravinu (případně na její složku) alergičtí. Je to ale opravdu alergie? Jít může také o intolerance, stav, při kterém tělo reaguje odlišně, projevy ale mohou být zaměňovány s alergií.
Jednoduše řečeno, potravinová alergie je stav vyvolaný konzumací problematické potraviny, díky čemuž je aktivován imunitní systém těla. Organismus začne obratem vytvářet protilátky jako rychlou obrannou reakci na požitý alergen. Alergie se projevuje v jakémkoli věku a časem může sílit i slábnout, a zčásti (v určitých případech) bývá dědičná. Potravinovou alergii lze tedy rozpoznat relativně snadno - reakce těla bývá dostatečně vypovídající. Imunitní systém reaguje velmi rychle vytvářením tzv. IgE protilátek.
Odhalení intolerance některé z potravin či její složky bývá složitější a časově náročnější. V tomto případě nezareaguje tělo po požití problematické potraviny okamžitě. Nástup příznaků je pozvolnější, v řádu hodin, nebo dokonce dnů. Příznaky intolerance mohou být z dlouhodobého hlediska i velmi překvapivé, a to i na psychické úrovni. Jednoduše řečeno v případě potravinové intolerance jde o poruchu metabolismu, kdy v organismu chybí enzym určený ke zpracování určité složky potravy.
V průběhu života se míra intolerance může měnit, protože s přibývajícím věkem může aktivita enzymů klesat. Příznaků potravinové intolerance je celá řada a na různých úrovních fyzických i duševních projevů. Společným jmenovatelem je ale dlouhodobý zdravotní dopad a určitý životní nekomfort. Nevýhodou intolerance v porovnání s alergií je její problematické odhalování, protože nástup symptomů je někdy i velmi pozvolný.
Potravinová intolerance může být způsobena nedostatkem specifických enzymů potřebných k trávení určité složky potravy nebo citlivostí na potravinové přísady. Nejčastěji se jedná o intoleranci laktózy (nesnášenlivost mléka) a lepku, která se projevuje velmi rozmanitě, přičemž nejzávažnější formou intolerance lepku je celiakie. Fruktózová intolerance postihuje 15-20 % populace a je způsobena poruchou transportu fruktózy přes střevní sliznici. Příkladem potravin bohatých na fruktózu jsou jablka, švestky, rozinky, datle, med, džusy, brokolice, rajčata a jejich výrobky. Histaminová intolerance vzniká z nedostatečné schopnosti odbourávat histamin ve střevech, a její projevy mohou napodobovat alergické reakce, ale nejsou řízené IgE protilátkami.
Jak připravit smažená krůtí játra
Důležité je rozlišovat klasické klinické projevy intolerance, které zahrnují zejména zažívací potíže (zvracení, bolesti břicha, nadýmání, průjem), a další symptomy, jako jsou bolesti hlavy, únava, kožní změny či dýchací obtíže. U dětské populace se potravinová intolerance může projevovat i kožními či behaviorálními symptomy (pláč, neklid). U některých forem intolerance může docházet k sekundárním projevům, jako je zhoršení nebo změna mikrobiomu, který hraje klíčovou roli v trávení, imunitě i náladě.
Příznaky alergie jsou obvykle vyvolány imunitním systémem a jedním z nejcharakterističtějších markerů je IgE. Potravinové alergie mohou vést k anafylaxi, což je rychlá a život ohrožující reakce. Příznaky intolerance naopak bývají lokální a pomaleji se rozvíjejí, ať už jde o trávicí trakt nebo o širší systémové projevy. Diagnostika potravinových alergií zahrnuje anamnézu, kožní prick testy, krevní testy na IgE a někdy provokativní testy potravin. Diagnostika potravinových intolerancí často zahrnuje eliminační diety a dechové testy s měřením metabolitů jako je vodík; krevní testy IgG protilátek mohou být též užitečné, přesto nejsou univerzním důkazem intolerance.
Hlavním a nejúčinnějším opatřením je důsledně se vyhýbat odhaleným spouštěčům ve stravě. U vybraných typů intolerancí lze trávicímu systému velmi efektivně odlehčit dodáním chybějících enzymů zvenčí ve formě doplňků stravy. Eliminační dieta by měla být sledována lékařem či nutričním specialistou a vždy je vhodné doplnit ji o důkladný stravovací deník. V některých případech mohou být podány enzymatické doplňky (např. diaminooxidáza - DAO) ke zmírnění intolerančních projevů. Pro alergie je klíčová prevence vyhýbání se alergenům a v těžkých případech mít u sebe injekční adrenalinu a být proškolený v jeho použití.
Enterosgel je uveden jako pomocný prostředek při zmírnění některých symptomů, ačkoli nejde o léčbu samotné alergie či intolerance. V kontextu prevence a léčby je důležité zaměřit se na celkovou úpravu životosprávy, pravidelný režim, dostatek spánku a pohyb. Většinou se alergie i intolerance řeší odlišně, a proto je důležité správně identifikovat stav prostřednictvím vhodné diagnostiky.
Studie uvádějí, že potravinovou alergií nebo intolerancí trpí přibližně 1-3 % dospělé populace a 4-6 % dětské populace. Při vyšetřování bývá důležitá složka rodinné anamnézy a atopických onemocnění. Nejčastějšími potravinami, které způsobují alergie, bývají ořechy, mléko, vejce, obiloviny obsahující lepek a další proteiny. Příznaky alergií mohou být široké a zahrnují kožní projevy, dýchací potíže i gastrointestinální trakt.
Potraviny obsahující bílkoviny, které imunitní systém může vnímat jako alergen, zahrnují ořechy, mléko, vejce, ryby, korýše, pšenici a další. U některých dětí a dospělých se riziko alergií zvyšuje vlivem rodinné anamnézy a prostředí.
Potravinová intolerance může mít vliv na bolesti zad, změny nálady, únavu a poruchy spánku. Zánětlivé mediátory a změny mikrobiomu mohou ovlivnit nervovou soustavu, bránici a svalové napětí. Správná rovnováha mikrobiomu podporuje produkci neurotransmiterů, které ovlivňují náladu a stresovou odpověď.
Klinické příznaky potravinových alergií mohou být velmi pestré a zahrnují svědění, otoky, vyrážky a břišní diskomfort. Diagnostika zahrnuje anamnézu, kožní prick testy, krevní testy IgE a v některých případech provokativní testy. Potravinová intolerance se často odhaluje eliminační dietou a pozorováním reakce těla; dechové testy sledují uvolňování vodíku. Komplexnější krevní testy na potravinovou intoleranci stojí v klinické praxi za poplatek a bývají součástí specializovaných laboratoří.
Potravinová intolerance a alergie jsou dva odlišné stavy, které mohou vykazovat podobné příznaky, což vyžaduje správnou diagnostiku a léčbu. Potravinová intolerance bývá obvykle méně závažná a lze ji řešit úpravou stravy, zatímco alergie musí vést k vyvarování se alergenům a v některých případech k nouzovému zásahu.
| Stav | Podstata | Typické příznaky |
|---|---|---|
| Potravinová intolerance | Nedostatek enzymů, metabolické poruchy, intolerance na složky potravy | pomalý nástup, trávicí obtíže, bolesti břicha, nadýmání, průjem |
| Potravinová alergie | Imunitní reakce, IgE, možné vyvolání anafylaxe | rychlý nástup, svědění, vyrážky, otoky, dušení |
Příběh a praxe ukazují, že nejúčinnější postup vychází z správné diferenciace typů reakcí a individualizované diety. V případě potřeby lze vyhledat odbornou pomoc u alergologa, gastroenterologa či imunologa.
Copyright © pohodanovapec.cz
