Island patří díky své divoké přírodě k největším turistickým lákadlům světa, a zároveň nabízí inspirativní gastronomii, kterou lze adaptovat i mimo Island. Tento článek объединяет recepty a zkušenosti z čerstvě upečeného islandského chleba a doplní je příběhy o pekařských projektech v Praze, kde islandské nápady získaly nové čtení v lokálních pekárnách.
Usmažíme najemno nakrájenou cibulku do křupava a vmícháme do smetany. V míse smícháme s moukou kopr a sůl. K tomu přidáme rozpuštěné droždí, rozšlehané vajíčko, olej a zakysanku s cibulkou a vodu. Těsto hněteme hnětačem nebo ručně. Mělo by být lehké, vláčné, tvárné. Z dobře uhněteného těsta vyrobíme kouli, přikryjeme folií a necháme kynout cca 1 hodinu v teple. Vykynuté těsto splácneme a znovu necháme kynout asi 10 minut. Na vále uděláme z tohoto množství 9 bochánků, které poskládáme na plech nebo do formy do tvaru kytičky. Přikryjeme opět folií na dalších 45 minut. Pečeme v troubě vyhřáté na pouhých 170°C cca 40 min. Po vytažení z trouby necháme alespoň 2 hodiny chladnout na roštu.
David Arnorsson a Gudbjartur Gudbjartsson se z Islandu přestěhovali do Prahy a otevřeli řemeslnou pekárnu Artic Bakehouse. Na jejich kváskový chleba, croissanty nebo skořicové šneky dnes lidé stojí fronty. V pekárně na pražském Újezdu se dveře netrhnou a i když bochník chleba stojí přes stovku, zákazníci zůstávají věrní. Do nenápadného krámku v srdci Malé Strany láká vůně z pece plné croissantů.
Arnorsson zdůrazňuje, že používání kamenných mlýnů a mouky s nižším obsahem lepku zvyšuje nutriční hodnotu a usnadňuje trávení. Těsto nechává zrát v průměru šestnáct až osmnáct hodin, čímž dosahuje jemnější struktury. Kváskové pečivo vyžaduje delší a pomalejší kvašení, které odrazuje od průmyslových technologií. U Islandu se hrdě drží tradičních postupů a zkušení pekaři přinášejí nové recepty i do zahraničí.
V diskuzích a experimentech se objevují alternativní postupy bez droždí, s použitím kyseliny citronové, octa a sody. Někteří píší, že "kváskový chleba lidé pekli už před stovkami let" a že moderní technologie, jako instantní droždí, mohly snížit kvalitu. Důraz na vyvážené složení, volbu mouky a dobu zrání je v těchto experimentech klíčový. Názory na to, zda soda chléb je stejně kvalitní jako tradiční kváskový, se různí v závislosti na typu mouky a způsobu zpracování.
Experimentátorský přístup ukazuje, že lze dosáhnout výjimečné chuti i s bílou moukou a sodou, pokud se dodrží přesné poměry a techniky. Diskuze navrhují testovat rozdílné kombinace mouk (pšeničná, žitná, celozrnná) a semínek (lněná, koprová semínka, kmín) pro obohacení chuti a textury. Kyseliny a sody lze používat v malých dávkách, a přitom zachovat jemnost struktury těsta.
V diskusi se často zmiňuje, že různé metody hnětení vedou ke stejnému výsledku - i když při použití různých technik může vzniknout jiná textura a kůrka. Někteří experimentují s hnětením, stěračem, prohnutím písmen a různými teplotami, aby porovnali výsledky. Důležité je sledovat výsledek a vyhodnotit, zda změna techniky zlepšila chuť či stravitelnost těsta.
Video o Islandu a pražských pekárnách, kde islandské postupy ožívají v moderním prostředí, může posílit zážitek z receptu.
| Varianta | Mouka | Kvasnice | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Tradiční islandský | Hladká + celozrnná | Kvasnice | 1 h + 10 min | 170°C | Kytičkový tvar, 9 bochánků |
| Soda chléb s kefírem | Pšenice | Soda | 1-2 h | 130-170°C | Bez droždí, s kyselinou citronovou |
Kváskový chléb – recept a složení