Alergie na vejce patří mezi častější potravinové alergie u dětí. Udává se, že pokud jsou vajíčka zařazena do stravy dítěte mezi 4. až 6. měsícem, snižuje se riziko vzniku alergie. Alergie na vejce je imunitní reakce organismu na některou z bílkovin ptačích vajec.
Může se projevovat jedním nebo kombinací více příznaků z široké škály:
Alergií na vejce trpí zhruba 2% malých dětí, alergenní potenciál žloutku je stejný jako v případě bílku.
Vědce zajímalo, zda má na vznik alergie během prvního roku života dítěte vliv také konzumace vajec kojící ženou během prvních pěti dní po porodu. Pracovali s 367 novorozenci, z nichž 183 se narodilo maminkám, které vajíčka konzumovaly, a 184 se narodilo maminkám, které vajíčka během prvních dní po porodu nekonzumovaly. Po 12 měsících byly děti vyšetřeny, zda (ne)mají alergii na vejce.
V mateřském mléce maminek konzumujících vajíčka byly přítomné ve vyšší míře složky, které mohou dítě alergizovat, tj. ovalbumin a ovomukoid. Ve věku 1 roku nebyl u dětí zjištěn významný rozdíl ve výskytu alergií na vajíčka (u vejce konzumujících maminek to bylo 9,3 % dětí a u nekonzumujících 7,6 % dětí), ani v sensitizaci (zvýšení vnímavosti a možného vzniku alergie) na vaječný bílek ( 62,8 % vs. 58,7 %).
Tipy pro perfektní drůbeží tlačenku
Alergie na vejce může být typu IgE (kdy se v těle tvoří specifické IgE protilátky), nebo typu non-IgE (alergická reakce probíhá jinými mechanismy imunitního systému), non-IgE typ nelze prokázat krevnímy testy, nemusí se projevit ani reakce při kožních testech. Testy specifických IgE protilátek jsou, obzvlášť u malých dětí, spolehlivé nanejvýš na 50%. Mohou vycházet falešně pozitivně, kdy se v krvi nachází specifické IgE protilátky proti některé z vaječných bílkovin, ale reálně k alergické reakci na ně nedochází.
Mohou ale vycházet především falešně negativně, kdy se v krvi specifické IgE protilátky nenachází, k alergické reakci po požití vajec dochází jinými mechanismy imunitního systému (non-IgE alergie), jedná se zpravidla o pozdní reakce (v řádech i dnů po snězení vajec). Jedinou spolehlivou diagnostickou metodou je tedy eliminačně-expoziční test.
Alergie na slepičí a ostatní ptačí vejce vymizí u zhruba 80% malých alergiků do 3 let věku. Poměrně častý je souběh alergie na vejce s alergií na kuřecí a slepičí maso (záleží, na které bílkoviny vejce je alergie - zde se jedná o reakci na sérový albumin alfa-livetin). Alergici na vejce mají v pozdějším věku vyšší riziko alergie na peří.
Léčba spočívá v dodržování bezvaječné diety, pokud je dítě kojeno, dietu často musí držet i maminka (pokud dítě reaguje i přes mateřské mléko. Bílkoviny vajec jsou termostabilní alergeny, jejich alergenní potenciál se varem snižuje jen minimálně, výrazněji se snižuje pouze u žloutku.
Během diety je třeba vyhýbat se vejcím všech druhů ptáků a to ve všech formách, obvykle je vhodné se vyhýbat i kuřecímu a slepičím masu. Je proto nezbytně nutné číst složení všech potravin, nevyhovující složení má především značná část sladkostí, zmrzlin, pečiva, těstovin, masných výrobků (řízky, karbanátky, sekaná, surimi), dresinků a lahůdek (neboť obvykle obsahují majonézu). Doporučeno je každý den podávat probiotika a dbát na zdravá střeva (omezit sladké, mléko a mléčné výrobky a lepek). Mezi vaječné bílkoviny patří i položky jako ovalbumin, ovoglobulin, ovamucin, lyzozym (používaný ke konzervaci sýrů), livetin, vaječný lecitin (emulgátor).
Zahušťování jíškou z rýžové mouky: Doba vaření
Vaječné bílkoviny obsahují také některé vakcíny, jedná se o, v rámci povinného očkování aplikovaný, Priorix a dále např. Priorix Tetra, vakcíny proti klíšťové encefalitidě a vakcíny proti chřipce.
Alergeny se mohou ve složení výrobků skrývat pod různými názvy. Složení výrobků se může změnit.
O potravinových alergiích a intolerancích je slyšet čím dál častěji a mnoho maminek se jich oprávněně obává. Preventivní vylučování potenciálních alergenů ze stravy je ale při kojení zbytečné, někdy dokonce i kontraproduktivní - sebe tím ochudíte o potřebné živiny a vaše dítko o příležitost přijít do styku s pestrou paletou potravin.
Jednotlivé alergeny se proto vyplatí do jídelníčku postupně zařazovat a zahrát si na detektiva-kronikáře. Konzumaci každé nové potraviny si zapište a pozorujte, jak na něj vy i dítě reagujete. Odezva miminka na vaši stravu je většinou zpožděná o 6 až 12 hodin.
Nejčastějším potravinovým alergenem u dětí do 3 let je bílkovina kravského mléka. Následuje vaječný bílek, lepek a sója. Alergii ale mohou vyvolat i různé druhy ořechů a další potraviny. Nežádoucí reakce se pak projevují na kůži (kopřivka, ekzém) nebo v rámci trávicího ústrojí (průjem, zácpa, bolesti bříška, hlen, krev ve stolici) a dýchacího systému (zahlenění, astma). Pokud se tyto problémy objeví, měla by následovat konzultace s lékařem a eliminační dieta.
Prevence vzniku alergií ale nespočívá jen v tom, co z jídelníčku vyřadit, ale i v tom, co do něj přidat. Riziko ekzému a alergie na kravské mléko může podle výzkumů snížit suplementace již zmiňovaným rybím tukem a probiotiky, která se doporučuje v pozdní fázi těhotenství i během kojení.
Během těhotenství a kojení má tělo vyšší nároky zejména na bílkoviny a zdravé tuky. Zásadní roli přitom hrají polynenasycené mastné kyseliny (známé jako omega-3), které se podle studií přenášejí přímo do mléka. Konvenční stravou jich ale zpravidla nepřijímáme dostatečné množství, a tak je vhodné sáhnout po kvalitním suplementu na bázi rybího tuku nebo oleje z mořských řas.
Dalším pilířem jsou komplexní, ale co nejméně průmyslově zpracované sacharidy a také mikroživiny v podobě nezbytných minerálů a vitamínů. Obzvlášť důležitý je příjem vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E a K), jódu a selenu, jejichž nedostatek ve stravě vede i k deficitům v mateřském mléce. Ostatní mikronutrienty pak prospívají především zdraví matky - tělo je totiž při tvorbě mléka čerpá z dosavadních zásob.
Společnost pro výživu sestavila několik doporučení, která vám pomohou doplnit do jídelníčku potřebné bílkoviny, vápník i vitamíny. Uvidíte, že to není žádná věda. Důsledně dbejte na kvalitu a pestrost živin.
Strava v období kojení je opředena mnoha mýty. A přestože opravdu existují potraviny, nápoje a látky, které jsou během kojení zapovězené, jiné jsou na blacklistu zcela neoprávněně. Tak si v tom pojďme udělat pořádek.
Největší restrikce vás nejspíš čekají během šestinedělí, kdy se dává do kupy vaše tělo a postupně si zvyká i trávicí trakt miminka. Zpočátku je proto vhodné eliminovat nadýmavé potraviny (cibule, česnek, zelí, perlivé nápoje) a nejčastější alergeny. Později je však žádoucí cílit na pestrost jídelníčku.
| Potravina | Doporučení |
|---|---|
| Ryby | Volte menší ryby (treska, losos, sardinky, šproty) |
| Luštěniny | Důkladně namáčejte a klíčte |
| Pálivá jídla | Sledujte reakci miminka |
| Ovoce a zelenina | Jezte několikrát denně, postupně zařazujte kyselejší plody |
| Oříšky | Zařazujte postupně a obezřetně |
| Sladkosti a čokoláda | Omezte, volte hořkou čokoládu |
| Bylinky | Opatrně, některé mohou tlumit laktaci |
| Alkohol | Svátečně, vyhněte se tvrdému alkoholu |
| Káva | V rozumném množství (200-400 mg kofeinu denně) |
V jaké míře se alkohol přes krev matky dostane až do mléka, závisí na více faktorech. Obecně však platí, že by to kojící ženy neměly s jeho pitím přehánět. Tvrdému alkoholu se proto raději vyhněte úplně. Pokud si ale chcete výjimečně dopřát sklenku vína nebo piva, naplánujte si kojení s odstupem od její konzumace.
Při kojení se vyhýbejte také oblíbeným party nápojům s obsahem chininu (například tonik). Nevhodnost kouření pak snad ani nemusíme zmiňovat.
Množství kofeinu, které kojené dítě přijme z mateřského mléka, je poměrně nízké (méně než 10 % dávky, kterou přijme kojící žena). Podle odborníků si tak při kojení můžete bez obav dopřávat 200 až 400 mg kofeinu denně. Držet se raději spodní hranice však bývá rozumnější - riziko neklidu a poruch spánku totiž kofeinu prostě neodpářeme. Citlivost konkrétního miminka je ale potřeba vypozorovat v praxi.