Treska obecná (Gadus morhua) je hospodářsky významný druh ryby, který podléhá různým regionálním opatřením pro obnovu a řízení rybolovu. Tyto snahy zahrnují populace štikozubce obecného, tuňáka obecného, pelagické druhy a platýse černého. V následujícím textu se podíváme na regulace a opatření související s lovem a ochranou tresky obecné.
Treska obecná (Gadus morhua)
Článek 2 rozhodnutí 2004/585/ES zřizuje regionální poradní sbor pro pelagické populace (treska modravá, makrela obecná, kranas, sleď obecný) ve všech oblastech spadajících pod Mezinárodní radu pro průzkum moří (ICES), vyjma Baltského moře.
Obsah vitaminu A v oleji z jater získaného z Gadidae (treska, treska jednoskvrnná, mník, štikozubec atd.) obvykle nepřesahuje 2 500 mezinárodních jednotek/g.
V oblasti Shetlandy a v okolní oblasti žije pět hlavních obchodně významných lovených druhů žijících při dně, jmenovitě treska jednoskvrnná, treska obecná, treska modravá, treska tmavá a ďas.
Odchylně od odstavce 1 nesmějí být při použití lovného zařízení, pro které je jako cílový druh v souladu s přílohami II nebo III vymezena treska obecná (Gadus morhua), na plavidle žádná další lovná zařízení.
Proplutí oblastmi, ve kterých se nesmí lovit treska obecná, je zakázáno, pokud nejsou lovná zařízení na palubě pevně uvázaná a uložená v souladu s čl. 17 odst. 2 bodem c).
Pokud členský stát zvýšil intenzitu týkající se činností rybolovu jednoho nebo více plavidel používajících vysoce selektivní lovná zařízení v souladu s čl. 13 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1342/2008 nebo se zabýval činnostmi, v rámci nichž nebyla lovena treska obecná, v souladu s čl. 13 odst. 2 písm. b), c) nebo d) uvedeného nařízení s cílem kompenzovat úpravy intenzity, které by se použily na tato plavidla v souladu s čl. 12 odst. 4 stejného nařízení, zvýší se nejvyšší přípustná intenzita rybolovu pro ty skupiny intenzity rybolovu, do nichž tato plavidla patří, a to o množství nutné pro kompenzování úprav intenzity rybolovu pro tuto činnost.
Pokud jde o populace, pro něž byly navrženy nové víceleté plány (západní populace kranasů), jakož i populace, ohledně nichž se Rada a Komise zavázaly v prohlášení přijatém na zasedání Rady v prosinci 2009 (sleď obecný v Keltském moři a treska jednoskvrnná v oblastech Vb a VIa), je návrh v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném prohlášení.
Při rybolovu s unášenými lovnými šňůrami v obdobích a dnech stanovených v bodech 1.1 a 1.2 nesmí být na palubě uchovávána treska obecná.
V souladu s přílohou II písm. a) protokolu by k důkazu o původu přípravků ze surimi (kód KN 1604 20 05) měl být přiložen doklad o tom, že přípravek ze surimi obsahuje nejméně 40 % hmotnostních ryb a že jako primární složka základu surimi byla použita treska aljašská (Theragra chalcogramma).
Nejpozději od 1. ledna 2016 se regulace týkají těchto druhů: treska jednoskvrnná, treska bezvousá, pakambala průsvitná, ďas mořský, platýs evropský, mník mořský, treska tmavá, treska sajda, platýs červený, pakambala velká, pakambala východoatlantská, mník modrý, tkaničnice tmavá, hlavoun tuponosý, červenice obecná, platýs černý, mníkovec bělolemý, okouník a středomořské populace žijící při dně.
Podniku Marine Harvest se týká celosvětová produkce a prodej lososů a jiných chovných ryb jako je treska či platýs.
Druh: Treska bezvousá Merlangius merlangus Oblast: IIa (vody ES), Severní moře WHG/2AC4.
Podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 338/2008 ze dne 14. dubna 2008, kterým se upravují kvóty přidělené Polsku pro lov tresky obecné v Baltském moři (subdivize 25-32, vody ES) na období od roku 2008 do roku 2011, se na období čtyř let kvóty snižují, a to v roce 2008 o 10 % množství uloveného nad povolenou kvótu v roce 2007 a v letech 2009, 2010 a 2011 o 30 % množství uloveného nad povolenou kvótu v roce 2007.
Nařízení rady (ES) č. 1941/2006 ze dne 11. prosince 2006, kterým se pro rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři, stanoví množství tresky obecné na 10 794 tun, které mohou v roce 2007 v Baltském moři (subdivize 25-32, vody ES) odlovit plavidla plující pod vlajkou Polska.
Proto je vhodné ve vodách Společenství a na plavidlech Společenství nepovolit při lovu, jehož cílovým druhem je treska obecná, používání vlečných lovných zařízení bez únikového okna typu Bacoma nebo typu, u kterého jsou oka kapsy a nástavce natočena o 90°.
Švédsko poskytlo informace o úlovcích tresky obecné skupinou plavidel provádějících odlov humra severského pomocí třídící mřížky ve Skagerraku a Kattegatu podle dodatku 2 přílohy III nařízení (ES) č. 43/2009.
Vzhledem k francouzskému programu na kontrolu uvedeného rybolovu, jakož i ke skutečnosti, že začleněním této skupiny by vznikla administrativní zátěž, která by nebyla úměrná jejímu celkovému vlivu na populace tresky obecné, je vhodné vyloučit danou skupinu plavidel lovících hlubokomořské druhy na západě od Skotska pomocí vlečných sítí o velikosti ok minimálně 100 mm v hloubce minimálně 300 metrů nebo více, a skupinu plavidel lovících ďasa mořského v oblasti západně od Skotska pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry v hloubce minimálně 300 metrů nebo více z provádění režimu intenzity rybolovu stanoveného v kapitole III nařízení (ES) č. 1342/2008.
Dále lze ještě s odvoláním na údaje sdělené Komisi poznamenat, že se velká odvolání, zjištěná v lednu 2000, týkala druhů jako máčka (od 11 423 kg do 16 362 kg), treska tmavá (od 120 kg do 3 727 kg) nebo platýz velký (od 51 kg do 1 789 kg), druhů, u kterých je vzhledem k tržním vlastnostem souvislost mezi zvýšeným stažením z trhu a mediálním dopadem ropné skvrny malá, skoro neexistující.
Pro Spojené království a Irsko a pro Polsko byly některé z těchto kvót na rok 2009 přizpůsobeny nařízením Komise (ES) č. 147/2007 ze dne 15. února 2007, kterým se upravují určité rybolovné kvóty v letech 2007 až 2012 podle čl. 23 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky, a nařízením Komise (ES) č. 635/2008 ze dne 3. července 2008, kterým se upravují kvóty přidělené Polsku pro lov tresky obecné v Baltském moři (subdivize 25-32, vody ES) na období od roku 2008 do roku 2011 podle nařízení Rady (ES) č. 338/2008.
Rada přijala na počátku roku 2004 programy obnovy pro několik zásob tresky obecné a štikozubce severního.
Vývoj populace tresky obecné v Severním moři (Zdroj: ICES)
Podle čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení může Rada na návrh Komise a na základě informací poskytnutých členskými státy a na základě sdělení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) vyloučit některé skupiny plavidel z oblasti působnosti režimu intenzity za předpokladu, že jsou k dispozici vhodné údaje o úlovcích tresky obecné a o výmětech provedených dotčenými plavidly, procento úlovků tresky obecné nepřesáhne 1,5 % celkového odlovu provedeného skupinou plavidel a začlenění skupiny do režimu intenzity by představovalo administrativní zátěž, která by nebyla úměrná jejímu celkovému dopadu na populaci tresky obecné.
Dne 6. srpna 2001 Komise přijala rozhodnutí 2001/657/ES, kterým se stanoví odchylka od definice pojmu „původní produkt“ s přihlédnutím ke zvláštní situaci Saint-Pierre a Miquelonu ohledně zmrazeného filé z tresky, okouníka, platýse velkého a platýse černého kódu KN 0304 20.
Na základě stanoviska Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství předloží Komise Radě do září 2007 hodnocení selektivity tresky obecné lovené aktivním zařízením, pro které je treska obecná uznána jako cílový druh.