Copyright © pohodanovapec.cz 
Teskníte nad tím, jak je vaše zahrada v zimním období vybledlá? To ale nemusíte. Naštěstí existují rostliny, které můžete pěstovat v zimě a mrazech. Rozjasní a zkrášlí tak vaši zahradu nebo alespoň okenní parapet.
Možné je, že právě letos, kdy vás ukonejšil extrémně teplý podzim, jste po náhlém ochlazení přišli na zahradu a ta zelenina, kterou jste ještě nechávali dozrávat, prostě pomrzla. Nemusí to však ještě představovat problém, ale ne u každé zeleniny a ne vždy. A některou je opravdu lepší nejíst a vyhodit na kompost. Jinou však můžeme pěstovat celou zimu. Pokud nejsou konkrétní rostlinné druhy a jejich plody vůči mrazu nějakým způsobem odolné, voda v rostlinách za mrazu zamrzne a ostré krystaly ledu proráží buněčné stěny. Ve chvíli, kdy led v rostlinách začne tát, zmrzlé buňky se začnou hroutit, následkem čehož je zelenina jaksi kašovitá a rychle hnije.
Obzvláště pro zeleninu s vysokým obsahem vody je proto mráz fatální. Může se i stát, že rostlina za mrazu uhnije, ale plody zůstanou na první pohled v pořádku. I tyto plody však nevydrží dlouho a musíme je okamžitě sklidit a zpracovat. Rostlina jim již nedodává vodu ani živiny a plody také velmi rychle uhnijí.
Existují odolné rostliny, které si s březnovými mrazy poradí bez problémů a během nastávající sezóny přinesou bohatou úrodu. Tento článek se zaměří na pět konkrétních rostlin, které lze bezpečně sázet i v chladném březnu, a dále rozšíří nabídku o další mrazuvzdorné druhy vhodné do zimního skleníku i na záhon.
Kadeřávek čili kadeřavá kapusta dokonce vydrží i velmi silné mrazy a dokonce chutná nejlépe po přejití mrazem. Při sklizni se vyplatí odřezávat jen vrcholky stonků a košťály nechat na záhonu. Díky tomu se totiž dočkáme ještě druhé sklizně. Brzy na jaře košťály obrazí a jejich křehké, čerstvé výhony, jsou vynikající. Stinnou stránkou je, že listy kadeřávku trpí zimním sluncem. Nejraději mají, když na ně napadne sníh, který funguje jako tepelný izolant. V opačném případě je lepší zakrytí bílou netkanou textilií, případně alespoň větvičkami chvojí.
Jablečný koláč, který nikdy nezklame
I růžičková kapusta vlastně patří mezi nejcennější zeleninu v zimě. Vydrží i silné mrazy a její růžičky proto můžeme postupně odebírat po celou zimu. Některé odrůdy dokonce snesou bez použití tepelné izolace i mrazy okolo -15 °C. Růžičková kapusta však špatně snáší velké tepelné rozdíly, a proto ji při častém střídání mrazů a prudkého oteplení raději sklidíme už v prosinci. V klimaticky příznivějších podmínkách, pokud je chráněná sněhovou peřinou, ji můžeme nechat na záhonku třeba až do února.
Špenát je další superhvězdou mezi skleníkovými rostlinami na zimu. Roste rychle a zvládá chladné podmínky jako profesionál. Pro zimní sklizeň se špenát vysévá nejpozději do konce října, vyzkoušet můžete například kultivar 'Winterriesen', kterou lze pěstovat celoročně. Špenát se sklízí postupným otrháváním listů nebo vyříznutím celé rostliny i s částí kořenů. Sklízíme zásadně za suchého počasí, protože mokré listy se snadno zapaří a rychle vadnou. Obnaženou zem po odebraných rostlinách znovu zakryjeme, abychom ochránili zbylé rostlinky.
Dosti odolná je mrkev, petržel a celer, jelikož jsou jedlé části této kořenové zeleniny z větší části chráněné zeminou (tepelným izolantem), ani tuto zeleninu však nemůžeme pěstovat až do zimy. Snese pouze kratší mrazíky. Hned po mrazu je nejlepší zeleninu sklidit a dát ji do tepla, kde roztaje. Poté jednoduše zjistíme na pohled a dotek, zda vydržela, jestli musí na kompost, případně zda stačí nejvíce pomrzlé části jen vykrájet.
Pastinák, který se velmi podobá kořenové petrželi, vydrží na záhonech také celou zimu. Na konci února však musíme kořeny vyrýt. Pastinák je totiž dvouletá rostlina a brzy na jaře by začal tvořit květní stvoly, načež by byly podzemní orgány znehodnocené. Pastinák se v Evropě pěstuje již 3000 let a před příchodem brambor do Evropy je nahrazoval v podobě vařených příloh. Zajímavý je vysoký obsah bílkovin v této zelenině, až třikrát větší obsah cukrů než mrkev a nejvyšší obsah vitamínu C ze všech kořenových zelenin.
U pórku musíme dát dobrý pozor, jaký jsme vysadili. Takzvaný zimní pórek, tedy odrůdy vhodné k zimování v záhonech, je lepší nechat venku, kde vydrží mnohem déle než sklizený třeba ve sklepě či v lednici. A čerstvý pórek ze zahrady v lednu? Učiněný skvost kuchyně. U pórku je však třeba se postarat o tepelnou izolaci před silnými mrazy. Především půda nesmí zmrznout příliš rychle a příliš hluboko. Pomůže proto nastýlka z listí či slámy, případně ještě přihrnutí zeminy k rostlinám, kdy zahrneme celou bělavou konzumní část pórku s výjimkou listů.
Inspirace pro hot dog s zeleninou
Tuřín je fantastickým doplňkem vašeho zimního skleníku. Tato kořenová zelenina odolná vůči chladu prospívá v chladných podmínkách a rychle roste. Řepa je další skvělou volbou pro zimní skleníky - semena řepy vysejte přímo do půdy a nechte je od sebe vzdálena několik centimetrů. Ředkvičky jsou ideální pro netrpělivé zahradníky. Rostou rychle a často jsou připraveny ke sklizni už za pár týdnů.
Se správnými skleníkovými rostlinami na zimu si můžete užívat bujný růst a dokonce i čerstvé produkty i během nejchladnějších měsíců. Tyto rostliny prospívají v chladných podmínkách a vdechují život vašemu skleníku, i když je venku všechno zmrzlé. Listová zelenina, jako je kapusta a špenát, se snadno pěstuje a poskytuje výživnou variantu pro zimní jídla. Bylinky jako petržel, koriandr a kopr se daří v chladnějších teplotách a dodávají vašim pokrmům chuť po celou zimu. Kořenová zelenina, včetně mrkve, řepy a ředkviček, je odolná a lze ji sklízet na čerstvá a vydatná jídla během zimy.
Macešky jsou fantastickou volbou pro zimní skleníky. Jejich zářivé, vícebarevné květy vám dokážou okamžitě zvednout náladu i v těch nejšedivějších dnech. Tyto odolné květiny dobře snášejí chladné teploty a kvetou i v mrazivých podmínkách. Cyklámen dodá vašemu zimnímu skleníku eleganci a kouzlo. Tyto kvetoucí rostliny produkují jemné květy podobné motýlům v odstínech růžové, červené, bílé a fialové.
| Rostlina | Mrazuvzdornost / poznámka | Doporučení k pěstování |
|---|---|---|
| Kadeřávek | Vydrží velmi silné mrazy, chutná lépe po mrazu | Sklízet vrcholky, zakrývat při holomrazech |
| Růžičková kapusta | Až -15 °C u vhodných odrůd | Sklízet košťál s růžičkami, chránit před rychlým oteplením |
| Špenát | Snese mrazivé podmínky v úseku vegetace | Vysévat do konce října, sklízet za sucha |
| Mrkev / petržel / celer | Kořeny chráněné zeminou, snesou kratší mrazíky | Sklidit ihned po mrazu a roztát v teple |
| Pastinák | Vydrží celou zimu | Vyrýt koncem února |
| Pórek | Dobře přezimuje, udržet půdu nemrzlou | Nastýlka z listí/slámy, přihrnout zem |
Mrazuvzdorné rostliny nejsou jen užitkové - existuje mnoho okrasných druhů, které zahradu rozveselí i v zimě. Mezi ně patří vřes, rozchodníky, čemeřice (vánoční růže), bělotrn modrý, barvínek, plicník, kostřava sivá, kavyl a prvosenky. Tyto rostliny dokážou přežít i drsné zimní podmínky a přinášet barvu a strukturu do zimní zahrady.
Zima nemusí znamenat konec čerstvé zeleně. Se správnou skladbou rostlin v zahradě či skleníku máte co sklízet od jara do zimy a dokonce až do příštího roku. Ať už zvolíte listovou zeleninu, kořenovou zeleninu, bylinky nebo kvetoucí otužilce, mrazuvzdorné rostliny vám zajistí čerstvé zásoby a potěšení z pěstitelského úspěchu.
Copyright © pohodanovapec.cz
