Copyright © pohodanovapec.cz 
Japonská ovocná kultura je hluboce zakořeněná v každodenním životě, estetice dárkování i gastronomii. Ovoce v Japonsku často není pouhým svačinovým zdrojem energie, ale symbolem sezónnosti, péče a společenského uznání; krásné, vyšlechtěné kusy ovoce se věnují jako prestižní dárky. V tomto článku se zaměříme na nejznámější tradiční japonské druhy ovoce, jejich vlastnosti a konkrétní využití v kuchyni.
Domovem tohoto ovoce je Japonsko a říká se mu také japonská hruška nebo jablko‑hruška. Jsou to plody se světlou dužinou, které opravdu připomínají vzhledem hrušku a chutí zase velice sladké, ale křehké jablko. Nashi sice vypadá jako jablko, ale jednoznačně chutná jako sladká hruška. Má velice tenkou poživatelnou slupku zbarvenou světlezeleně až žlutě a pevnou světlou a velmi šťavnatou dužinu, u nových variant obklopuje již jen několik málo peciček.
Ze dvou typů ovoce stromů nashi - Pyrus pyrifolia a Pyrus ussuriensis se do Evropy začíná dovážet první typ - japonský, který má tvar jablka. Tím se liší od hruškovitého typu čínského. Japonci vyvinuli mnoho variant nashi a pěstují je na plantážích v nejvýš dvoumetrových kordonech. Japonský typ se dále rozšířil na Nový Zéland, do Austrálie, Čile a v USA do států Kalifornie a Washington.
Plody jsou velice choulostivé na nárazy a pomačkání. Narozdíl od hrušek při dozrávání nezměknou. Nashi lze konzumovat jako stolní ovoce (jablko, hruška). Jeho slupka je jedlá, ale je dobré ji důkladně omýt, plod rozkrojit a zbavit ho jádřince. Požívají se jako neoloupané čerstvé ovoce, po oloupání však jsou sladší. Plátky nashi se hodí do ovocných salátů i do moučníků, ihned po nakrájení je třeba je zakapat citrónovou šťávou, aby nezčernaly.
Yuzu je japonský citrus, který připomíná citron, ale má mnohem výraznější aroma a jemnější chuť. Podle webu lekarnaave.cz obsahuje yuzu dokonce třikrát víc vitaminu C než běžný citron, a proto je skvělým bojovníkem proti únavě a podporuje krevní oběh. Yuzu je také mimořádně bohaté na antioxidanty.
V kuchyni se yuzu využívá jak čerstvé šťávy, tak kůry; přidává se do dresinků, marinád, omáček (např. ponzu) nebo se z něj připraví zahřívací čaj s medem a zázvorem. Pokud ho neseženete, podobné chuti docílíte smícháním citronu s kapkou pomerančové šťávy.
Japonské mandarinky (tzv. mikan) jsou symbolem zdraví a pohody. Obsahují vysoké množství vitamínu C, který posiluje imunitu a pomáhá tělu bojovat s infekcemi. Mandarinky také obsahují železo, hořčík, draslík, fosfor a vápník. Nejlépe si je vychutnáte ráno nebo jako odpolední svačinku.
„Jedno jablko denně a lékaře netřeba“ - toto přísloví Japonci berou doslova. Jablka obsahují vlákninu, vitamín C a polyfenoly, které snižují cholesterol a zlepšují činnost trávícího traktu. Ideální jsou k snídani nebo dopolední svačině, protože stabilizují hladinu cukru v krvi a posilují srdce.
Exoticky znějící kaki je podle National Library of Medicine ovoce bohaté na betakaroten, který chrání pokožku před stárnutím a posiluje zrak. Obsahuje také vysoké množství vitaminu A a C, draslíku, hořčíku, vápníku, železa apod. V Japonsku se kaki obvykle suší a servíruje se jako zdravá sladkost, kterou si vychutnávají k čaji.
Zralé a měkké kaki se skvěle hodí do smoothie, například v kombinaci s banánem a jogurtem, ale připravíte z něj také lahodnou marmeládu.
Inspirace pro sváteční pečení: Japonské cukroví
Umeboshi i umeocet jsou už po staletí neodmyslitelnou součástí tradiční japonské kuchyně. Nenechte se zmást, umeboshi mají sice v názvu švestičky, ale nejsou to klasické švestky; botanicky jde o plody japonské meruňky. Sklízí se nedozrálé, poté se suší, nakládají minimálně na půl roku do soli s listy shiso a lisují. Tak vznikají umeboshi, v doslovném překladu „nakládané ume“, které díky procesu fermentace získávají svou charakteristickou slanou a velmi kyselou chuť.
Typickou růžovočervenou barvu, ale i silnější léčebné účinky získávají díky listům shiso, jež se k nim přidávají. Švestičky umeboshi mají velmi příznivý vliv i na naše zdraví: podporují trávení, působí jako první pomoc na pálení žáhy, přejedení i nechutenství, detoxikují organismus, posilují imunitu a pomáhají odbourávat kyselinu mléčnou při únavě. Po umeboshi můžete sáhnout také v případě kocoviny nebo nevolnosti, včetně těhotenské či cestovní nevolnosti.
Umeboshi se konzumují samostatně, přidávají se i do salátů, omáček nebo rýžových jídel. Z nich se vyrábí ume pasta, která se používá jako pomazánka nebo dochucovadlo například do marinád. Široké využití má i umeocet, tekutina vznikající při fermentaci: podporuje trávení, neutralizuje překyselení organismu a svou výraznou slanokyselou chutí doplní rýži, těstoviny, salátové dresinky či dipy.
Banány nepocházejí z Japonska, ale patří k nejoblíbenějším druhům ovoce. Jsou zdrojem draslíku a hořčíku, které podporují nervovou soustavu a srdce. Zároveň obsahují látky zlepšující produkci serotoninu, hormonu dobré nálady. Doporučuje se je jíst ráno, do ovesné kaše nebo v koktejlu.
V Japonsku jsou rozšířené i exotické druhy ovoce z celé Asie - liči, rambutan, mangostan, durian či jackfruit - které se objevují zejména v asijských regionech a restauracích. Nicméně tradičnější japonská ovoce (nashi, mikan, yuzu, kaki, ume) zůstávají jádrem místní ovocné kultury.
japonská kuchyně a rýžové speciality
| Ovoce | Hlavní vlastnosti | Kuchyňské použití |
|---|---|---|
| Nashi | Šťavnaté, tenká slupka, chutí mezi jablkem a hruškou | Čerstvé, saláty, moučníky, plátky do dezertů |
| Yuzu | Výrazné aroma, vysoký obsah vitamínu C | Ponzu, dresinky, čaje, aromatizace |
| Mikan | Sladké, bohaté na vitamin C | Svačina, dezerty, snídaně |
| Kaki | Sladké, bohaté na betakaroten | Sušení, smoothie, marmeláda |
| Umeboshi / Umeocet | Slanokyselé, fermentované | Dochucení rýže, salátů, marinád; trávení |
V Japonsku se věří, že rovnováha v jídelníčku je klíčem k dlouhému životu. Japonci jsou známí svou dlouhověkostí a vitalitou - a velkou roli v tom hraje i jejich každodenní strava. Zatímco v Evropě lidé často sahají po vitamínových doplňcích, Japonci si vystačí s přírodními zdroji - především s čerstvým ovocem.
Podle japonské filozofie „menší, ale pravidelné dávky“ je nejlepší jíst ovoce v první polovině dne, ideálně samostatně - bez kombinace s těžkými jídly. Ovoce je pro Japonce víc než jen zdroj vitamínů - je to součást životní filozofie založené na harmonii a prevenci. Ovocnou kulturu Japonska zkrátka není radno podceňovat.
Tradiční japonské ovoce přináší do kuchyně jemné, vyvážené a často velmi aromatické chutě. Ačkoli některé plody mohou být na první pohled luxusní či dražší, jejich použití v každodenní stravě přispívá k pestrosti jídelníčku, podpoře zdraví a propojení s přírodou a sezónností - principy, které jsou jádrem japonského washoku.
Copyright © pohodanovapec.cz
