Copyright © pohodanovapec.cz 
Květák patří do skupiny brukvovitých, často žije ve stínu brokolice. Jistě si zaslouží častější zařazování do jídelníčku. Ve studii publikované v časopise British Journal of Cancer vědci informovali o protirakovinných účincích květáku. Výzkum prokázal, že konzumace květáku může ovlivnit geny rakoviny. Prokázalo se, sulforan obsažený v čeledi brukvovitých při pokusech na zvířatech brzdil růst buněk rakoviny plic a pomáhal zabíjet buňky rakoviny prostaty a brzdit růst jejích nádorů. Květák obsahuje sloučeniny síry, u nichž bylo prokázáno že zabíjí kmenové rakovinné buňky a zpomaluje růst nádorů. Květák obsahuje mnoho protizánětlivých látek, které udržují záněty pod kontrolou.
Většině z nás chybí spousta minerálů, proto je vhodné zařadit květák do jídelníčku. Uvědomte si, že tělo potřebuje pro správné fungování dostatečné množství vitamínů a minerálů a to nejlépe v přírodní formě (chemické tabletky mohou spíše napáchat škodu). Například jedna porce květáku obsahuje 77% denní dávky vitamínu C. Květák má vysoký obsah cholinu a vitaminů B, B1, B2, B6, niacin, kyselinu listovou a pantotenovou, které podporují funkci mozku. Květák je výborným zdrojem vlákniny. Chrání sliznici žaludku a napomáhá trávení. Obsahuje vit. C, beta-karoten, … Antioxidanty jsou přírodním způsobem jak chránit své buňky.
Květák, nenápadná bílá zelenina, vám zaručeně pomůže zbavit se nadbytečných kilogramů. Květák je vynikajícím zdrojem vitamínů, minerálů a antioxidantů, které pomáhají snižovat riziko chorob vázaných na cévní soustavu, diabetes nebo rakoviny. Tím, že nahradíte suroviny jako je rýže, pšenice nebo brambory květákem, zbavíte tělo uhlohydrátů. Strava s nízkým obsahem sacharidů a škrobů má nízký obsah uhlohydrátů a velké množství vlákniny a mikroživin.
Omezením těchto sacharidů a škrobů, které představují výraznou část vašeho kalorického příjmu, půjdou vaše kilogramy jednoduše dolů. Květák má vysoký obsah vlákniny, která je prospěšná pro náš trávicí trakt. Pokud chcete opravdu zhubnout, je důležité přijmout fakt, že se budete muset vzdát určitého množství kalorií. Jednou z možností je omezit obilniny. Květák můžete konzumovat syrový, vařený, pečený, dušený nebo zapékaný.
Chcete si připravit výborný šťavnatý zeleninový salát s květákem? Budete potřebovat malý květák, půl hlávky zelí, 2 mrkve, červenou papriku a okurku. Všechny suroviny nastrouhejte najemno, důkladně promíchejte a přidejte olivový olej a citronovou šťávu.
Maso a svalová hmota: Co jíst?
Květáková dieta má jedinou nevýhodu - nadměrná konzumace této zeleniny může způsobit nadýmání. Syrová strava je v kurzu, ale platí to i pro zeleninu? Ne vždy. Některé druhy zeleniny jsou zdravější tepelně upravené, jiné zase v syrovém stavu. Zjistěte, které si zachovají více živin po uvaření a u kterých je lepší zůstat u syrové varianty. Poradíme vám, jak získat ze zeleniny maximum.
Konzumace syrové stravy: Syrová strava je stále oblíbenější, týká se to zejména ovoce, zeleniny, fermentovaných potravin, naklíčených zrn, ořechů a semen. U mnoha potravin je tepelná úprava ke škodě, protože ničí enzymy, což jsou látky, které napomáhají trávení a teplo je může snadno zničit. Trávicí enzymy naštěstí vytváří i naše tělo, takže není nezbytně nutné je konzumovat ve stravě. Teplo dokáže ovšem zlikvidovat vitamíny rozpustné ve vodě, jde zejména o vitamíny C, B a částečně o vitamín A. V mnoha případech je uvaření přínosné, protože se potraviny lépe žvýkají i tráví, a to vede k lepšímu vstřebávání živin. V případě některých druhů zeleniny zvyšuje vaření jejich antioxidační kapacitu. Některé potraviny jsou zdravější uvařené a některé zase syrové.
Recept na těstoviny s pestem, sušenými rajčaty a pečeným chřestem si určitě oblíbíte. Zapečený lilek je skvělé jídlo, které se podává jako příloha k masu nebo se servíruje jako lehký hlavní chod jen tak. Chuť lilku s rajčaty a mozzarellou je prostě skvělá. Fazolový salát s rukolou a pečenými cherry rajčátky máte hotový během chvilky, skvěle se tedy hodí jako rychlá večeře. Jeho chuť si můžete vyladit různými druhy listových salátů nebo čekanky natrhanými na kousky.
Květák: Syrový květák je křupavý a lahodný. Můžete ho jíst jen tak, přidat ho do salátů nebo ho třeba rozmixovat na pomazánku. Je zdravější syrový, protože vařením se z něj mohou vyluhovat některé důležité živiny. Brambory: Brambory syrové nejezte, sice vás neotráví, ale chutnat vám nebudou a možná vám způsobí plynatost. Mají hořkou chuť a špatně stravitelnou moučnou strukturu. Když se dostanou do střev, můžete ucítit nevolnost, protože naše trávicí enzymy nejsou stavěné na rozkládání surového škrobu.
Chřest: Všechné živé se skládá z buněk a v zelenině jsou někdy důležité živiny uvězněny v těchto buněčných stěnách. Když se zelenina vaří, stěny se rozpadají a uvolňují živiny, které pak tělo může snadněji vstřebat. Houby: Houby obsahují velké množství antioxidantu ergothioneinu, který se uvolňuje při vaření. Antioxidanty pomáhají odbourávat volné radikály, chemické látky, které mohou poškodit naše buňky, způsobit onemocnění a stárnutí. Vaření hub pomáhá také degradovat agaritin, potenciální karcinogen nacházející se v houbách. Houby rozhodně jezte tepelně upravené.
Špenát: Špenát je bohatý na živiny, včetně železa, hořčíku, vápníku a zinku. Tyto živiny se však rychleji vstřebávají, když se špenát vaří. Zahřátím špenátu se uvolňuje navázaný vápník, který je pro tělo dostupnější pro vstřebávání. Rajčata: Vaření za použití jakékoli metody výrazně zvyšuje obsah antioxidačního lykopenu v rajčatech. Lykopen je spojován s nižším rizikem řady chronických onemocnění včetně srdečních chorob a rakoviny. Přestože vaření rajčat snižuje obsah vitamínu C o 29 %, obsah lykopenu se během 30 minut vaření zvýšil o více než 50 %. Rajčata tedy konzumujte syrová i tepelně upravená.
Mrkev: Vařená mrkev obsahuje více beta-karotenu než syrová. Tento vitamín rozpustný v tucích podporuje růst kostí, zrak a imunitní systém. Vaření mrkve se slupkou více než zdvojnásobuje její antioxidační sílu. Mrkev byste měli před krájením uvařit vcelku, protože to zabrání tomu, aby živiny unikaly do vařící vody. Papriky: Paprika je skvělým zdrojem antioxidantů posilujících imunitní systém, zejména karotenoidů, beta-karotenu, beta-kryptoxantinu a luteinu. Teplo rozbíjí buněčné stěny, takže karotenoidy vaše tělo snadněji absorbuje. Stejně jako u rajčat se vitamín C ztrácí, když se paprika vaří nebo připravuje v páře, protože se vitamín může vyluhovat do vody. Zelí: Vaření zelí ničí enzym myrosinázu, který hraje roli v prevenci rakoviny. Cibule: Syrová cibule přispívá k prevenci srdečních chorob. Vařením cibule se tento příznivý účinek snižuje. Ačkoliv vám může tepelně upravená lépe chutnat, syrová je zdravější.
Luštěniny: Syrové nebo nedostatečně tepelně upravené luštěniny obsahují nebezpečné toxiny zvané lektiny. Určitě překvapí i obsahem vitamínu C; ve 100 gramech květáku ho najdeme 69 mg, zatímco v citrónech 49 mg, v pomerančích 52 mg. Navíc se pyšní i velkým obsahem vlákniny, která v našich jídelníčcích stále chybí. Květák obsahuje jen malé množství bílkovin, je proto vhodné ho kombinovat například s vajíčkem. Fantazii se meze nekladou. Z těchto surovin můžete vytvářet různá zapečená jídla, s bramborem, těstovinami, rýží. Nemusíte ho ani bezpodmínečně vždy vařit. Vyzkoušejte ho někdy schroupat jen tak omytý syrový. Nepřijdete o vitamíny a další látky, jejich část se zničí varem. V syrovém stavu je trochu méně stravitelnější, někomu může způsobovat nadýmání a plynatost. Ale lidé, kteří jsou zvyklí jíst hodně zeleniny, to obvykle dobře tolerují. Podzimní odrůdy bývají pevnější, hodí se proto k zavaření. V zimě tak může být zpestřením květák ve sladko-kyselém nálevu. Vyzkoušejte rozebrané růžičky naložit jako okurky, napěchovat do skleniček, zalít lákem a sterilovat. Nejjednodušší způsob, jak si ho moci vychutnat až do jara, je zdužnatělé květenství - nechat zamrazit. Nejoblíbenější bývá květák smažený, dát si ho jednou za čas, lze tolerovat. Ale růžičky jsou i po obalení velmi pórovité a nasávají při smažení zbytečně mnoho tuku. Ten si pak na talíři mnohdy ještě znásobíme množstvím tatarky či majonézy. Vhodnější jsou podle doktorky Hlavaté čistě květákové či květákovo-zeleninové placičky. „Když děláte placičky a máte dobrou pánev s nepřilnavým dnem, stačí tuku minimum, prakticky se dělají nasucho. Květák není úplně tou nejvhodnější potravinou pro osoby trpící dnou. Obsahuje také strumigenní látky, které mohou narušit funkci štítné žlázy. Ale jen pokud by ho člověk jedl velké množství. V kuchyni neplýtvejte a zpracujte úplně vše. Nikdy bychom neměli z květáku seřezávat košťály. Pokud děláte polévky, košťály do nich nasekejte a po uvaření rozmixujte. „Jezte syrovou zeleninu, je chutná a posílíte tím svoje zdraví,“ to slýcháme od dětství. Je to samozřejmě pravda, její konzumace přináší mnohé výhody. Měli bychom ale také vědět, že existují druhy, které je třeba nejprve tepelně upravit. Proč, a které to jsou? Většina druhů zeleniny je samozřejmě vhodná k přímé konzumaci i bez tepelné úpravy. Jsou tady ale také druhy, které bychom si do salátu syrové asi nenakrájeli. Může to být vinou jejich horší stravitelnosti, nebo v některých případech dokonce s ohledem na jistou dávku toxinů, které odstraníme teprve vařením.
closeinfo Caftor / Shutterstock
Zelenina obsahuje potenciálně zdraví škodlivé látky díky obrannému mechanismu vůči škůdcům. Odpověď je jednoduchá a logická: vaření a správná tepelná úprava mohou zneutralizovat některé škodlivé složky v syrové zelenině.
Kterým druhům bychom se tedy v jejich syrové podobě měli raději vyhnout? Patří mezi ně rebarbora, jejíž kořeny i stonky jsou oblíbenou surovinou na koláče, džemy a další použití. Její listy jsou ale jedovaté. Stonky je možné konzumovat po tepelném zpracování. Středomořský lilek a solanin: glykoalkaloid solanin se nachází i v bramborách; moderní odrůdy ho obsahují minimální množství, ale vždy je potřeba jej nechat projít vyššími teplotami.
Zvracení a bolesti břicha mohou nastat při nevhodné konzumaci červených fazolí bez dostatečné tepelné úpravy. Fazole by se měly namočit a povařit alespoň deset minut. Dbejte na ochranu štítné žlázy: goitrogeny obsažené v brukvovitých zeleninách mohou narušovat její funkci, zejména u osob s již poškozenou štítnou žlázou. Kromě toho může syrová brukvovitá zelenina způsobit nadýmání a plynatost.
| Téma | Klíčová poznámka |
|---|---|
| Vitamín C | V 100 g květáku 69 mg |
| Vláknina | Vysoký obsah |
| Tepelná úprava | Některé druhy lépe fungují teple, jiné ne |
Copyright © pohodanovapec.cz
