Nutrie říční (Myocastor coypus) je středně velký hlodavec pocházející z Jižní Ameriky. Zde obývá především oblasti v okolí řek, jezer a mokřadů. V naší přírodě dosahují živé hmotnosti obvykle 6 až 7 kg, při dobrých potravních podmínkách do 10 kg. Velikost těla je 45 až 65 cm. Tupě ukončená hlava je nápadná mohutnými vyčnívajícími řezáky oranžové až kaštanové barvy a dlouhými hmatovými vousy. Oči a uši jsou nápadně malé.
Nutrie říční při krmení.
Končetiny jsou pětiprsté, zadní opatřené plovacími blánami. Přední nohy mají uchopovací schopnost a zvířata si jimi mohou podávat potravu. Jsou typické oranžovými hlodáky a šupinatým ocasem s řídkými chlupy 30 až 45 cm dlouhým. Zrak nemají příliš dobrý, nebezpečí zachycují hlavně sluchem.
Nutrie v přírodě obývá mokřadní oblasti a okolí vodních toků, aktivní je především v noci, ale i ve dne. Ukrývá se v dlouhých norách, které buduje v březích. Nory jsou zakončeny hnízdní komůrkou. Někdy si také staví hnízda ve spleti vodního rostlinstva. Při ochlazení jsou méně aktivní a více času tráví v doupatech. Nutrie patří mezi společenské druhy, které žijí ve skupinách. Jedinci si budují doupata poblíž vody, poté v nich celé skupiny žijí společně.
Nutrie žijí v malých rodinných skupinách, které vede stará samice. Březost trvá asi 130 dnů, rodí se pět až sedm mláďat dosahujících pohlavní dospělosti ve čtyřech měsících. Mláďata se rodí velmi vyspělá, během 24 hodin začínají plavat a přijímají rostlinnou stravu. Laktace obvykle trvá čtyři až pět týdnů, z farem je ověřeno, že ji lze ukončit dříve. První říje nastává už dva až tři dny po porodu. Mladé samice jsou schopny reprodukce v osmi měsících, ale prakticky vstupují do reprodukce až po jednom roce věku.
Maso a svalová hmota: Co jíst?
Živí se vodním rostlinstvem, travinami, kořínky nebo kůrou stromu. Za krátkou chvíli dokážou zlikvidovat značné množství porostu, který navíc vykusují z břehů. Trávicí trakt nutrie je velmi účinný mikrobiálním trávením ve slepých střevech. Nutrie denně sežerou až 25 % své tělesné hmotnosti.
Nutrie přežívají chladnou část roku na starých porostech, dužnatých zásobních částech rostlin včetně vodní vegetace i kůře stromů a keřů. Pokud silný mráz způsobí promrznutí půdy, živí se zmrzlými částmi rostlin, což způsobí závažné dietetické problémy. V takových podmínkách nízká teplota a snížený příjem živin vyčerpává energetické zásoby až tukové rezervy a kromě toho mráz způsobuje březím samicím potraty. V zimní době se aktivita přenáší do denní doby. Ve vegetačním období budou vyhledávat hlavně travní porosty, ale nezaváhají využít nabídky v zahradách.
Základní krmivo pro nutrie:
Nutrie v zimním období.
Chov nutrií je velmi dobře rozpracovaný, od konce 19. století jsou nutrie chovány na farmách pro ceněnou kožešinu i chutné maso. Za tu dobu bylo vyšlechtěno mnoho barevných rázů (černé, zlaté, bílé, safírové, perlové a další). Chov nutrií se provozuje několika způsoby. Nejčastěji praktikovaný je chov v párech nebo v polygamii.
Zvířata se umístí v malých ohradách o rozměru 200 x 150 cm s výškou stěn 80 cm, asi 1/4 nádrže tvoří bazén hluboký okolo 50 cm. Přepážky mezi klecemi musí být pevné, aby zvířata z vedlejších kotců na sebe neviděla a navzájem se nerušila. Bazén se má mírně svažovat, aby zvířata měla dobrý přístup k vodě. Vhodné je i prkno umístěné 3-5 cm pod hladinou vody, na kterém zvířata ráda odpočívají ale i přijímají potravu. Vodu udržujeme čistou, proto je vhodné chovy nutrií umisťovat poblíž vodních zdrojů. K výběhu je přistavěn budník 100 x 70 x 60 cm (d x š x v), s vlezovým otvorem 20 x 20. Budník vysteleme důkladně slámou, zejména za tužších mrazů.
Nutrie zařazujeme do chovu ve věku okolo osmi měsíců s hmotností alespoň 4 kg. Říje probíhá v pravidelných 24-30 denních intervalech a trvá 2-4 dny. Po porodu se říje dostavuje do několika dnů. Připouští se, ale až při druhé říji, kdy je větší pravděpodobnost zabřeznutí. Samice je březí trvá 128-133 dnů a rodí obvykle 4-6 mláďat. Po několika dnech vylézají z hnízda a začínají přijímat měkké druhy krmiva, odstavují se ve věku 6-7 týdnů. Samice v dobré kondici mohou mít až dva vrhy ročně. Zvířata jsou plodná do 5-6 let, pak klesá četnost vrhů i počet mláďat v nich.
Nutrie říční se v posledních letech v české přírodě výrazně rozšířila, i když sem původně nepatří. Do Evropy byl hlodavec z Jižní Ameriky převážen v první polovině 20. století a choval se na kožešinových farmách. Problémem těchto farem je častý únik nebo záměrné vypouštění zvířat do přírody.
Neustálým vykusováním vegetace a hloubením nor narušují břehy - dochází tak k jejich erozi i poškození ekosystému. Nutrie se často usídlí i ve městech a v blízkosti lidí. Ti je poté krmí společně s vodním ptactvem zeleninou nebo pečivem. Nutrie tak mají ještě snazší přístup k potravě. To nejenže zvyšuje jejich šanci na přežití, ale žijí déle a mohou se rychleji rozmnožovat.
Řešení problému s nutriemi není jednoduché a vyžaduje komplexní řešení. Důležitá je prevence. Lidé by tedy tato zvířata neměli přikrmovat. Důležitý je také zásah myslivců. V případě výskytu nutrií na soukromých pozemcích by měli majitelé nutrie odchytit a následně kontaktovat například místní myslivecký spolek.
Postupy při výrobě hovězího salámu
Škody způsobené nutriemi na břehu řeky.
Nutrie mohou přenášet plno nemocí a některé z nich jsou přenosné i na lidi. Mezi nejznámější patří:
Pokud vás kousne nutrie, ránu byste měli ihned důkladně vydezinfikovat a kvůli možné infekci vyhledat lékaře. V běžném životě ale postačí jako prevence dodržování základní hygieny a rozumné chování. K tomu ale patří vyhnout se jakýmkoliv dotykům nutrie, zvlášť, když jeví nápadnou ochotu přiblížit se člověku.
Maso z nutrie je považováno za jemné a dietní, chutí připomíná králíka. Svalovina volně žijících nutrií je více prorostlá tukem než z faremních, velmi chutná, ideální úpravou je pečení.
Nutrii naporcujeme a prošpikujeme. Dno pekáče poklademe na plátky nakrájenou kořenovou zeleninou, na tu položíme maso, které pokryjeme zbylým špekem a lístky másla. Přidáme čtyři bobkové listy, nové koření, celý pepř a hořčičné semínko.
Nutrie byla na našem území šlechtěna a byla zaregistrována tři plemena: standardní, moravská stříbrná a přeštická vícebarevná. Kromě nich existují ještě další barevné rázy, a tak se v přírodě občas setkáme s netradičně zbarvenou nutrií.
Způsoby usmrcení nutrie:
Stahování nutrie je náročné a vyžaduje cvik. Kůže se musí kousek po kousku odřezat a odblanit.