Podle výzkumu SUPERMARKET & DISKONT 2006 společností INCOMA Research a GfK Praha nakupují české domácnosti čerstvé maso nejčastěji v malých samoobsluhách (27 % zákazníků), téměř čtvrtina (23 %) nakupujících upřednostňuje tradiční řeznictví a prodejny maso-uzeniny. Všechny „moderní prodejny“, tj. hypermarkety, supermarkety a diskonty, preferuje při nákupu masa 40 % zákazníků - přitom rodinné nákupy všech potravin v těchto prodejnách dělá 75 % zákazníků.
Spotřebitelé upřednostňují menší prodejny, které jim zajišťují čerstvé výrobky krátkodobé spotřeby v blízkosti bydliště. Faktor čerstvosti je nespornou výhodou řeznictví a prodejen typu "maso - uzeniny". V případě menších prodejen a řeznictví je dalším důležitým faktorem osobní kontakt s prodejcem. Toho v případě řeznictví reprezentuje specialista, který je pro zákazníky důležitou osobou při nákupu masa a uzených výrobků.
Preference velkoplošných formátů jsou u čerstvého masa v porovnání s celkovými preferencemi relativně nižší, jako hlavní místo nákupu je volí jen 44 % domácností. Největší podíl patří hypermarketům (25 % preferencí), s odstupem následují diskontní prodejny (13 % preferencí) a supermarkety (11 %).
Výzkum SUPERMARKET & DISKONT 2006 ukázal také atraktivitu jednotlivých potravinových řetězců při nákupu čerstvého masa. Zákazníci vybírali vedle prodejny, která je jejich hlavním nákupním místem pro potraviny obecně, také prodejnu, kde utratí nejvíce peněz za maso. Nejvíce zákazníků, kteří nakupují v konkrétní prodejně potraviny obecně a současně také čerstvé maso, mají Globus, Interspar, Plus Diskont a Makro.
V případě nejúspěšnějšího řetězce Globus zde nakupuje 83 % zákazníků, kteří mají prodejnu Globus za hlavní nákupní místo potravin, také maso; pouhých 17 % jeho zákazníků nakupuje maso jinde. Hypermarkety, nejoblíbenější prodejny vůbec, navštěvuje pro velké nákupy 40 % zákazníků, při nákupu masa je to jen 25 %.
Počet prodejen hraje roli v žebříčku popularity obchodních řetězců. Každý obchodní řetězec si najde své zákazníky a podle oblíbenosti mohou následně otevírat nové prodejny a rozšiřovat svoji nabídku o nový sortiment. Výrazným faktorem, který ovlivňuje popularitu jsou ceny, akce, speciální nabídky, privátní značky, možnost výběru, ale i blízkost prodejen. Výhodu proto mají ty obchody, které se pyšní větším počtem podniků.
Penny má rekordní počet prodejen. Na plné čáře vyhrává řetězec Penny, jehož počet prodejen se blíží k číslu 430, přičemž jen za loňský rok jich bylo otevřeno dvanáct. Těmito kroky upevňuje svou pozici nejdostupnějšího obchodu. A pokud je Penny vaším oblíbeným místem, kde nakupujete, můžete se těšit na další prodejny, které mají být otevřeny zejména v menších městech a obcích.
Podle průzkumu je právě obchod Lidl tím, který je u českých zákazníků nejoblíbenější. Počet prodejen po České republice činí přes 300. Podobným počtem prodejen se pyšní i Albert, který má také přes 300 prodejen.
Už za týden získají zákazníci lepší přehled, odkud pochází maso, které si kupují. Řeznictví i supermarkety musí od 1. dubna povinně na obalech uvádět zemi původu. A to u vepřového, drůbežího, skopového nebo i kozího masa. Nařízením Evropské unie se jen v Česku bude řídit zhruba 7000 podniků.
Od začátku letošního dubna získají spotřebitelé věrohodnou informaci o původu vepřového, drůbežího, skopového nebo kozího masa na pultech tuzemských obchodů. Začne totiž platit nové unijní nařízení, díky němuž lidé získají z etiket na obalu nebo cedulek u prodejních pultů údaje o tom, kde bylo zvíře chováno, v jaké zemi bylo poraženo a kde bylo maso zpracováno.
Tipy pro rychlé rozmrazování masa
S výjimkou hovězího, u něhož si sledování původu už dříve vyžádala „nemoc šílených krav“, je dosud značení ostatních nejvíce prodávaných druhů masa dobrovolné. Kód CZ, který výrobci uvádějí na obalu, přitom český původ masa nezaručuje. Značka, která se objevuje ještě s příslušným číselným kódem označujícím konkrétní firmu, často ve výrazném oválu, je totiž „pouze“ označením zdravotní nezávadnosti masa a o zemi původu nic neříká.
Skutečný původ masa zákazníci, kromě hovězího, v současné době poznat nemohou. Určitým vodítkem může být uvedení názvu výrobce na obalu baleného masa, ale neplatí absolutně, že maso pochází z českých chovů. Například řetězec Kaufland, který si maso sám zpracovává v závodě v Modleticích u Prahy, dováží část vepřového masa z Německa nebo Rakouska. Billa, Lidl i Globus garantují u čerstvého vepřového masa výhradně český původ.
Hlavním kritériem původu je podle unijního nařízení to, kde bylo zvíře chováno po většinu svého života. Pro výrobce masa je nová povinnost komplikací. „Dokládat původ masa extrémně zvyšuje nároky na administrativu, ale i na prostory,“ říká Jan Katina. „Každá změna ve značení obnáší náklady, které se musí investovat do technologie.“
Pokud ta malá etiketa už neumožní doplnit údaje o původu masa, tak tam bude muset uvažovat o zvětšení etikety, což může samozřejmě nést dodatečné náklady. Například firma z Trhového Štěpánova ročně vyprodukuje 15 milionů kuřat. „Jenom u etiket, které jsme museli zvětšit, činí zvýšení nákladů asi 20 procent, což znamená navýšení o desetitisíce korun.
Analytik Petr Havel se domnívá, že dohledatelný původ masa v obchodech může naopak ještě více pomoci nastartovat poptávku po českých potravinách, což firmám ve výsledku přinese profit. Havel ale varuje před dalším nařízením, které se chystá prosadit výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu. Jde o označování původu také u masných výrobků, které se skládají z mnoha složek.
Hovězí maso s pepřovou omáčkou
| Druh masa | Spotřeba / produkce (ročně, t) | Produkce v ČR (t) | Export (t) | Dovoz (t) |
|---|---|---|---|---|
| Vepřové (živá hm.) | 545 000 (spotřeba) | 313 000 | 88 000 | 320 000 |
| Drůbeží (živá hm.) | 320 400 (spotřeba) | 218 400 | 44 400 | 145 600 |
| Hovězí (spotřeba) | 114 700 | 162 000 | 88 000 | - |
Češi jsou přeborníky v návštěvách hypermarketů. Potraviny tu převážně nakupuje 39 procent českých domácností. Alespoň občas nakupuje přes internet potraviny pět procent Čechů. Rostoucí podíl na trhu s potravinami získávají také farmářské trhy. Bodují stejně jako internetoví prodejci především u lidí s vyššími příjmy.
Diskonty dlouhodobě patří k nejoblíbenějším místům nákupu potravin. Aktuální průzkum ale ukazuje, že němečtí zákazníci dávají přednost jinému typu supermarketu. Studie tak jasně ukazuje, že nízká cena už sama o sobě nestačí. Zejména u masa a masných výrobků je trend specifický.
Lenka (37): „Ani ne tak počet prodejen, jako její blízkost. Mám dvě děti, takže to potřebuji mít blízko, chodím proto tam, kde to mám na dosah. Penny sice není můj nejoblíbenější obchod, ale mám ho za rohem, takže většinou vyhrává.“
Petr (56): „Já si dojedu autem, ale manželka chodí pěšky, proto je super, když je obchod poblíž.“
Božena (63): „Pro nás důchodce je důležité, abychom to do obchodu neměli moc daleko, takže bych třeba ráda jela do Globusu, ale je příliš vzdálený, takže raději zvolím menší obchod, protože tam pohodlně dojedu MHD za pár minut.“
Pavlína (29): „Přiznám se, že jsem zatím v tom věku, kdy si zajedu tam, kde je mi to sympatické. Takže sice mám kousek od domu několik různých obchodů, ale nechodím tam, protože můj oblíbený je dál a mně stojí za to si tam zajet.“
Iveta (54): „Jsem pro, aby bylo co nejvíce prodejen, protože když občas vidím některé důchodce, jak se tahají s nákupem bůh ví odkud, je mi to líto. Já už také nejsem nejmladší a brzy to pro mě bude také problém. Sice dnes existuje možnost on-line nákupu, ale mnoho lidí dává stále přednost osobnímu kontaktu a fyzickému osahání si zboží.“