Košťálová zelenina dostala své jméno podle košťálu, tedy silné lodyhy. Tu najdeme u zelí, květáku, kapusty, brokolice, kadeřávku, kedlubny a růžičkové kapusty. Všechny tyto druhy se vyplatí předpěstovat, získáme tak silné a zdravé rostliny. Aby se jim na našem záhoně dařilo, potřebují opravdu výživnou půdu, kterou je třeba řádně prohnojit. Vyžadují také hodně vody, nezapomeňme zeleninu tedy pravidelně a bohatě zalévat.
Spokojená rostlina se nám za péči odmění bujným růstem, ke kterému je dobré rostlině poskytnout dostatečný prostor. Při sázení košťálové zeleniny mějme na mysli, že má dlouhou vegetační dobu, a tak bude záhon okupovat o něco déle než jiné druhy zeleniny. Její velkou výhodou je skladovatelnost a většinou i dobrá odolnost proti mrazům. Košťálová zelenina, především brokolice, květák a zelí, může pomoci proti nádorovému onemocnění. Po celém světě vědci provedli epidemiologické studie, které mají potvrdit léčivou vlastnost tohoto druhu zeleniny.
Studie v Číně prokázala o polovinu nižší riziko rakoviny prsu u žen s vysokým příjmem košťálové zeleniny ve srovnání se ženami, které ji do svého jídelníčku nezařadily. Jiné studie potvrdily ochranný účinek - především brokolice - při nádorových onemocněních lymfatické tkáně, močového měchýře, prostaty a plic. Právě rakovina prostaty bývá u mužů po nádoru plic druhou nejčastější příčinou smrti. Odborníci v USA se rozhodli vyšetřovat po dobu čtyř let více než devětadvacet tisíc mužů ve věku mezi 55 a 74 roky. Na počátku výzkumu neměl žádný z mužů rakovinu prostaty. Muži, kteří během výzkumu uvedli, že hojně konzumují košťálovou zeleninu, měli až o čtyřicet procent méně agresivní formu nádoru prostaty v porovnání s muži, kteří zeleninu jedli minimálně. Projevilo se u nich 400 až 500 pozitivních změn v genech, proto se vědci domnívají, že podobné účinky bude košťálová zelenina mít i na jiné druhy nádorů.
„Předpokládáme, že podobné účinky jako brokolice bude mít i kapusta, květák, zelí, řeřicha a křen. Brokolice ale obsahuje nejvíce látky zvané sulforafan, která působí proti rakovině.“
Termín košťálová zelenina označuje velké množství druhů, které lze přiřadit k brukvovitým rostlinám. Pro mnoho odrůd této zeleniny je charakteristická kulatá, hustá a těžká hlávka a listy, které ji obklopují. Obojí je jedlé. Košťálová zelenina je příbuzná s více než 3 000 druhy zeleniny, mimo jiné s řepou, řepkou, hořčicí a ředkví. Jejich blízký vztah je dán především vysokým obsahem hořčičných olejů, které vždy určují typickou chuť. Většina druhů košťálovin má ve 100 gramech jen 20 kalorií a jsou tedy vysloveně nízkokalorické. Obsah tuků je malý, pohybuje se v rozmezí 0,1 až 0,5 gramu. Všechny druhy košťálovin se vyznačují vysokým podílem draslíku s průměrnou hodnotou 150 až 200 miligramů na 100 gramů. Ten je odpovědný za vedení signálu v nervových buňkách. Kromě toho obsahuje zralá košťálová zelenina asi 20 miligramů sodíku a 10 až 15 miligramů hořčíku; sodík reguluje rovnováhu tekutin v krvi, hořčík zabraňuje svalovým křečím. Ze životně důležitých látek vyniká především vysoký obsah vitaminu C, v průměru 30 až 40 miligramů. Především posiluje imunitní systém organismu a je do značné míry zodpovědný za to, že je košťálová zelenina již po staletí ceněna jako zimní zelenina. Košťálová zelenina se dnes pěstuje téměř po celém světě.
Alternariová skvrnitost brukvovité
Předpokládá se však, že první druhy divoké brukve byly rozšířeny především podél pobřeží Atlantiku v dnešní Anglii, Francii a severním Španělsku. Ještě dnes se některé přirozeně se vyskytující divoké formy brukve nacházejí v Anglii, Francii, na Helgolandu a v některých středomořských zemích. Mezitím se však různé druhy brukve pěstují téměř ve všech klimatických pásmech na celém světě. Zatímco brokolice, květák a pak choi se pěstují zejména v subtropických oblastech, jiné druhy košťálovin produkuje hlavně Čína, Rusko a Korea. V Evropě dominují v pěstování košťálovin Německo, Polsko a Francie. Košťálová zelenina se téměř po celém světě používá k přípravě nejrůznějších pokrmů. Nejznámějšími příklady jsou kysané zelí z bílého zelí a korejské kimči z čínského zelí. Kromě toho existují podle druhu další četné pokrmy z košťálové zeleniny.
Košťálová zelenina je oblibenou přílohou k vydatným masovým nebo rybím pokrmům. Kromě toho se s oblibou používá jako přísada do nákypů, ale také jako samotné jídlo. Rovněž je oblíbená pro přípravu polévek nebo hustých jídel z jednoho hrnce. Bílé a červené zelí, i zelí čínské a zelí špičaté se hodí do syrových zeleninových salátů a jsou velkou výjimkou, pokud jde o snášenlivost v syrovém stavu. Košťálová zelenina by před použitím měla být vždy čerstvá a ideálně skladovaná v chladu.
Košťálové zelenině jsou připisovány četné zdravotní výhody. Nízkokalorická košťálová zelenina mimo jiné posiluje imunitní systém organismu díky mnoha důležitým látkám, které obsahuje. Je také velice zdravá pro střeva, jelikož její šťáva obsahuje velké množství methylmetioninu, který pomáhá předcházet vředům v trávicím traktu.
Rovněž se uvedou preventivní metody a ochrana: síťovina či netkaná textilie - nejspolehlivější mechanická ochrana. Bacillus thuringiensis (BT) - biologický přípravek účinkující na housenky. Drobní černí brouci, bílé mušky a kořenové nákazy vyžadují pravidelnou péči a vhodné agrotechnické kroky. Košťáloviny patří mezi nejnáročnější zeleninu z hlediska spotřeby živin; deficit živin či šoky z vody mohou způsobit deformace a ztráty výnosů.
Zahájení předpěstování brokolice a květáku v jarní kulturě; předpěstování kedlubnu a růžičkové kapusty. Výsadba otužených sazenic brokolice, květáku a kedlubnu ven. Výsadba kapusty a růžičkové kapusty. Hnojení a mulčování. Zahájení předpěstování podzimní brokolice a květáku. Sklizeň raného kedlubnu. Výsadba podzimní brokolice a kedlubnu. Sklizeň jarní brokolice. Sklizeň letního květáku. Přihnojení růžičkové kapusty draslíkem. Sklizeň podzimní brokolice. Hlavní sklizeň růžičkové kapusty po prvních mrazech výrazně sladší.
Začněte s kedlubnem - je nejrychlejší a nejodpouštivější z celé skupiny. Košťálová zelenina vyžaduje postupné a pravidelné doplňování živin, zejména draslíku a hořčíku, aby zabezpečila pevné hlávky a zdravé košťály. Při napadení nádorovitostí nebo silném výskytu bělásků se problém snadno šíří na celý blok košťálovin. Tradičními předplodinami jsou luštěniny (hrách, fazole), okurky, rajčata nebo cibulová zelenina, které doplňují půdu o dusík a další živiny.