Copyright © pohodanovapec.cz 
Košťálová zelenina pochází z planého druhu brukve zelné a patří do čeledi Brassicaceae. Jejím domovem je Středozemí, východní Asie a východní Evropa. Do této čeledi patří dvouleté rostliny, které v prvním roce vytvářejí konzumní části a v druhém roce semena. Předpěstování košťálovin je velmi důležité a přináší bohatější a přesnější sklizeň. U časných jarních výsevů se přepichují 1-3 cm vysoké rostlinky do hlubších sadbovačů, aby se zabránilo rozšíření nemoci padání klíčních rostlin.
Národy a regiony dlouho opečovávají šlechtění košťálových druhů. Na českém území vznikaly krajové odrůdy v 18. a 19. století, mnohé z nich se udržely dodnes. Způsobeno to bylo mimo jiné dobrou dostupností pěstebních podmínek a rostoucí poptávkou po zelenině v městském prostředí. O různých názvech a regionech svědčí tradiční rčení o kvalitě zeleniny z Čech a Moravy, jako je například zelí z Čech a Moravy, cibule z Všetatska a křen Malínský.
Šlechtění rostlin je cílevědomá lidská činnost zaměřená na tvorbu nových odrůd a zlepšení jejich vlastností. V 18. a 19. století se na našem území rozvíjel regionální šlechtitelský rukopis, často spojený s rodinami a místními zahradnickými dílnami. V Praze byl znám rod Dvorských, který uvedl na trh kedlubny Dvorského pražská bílá raná, a přispěl k včasnému vybíhání některých šlechtických variant. V Dobré Vodě na Královohradecku působil rod Pouru, který ve 20. století uvedl řadu odrůd zelí a dalších druhů a tvořil jejich rodičovské komponenty. Jaroslav Pour (1914-1995) byl jednou z významných postav v nadcházející době.
Mezi další významné zelinářské rodiny patřili Kozmanové z Prahy-Michle, Matouškové z Mcelu na Nymbursku, Marečkové z Kuklen a mnoho dalších zápalných zahradníků, kteří přispěli k rozvoji šlechtění košťálových druhů. V průběhu 20. století se šlechtění zaměřovalo na zvyšování odolnosti vůči chorobám, zlepšování chuťových vlastností a skladovatelnosti, a zároveň na udržení regionálních odrůd, které se po staletí osvědčily na půdě České země.
Šlechtění rostlin je cílená lidská činnost zaměřená na vytváření nových odrůd zemědělských, okrasných a lesních plodin, případně zlepšování již stávajícího sortimentu. Šlechtění zahrnuje udržování a rozmnožování odrůd povolených a doporučených k pěstování, tedy tvorbu rostlin s novými využitelnými vlastnostmi. Nejstarší a nejpoužívanější metodou je křížení - spojování genetické informace dvou nebo více rodičů s odlišnými znaky. Křížení může být vnitrodruhové nebo mezidruhové, a často doprovází tvorba nových genových kombinací prostřednictvím mutací a nekonvenčních metod šlechtění, které se začaly užívat od 80. let 20. století.
Alternariová skvrnitost brukvovité
Košťálová zelenina zahrnuje červené zelí, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, květák, brokolici a další formy. Zelí vyžaduje vlhčí prostředí a není vhodné pro kyselejší půdy; hlávkové zelí se pěstuje ze sazenic či předpěstovaných rostlin a vyžaduje hloubší sázení. Kapusta kadeřavá, kapusta hlávková i růžičková kapusta patří mezi nejpoužívanější varianty. Květák a brokolice jsou mezi nejvýraznějšími příklady košťálové zeleniny, které mohou pomáhat proti nádorovým onemocněním, zejména brokolice díky sulforafanu. Různá odrůdová řada má specifické požadavky na půdu, výsadbu a období sklizně.
Další tradiční košťálovou zeleninou je kapusta kadeřavá, která je mrazuvzdorná a lze ji konzumovat po celý rok. Zvláštní význam mají i různé odrůdy kapusty a zelí vhodné k uskladnění a k pěstování v polostínu či náročnějších klimatických podmínkách. Zvláště zajímavé jsou odrůdy jako ZORA (nejranější bílé zelí pro záhony) a POLAR (dobře skladovatelná a výnosná).
Košťálová zelenina je biologie složitá, zahrnuje široké spektrum druhů a forem. Mnohé z nich se vyznačují vysokou nutriční hodnotou - vitamíny A, B, C a minerály jako draslík a síra. Pěstování zahrnuje rovněž výběr vhodných oblastí, úpravu půdy a volbu správných odrůd pro konkrétní klimatické podmínky. Z hlediska střídání plodin je důležité řídit zátěže půdy a volit rostliny s různými nároky na živiny. Při plánování zahrady se doporučuje střídání plodin: rok 1 - náročné na živiny (dýně, brambory, okurky, brokolice), rok 2 - plodiny se střední potřebou živin (fenykl, mrkev, pastinák, cibule), rok 3 - plodiny nenáročné na živiny (salát, ředkvičky, špenát).
Košťálová zelenina - zejména brokolice - má významný ochranný účinek proti některým druhům nádorů. Epidemiologické studie ukazují, že konzumace košťálové zeleniny je spojena s nižším rizikem některých typů rakoviny, včetně rakoviny prsu u žen a nádorů v lymfatické tkáni, močovém měchýři, prostatě a plicích. V USA provedli výzkum s více než 29 tisíci muži ve věku 55-74 let; ti, kteří konzumovali hojně košťálovou zeleninu, měli až o 40% méně agresivní formu rakoviny prostaty a u nich došlo k 400-500 pozitivním změnám v genech. Autoři předpokládají, že podobné účinky bude mít košťálová zelenina i na jiné nádory. Předpokládají se i další souvislosti, jako je význam sulforafanu obsaženého zejména v brokolici.
Praktické tipy pro pěstování a šlechtění: Předpěstování je klíčové pro získání bohatší sklizně, správná půda by měla být zásobena draslíkem a vápníkem, a pro rané odrůdy existují specifické postupy pro výsev a přesazování. Zahrádkáři mohou využít rodinné odrůdy, které se v průběhu staletí vyvinuly díky šlechtitelskému úsilí místních pěstitelů, a osvědčené regionální odrůdy se ujímají i v moderním zahradnictví.
| Druh | Hmotnost hlávky | Rychlost růstu (dny) | Podmínky půdy |
|---|---|---|---|
| Zelí bílé (ZORA) | raná hlávka | 90-110 | vlhčí, vhodná pro kyprou půdu |
| Kapusta hlávková | větší hlávky | 100-130 | vláha, střední až vysoká potřeba živin |
| Brokolice | několik menších hlav | 70-110 | střední až vysoká potřeba živin |
| Květák | hlávka | 80-120 | střední potřeba živin |
Sezónu zahrady lze rozvrhnout podle ročních období: sezona začíná v březnu a vrchol bývá v létě, s postupným dozráváním raných druhů a doplněním o plodiny s vyšším nárokem na teplo. Zimní období vyžaduje vhodné krytí a předpěstování v sklenících pro plánovanou sklizeň brzkého jara. Dělení zeleniny podle ročníků pomáhá vyvarovat se vyčerpání půdy a podporuje udržitelné hospodaření na malé zahrádce i na balkóně.
České regiony a Morava měly dlouhou tradici šlechtění, kde konkrétní odrůdy vznikaly díky místním rodinám a zahradnickým odborníkům, jejichž práce se odrazila v dnešních zásadách šlechtění košťálové zeleniny. Moderní šlechtění kombinuje tradiční poznatky s novými technikami a zlepšuje odolnost vůči chorobám, chuť a skladovatelnost, což umožňuje široké využití košťálových druhů po celý rok.
Copyright © pohodanovapec.cz
