Třešně (Prunus avium, Prunus cerasus) jsou nejen krásné na pohled, když kvetou a jsou obsypané rudými plody, ale jsou také velmi chutné a zdravé. Sezóna třešní je poměrně krátká, proto je ideální naučit se, jak si je uchovat na zbytek roku. V tomto článku se dozvíte, jak třešně pěstovat, sklízet a zpracovávat, a také se seznámíte s několika recepty na lahodné třešňové pokrmy.
Třešeň je nenáročná a roste téměř všude v bohaté a provzdušněné půdě, nemá nicméně ráda své kořeny ve vodě. Slunce je ke zrání plodů nezbytné. Mějte se na pozoru před skvrnitostí třešní, která zasype listy malými dírkami, a před moniliózou, která způsobuje zahnívání plodů a vysychání větví. Tyto dvě choroby ošetřujte fungicidními prostředky na podzim a na jaře, na začátku vegetačního období. Dalším problémem jsou hlavně mšice, vrtule třešňové a ... ptáci!
Třešeň nemá ráda prořezávání. Výchovný řez se na stromu musí provést 3. nebo 4. rokem po vysazení. Pak už se na dospělých stromech zásahy omezí jen na ořezání uschlých nebo nemocných větví. Zařezání velkých větví s sebou nese problémy se zajizvením a nemoci klejotoku, které mohou vážně ohrozit budoucnost stromu: v případě nutnosti přistupte k řezu po sklizni ovoce a před koncem září.
Kvetoucí třešně přitahují velké množství hmyzu. Na jejich plody přilétají hodovat ptáci. Je to tudíž strom užitečný pro faunu.
Nové stromky vysazujeme na podzim i na jaře. Při výsadbě nejprve namočíme kořeny ovocného stromku na 2 až 6 hodin do vody. Nezapomeneme ustřihnout konce kořenů. Na řezné ráně se rychle vytvoří hojivý zával a nové kořínky. Stromek usadíme do jámy tak, aby místo šlechtění zůstalo po vysypání jámy zeminou nad povrchem země. Můžeme si pomoci prkénkem či kůlem, které položíte na jámu. Kolem kořenů nasypeme zeminu, nejlépe dobře rozležený kompost. Zeminu kolem stromku ušlapeme a důkladně zalijeme zhruba 15 litry vody.
Třešně vyžadují teplé, slunné polohy chráněné před větrem a mrazy s dobrou cirkulací vzduchu. Stromy dobře rostou v lehčích, dobře propustných, spíše hlinitých půdách s pH v rozmezí 6,5-8, přiměřeně vápenitých.
V prvních letech po výsadbě třešňové stromky potřebují výchovný řez. Vybereme si hlavní větev a základní 2 boční výhony (jeden na každé straně). Třešně nesnášejí příliš hluboký řez a přísné tvarování. Tvarujeme je proto v nejnutnější míře, jen prosvětlujeme korunu. Nejvhodnější čas je hned po sklizni plodů.
Třešně nesnášejí příliš hluboký řez a přísné tvarování.
Pěstitelé třešně dělí podle doby dozrávání na rané až pozdní. V našich zemích obvykle můžeme první třešně sklízet už poslední týden v květnu a poslední dozrávají v 8. třešňovém týdnu mezi 15. až 25. srpnem. Nejde ovšem o tytéž odrůdy. Každý třešňový týden dozrávají jiné třešně.
Třešně sklízíme ráno nebo navečer, a pokud to jde, vybereme den, kdy příliš nesvítí slunce.
Buchty, koláče a sladké poklady
Abychom z třešní vyplavili případné červy, dáme plody do vhodné nádoby, zalijeme je octovou vodou (na 1 litr vody maximálně 10 ml octa) a necháme asi 2 hodiny stát. Pokud v třešních nevítaní vetřelci jsou, vyplavou. Plody pak opláchneme tekoucí vodou a můžeme se do nich bez obav pustit - na chuti nic nepoznáme.
Třešně nejlíp chutnají čerstvě utržené ze stromu. Nemají dlouhou trvanlivost a měly by se co nejrychleji sníst nebo zpracovat. Se stopkou vydrží maximálně 3 dny v chladu a ve tmě, bez stopky se velmi rychle kazí.
Třešně sklízíme i se stopkami, aby byly trvanlivější a neodtýkala z nich zbytečně šťáva. Poté je uložíme do chladna, obvykle do nižší části v chladničce. Umýváme je až před konzumací, rozhodně ne před uložením do chladničky.
Malí červíci, kteří se nacházejí hlavně v pozdních odrůdách, jsou nepříjemní a leckoho odradí od konzumace jinak chutných plodů. Může za ně vrtule třešňová, která klade vajíčka do nedozrálých plodů, z nich se pak vylíhnout červíci. Výskyt vrtule můžeme omezit lepovými deskami, na které hmyz odchytáváme v době kladení vajíček. Dbáme také na pořádek v okolí třešňových stromů.
Zdravé třešně mají pěkný povrch plodů - pokud na nich vidíme malou dírku a prohlubeň, nekonzumujeme je. Pokud jsme třešně sklidili a chystáme se na zavařování, nejjednodušší způsob zbavení se červíků je namočit třešně předem do chladné vody, stačí na dvě hodiny, případně i přes noc.
Dalším kritériem při označování třešní jsou vzhled a vlastnosti plodu. Bývají výrazně, obvykle tmavě červené a jejich šťáva hodně barví. Třešně dozrávající dříve totiž netrpí vrtulí třešňovou, která se líhne a napadá plody až v pozdějších třešňových týdnech.Kvůli jejich měkké dužnině ale musíte srdcovky rychle otrhat a zpracovat. K dlouhému skladování se nehodí, a tak je ideální přebytky úrody zavařit jako kompot, odšťavnit a proměnit v třešňový sirup či lahodný džem.
Vyskytují se v mnoha barevných variantách a bývají větší než srdcovky. Dělí se na tmavé, pestré a světlé. Tmavé chrupky mají plody tmavočervené barvy a i dužnina bývá zbarvená od světle červené až téměř k černé. Pestré chrupky jsou třešně, jejichž plody přecházejí od žluté k červené, často bývají červeně žíhané či mají žluté líčko.
Za světlé chrupky se pak označují třešně, které jsou pouze žluté. Dnes žluté odrůdy nejsou příliš rozšířeny, ale možná jste se s nimi setkali ve starém sadu. Chrupky se díky pevnější dužnině dají lépe skladovat, po očesání vydrží na chladném místě i několik dní.
Podle barvy a tuhosti dužiny třešně rozdělujeme na:
Při výběru odrůdy se vyplatí vědět, kdy zhruba třešně dozrávají - vodítkem je tzv. sedm třešňových týdnů. Údaje jsou pouze orientační, záleží na počasí, teplotě a poloze, kde chceme třešně pěstovat.
Samotné syrové třešně jsou pochoutkou. Ale můžete je uvařit na různé způsoby. Nakyslé třešně oživí saláty, mohou se z nich připravit polévky, poslouží jako obloha k bílým masům, drůbeži a kozím sýrům. Vynikající jsou konzervované v octu nebo v pálence, v moučnících s čokoládou nebo bez.
Srdcovky a chrupky, což jsou třešně sladké, se používají hlavně do sladkých pokrmů: do bublanin, koláčů, kompotů a mražených ovocných dření.
Pokud víme, že třešně nespotřebujeme v čerstvém stavu, raději je co nejdříve po sklizni zmrazíme, zavaříme nebo z nich uvaříme třešňovou marmeládu.
Odpeckované třešně se dají i sušit, nejlépe pomocí domácí elektrické sušičky, využití je obdobné jako využití rozinek, lze je přidávat např. Čerstvé třešně používáme do jogurtů a pohárů, zdobíme jimi kaše, jsou vhodné do nákypů. Nejoblíbenější způsob využití třešní je příprava různých bublanin a koláčů.
Záleží na nás, jestli použijeme třešně s peckami nebo třešně odpeckované. Nejběžnější je vzít malý nožík, každou třešeň opatrně rozpůlit a pecku odstranit. Můžeme použít některý z jednoduchých vypeckovávačů, které se dají koupit. Práce s nimi je rychlá a pořizovací cena nebývá vysoká.
Pokud třešně potřebujeme odpeckovat na vaření marmelády, můžeme je nejprve povařit, potom protlačit přes cedník, pecky zůstanou na cedníku. Další možnost, která se občas používá, je třešně položit na prkýnko (nejlépe několik třešní naráz) a buď velkým hrncem nebo druhým prkýnkem je zvrchu přimáčknout a lehce zakroužit.
Populárním a rychlým způsobem, jak odpeckovat třešně, je použití pevné slámky a láhve s úzkým hrdlem.
Zavařte si letošní úrodu třešní do sladkého nálevu. V zimě vám kompot přijde vhod, ať už jako zpestření oběda, nebo jako něco na zub, když vás bude honit mlsná. Máte-li letos úrodu třešní, připravte si z nich třešňový kompot. Až se totiž zima zeptá, co jste v létě dělali, vy budete připraveni.
Ne každá domácnost je vybavena velký hrncem určeným k zavařování ovoce a zeleniny. Je-li to i váš případ, nemusíte se zavařování zvdávat, protože třešňový kompot se dá připravit i v troubě. Kompot připravte podle návodu uvedeného výše. Jakmile budete mít sklenice uzavřené víčky (je nutné použít pouze šroubovací víčka), postavte je na hlubší plech vyložený utěrkou. Plech naplňte horkou vodou, vše dejte do trouby vyhřáté na 250 °C a pečte na program horkovzduch 10 - 15 minut.
TIP: Čerstvé třešně i třešňový kompot využijete na přípravu sladkého závinu, dezertu clafoutis i třešňového tiramisu.
Pokud vás ovšem zavařování nebaví, zvolte jednodušší verzi, a sice naložení ovoce do alkoholu. Tento způsob konzervace ovoce je známý již dlouhá staletí, tzv. „brandy fruit“ (ovoce v brandy) se podávalo už jako dezert v dávných dobách, alkohol obohacený šťávou z ovoce pak sloužil jako výborný digestiv.
Předností takto naložených třešní je to, že alkohol prodlouží jejich trvanlivost, navíc tak vznikne dobrota, která se báječně hodí do pohárů, dortů nebo si ji můžete jen tak uzobávat, když vás začne honit mlsná. K nakládání se hodí jakýkoliv druh třešní, i když o trochu lepší jsou šťavnaté a sladké srdcovky než chrupky. Klidně ale můžete použít i plané ptáčnice neboli třešně ptačí a vynikající jsou v této podobě rovněž višně.
Postup je pak už velmi jednoduchý. Omyté a odstopkované třešně se napěchují do sklenic a následně se přidá cukr nebo se jednotlivé vrstvy cukrem prosypávají. Třešně můžete předem i vypeckovat, abyste pak nemuseli plivat pecičky.
Opilé třešně se většinou připravují s rumem, ještě lepší však je neutrální vodka, případně lze použít i brandy, whisky, bourbon, gin nebo nějakou pálenku, nejlépe třešňovici. Ještě více pak zvýrazníte třešňovou chuť. Třešně je také dobré zakápnout trochou citronové šťávy, prodloužíte jejich trvanlivost a zajistíte jasnější barvu. Pro zajímavější chuť můžete do sklenice přidat i zrníčka z vanilkového lusku, která ale můžete nahradit i vanilkovým cukrem.
Třešně je hlavně nutné nechat dostatečně dlouho uležet, nejlépe na nějakém tmavém a chladném místě. Dejte jim minimálně dva týdny, ještě lepší ale budou po sedmi týdnech a vydrží až půl roku i déle. Čím delší dobu se totiž budou třešně namáčet, tím více alkoholu do sebe ovoce vsákne a také se více šťávy vylouhuje do lihoviny, která získá krásnou temnou barvu. Sklenici průběžně protřepávejte.
Odleželé třešně vám pak přijdou vhod ke zdobení mnoha dezertů. Využít se však dá šťáva z nich, třeba jako likér nebo rovněž na pokapání pohárů či jiných moučníků.
Diuretické vlastnosti třešně jsou dány jejím vysokým obsahem draslíku: 250 mg na 100 g ovoce. Má přiměřené množství kalorií (60 kcal na 100 g ovoce), je bohatá na vitaminy A, B a C a minerální soli: draslík, sodík, hořčík, vápník, železo a fosfor. Odvar z pecek je uznávaný pro své diuretické a adstringentní působení. Nezapomeňte si ponechat pecky a použijte je při úlevě od kloubních a revmatických bolestí. A také pamatujte, že se při konzumaci třešní nedoporučuje pít, protože jejich na celulózu velmi bohatá dužina pak v žaludku nabobtná a znesnadní trávení.
Třešně jsou dobré na pleť. Jsou účinné proti stárnutí. Dna - látky obsažené v třešních, antokyany a bioflavonoidy, neutralizují kyselinu močovou (která se v nadměrném množství tvoří při dně) a tlumí zánět. Před blížícím se záchvatem i během něj jich snězte denně 400 g.
Nevyhazujte ani stopky z třešní. Pomhou při zavodnění, mají totiž močopudné účinky. Zbavte třešně větší části stopek, ponechejte asi 2cm. Dejte třešně do skleněných nádob, které naplníte až po okraj. Ohřívejte ocet se skořicí a jalovcem, dokud nezačne vařit. Stáhněte z ohně. Do octa přidejte med: míchejte, dokud se nerozpustí, pak nechejte lehce vychladnout. Vlažnou směsí zalijte třešně v nádobách, pak neprodyšně uzavřete.
Třešně pečlivě rozmixujte nebo rozmačkejte. V misce smíchejte jíl, žloutek a postupně i třešně. Naneste tuto směs na obličej a krk. Přiložte obklady a nechejte 20 minut působit. Opláchněte pomocí vlhké žínky.
Pecky vsypte do hrnce, zalijte je vodou a podle množství přidejte vinný ocet. Povařte 20 minut. Nechejte okapat. Pecky opláchněte čistou vodou a promněte je v rukou, abyste odstranili případné zbytku dužiny. Nechejte je vyschnout v cedníku nebo na utěrce na prudkém červnovém slunci. Pokud si pak přejete polštář, který přinese úlevu ztuhlé šíji (například v případě tortikolis), ušijte kapsu 30 až 40cm dlouhou a 12cm širokou. Tento tvar může zároveň posloužit k přiložení na lokty nebo kolena. Před použitím polštář nahřívejte na radiátoru nebo v troubě po dobu 15 minut při 100 °C. Polštář můžete rovněž dát do mikrovlnné trouby na 3 minuty při 600 W. Tento polštář poslouží jako „ohřívadlo" na studené nohy a může rovněž šířit chlad, pokud ho necháte 2 minuty v mrazničce. Polštář lze prát v pračce při 30 °C. Vložte ho do polštářového povlaku nebo síťky na jemné prádlo.