Copyright © pohodanovapec.cz 
Knedlíky jsou klasickou přílohou mnoha českých jídel a mnohé hospodyně si zakládají i na jejich výsledném vzhledu. Jak je správně krájet a nepotrhat? Nadýchaný a dokonalý knedlík je chloubou každé kuchařky. Měly by být nadýchané, chutné a na povrchu nerozvařené. Důležité je také práci na závěr nepokazit nesprávným krájením, ale naporcovat je tak, aby na ně byla radost pohledět.
Knedlík patří do české kuchyně stejně jako svíčková nebo bábovka. Houskový, bramborový, karlovarský nebo kynutý - každý je jiný a po uvaření se i jinak chová. Právě proto se liší i způsob, jak s nimi po vytažení z hrnce zacházet. Kynuté těsto je plné páry. Po vytažení z vody v něm zůstává vlhkost, která potřebuje uniknout. Pokud knedlík ihned nakrájíte, střídka se stlačí a slepí. Výsledkem jsou mazlavé plátky bez nadýchané struktury.
Detaily jsou klíčové. Knedlík by neměl být studený, ale ani rozpálený přímo z hrnce. Ideální je krátká pauza po vytažení, zhruba jednu až dvě minuty. Struktura se stabilizuje a krájení je snazší. Pára musí z knedlíku také uniknout, aby nedošlo k sražení tkaniva při chlazení.
Pokud nemáte kráječ, můžete použít i běžný postup s nití. Při neopatrném a rychlém krájení se může nit utrhnout a plátky nemusí být rovné. Plátky vycházejí hezčí než při krájení ostrým nožem, ale vyžadují trochu cviku.
Houskové knedlíky se tradičně krájí ještě za tepla. Krájejte pevným nástrojem a dbejte na to, aby plátky byly rovné. Při krájení nití nasaďte délku cca 60 cm, podvlékněte pod knedlík až na požadovanou tloušťku plátku a konce překřižte a zatáhněte. Plátky poté můžete podávat s omáčkou a knedlíky drží tvar.
Jak se krájí s Westmark Traditionell?
Pro čerstvé podávání je možné volit velmi ostrý nůž, nebo raději nit. Při krájení teplých knedlíků vyhnete riziku jejich drobení a sražení díky pomalejšímu dělení.
Nejstarší zmínky o knedlících pochází z literatury ze 7. století. Později se objevovala různá typická provedení - bílá hladká mouka se stal klíčovou surovinou až v 17. století. Oblibu knedlíků rozšířila Magdalena Rettigová. Zákonitosti pro kynutí a správnou strukturu jednotlivých druhů knedlíků se liší podle použitých surovin a technik zpracování. Kynutý houskový knedlík vyžaduje hrubou mouku, která zaručí lehkost a nadýchanost těsta; do těsta patří mléko, vejce a sůl a lze využít i starší pečivo jako alternativu k housce.
Recept z Lokálů v zásadě používá tradiční postupy: 8 g soli, 1 kg hrubé mouky, 20 g čerstvého droždí, 1 vejce a 550 ml mléka s housky nakrájené na kostičky. Knedlíky se vaří v páře 25 minut, po uvaření se propichují a potírají máslem. Dlouhé kynutí a promnoutí těsta s překládáním pomáhají odstranit vzdušné bubliny a zlepšit texturu. U vaření v osolené vodě se knedlíky vaří do té doby, dokud nebudou hotové, s obměnou podle velikosti - průměrně kolem 20 minut.
Podávají se s omáčkami a mohou být ukládány do lednice až na tři dny, případně zmrazeny. Kromě tradičního servírování je možné knedlíky různě dochutit a doplňovat impasty jak na pánvi, tak v omáčkách a zelích.
Zbylé knedlíky můžete použít na večeři se špetkou nostalgie - knedlíky s vejci, s omáčkou, s bramborovou kaší nebo se zelím. Správně uložené mohou vydržet v lednici až tři dny, plátky lze zamrazit nebo použít v dalších receptech.
Copyright © pohodanovapec.cz
