Copyright © pohodanovapec.cz 
Souhláska je okluzíva 1. artikulačního okruhu. Při artikulaci souhlásky „b" jsou rty semknuté, vytvářejí obouretní závěr. Souhláska je ústně rezonovaná, takže v činnosti je patrohltanový závěr. Obouretní závěr je ve srovnání s hláskou „p" slabší. Zuby jsou blízko u sebe, ale nedotýkají se. Jazyk je v neutrální poloze. Hlasivky jsou v činnosti, je to hláska znělá. Pomůcky - proužky papíru, mávátka, větrník, chomáčky vaty, které se při správném výdechu prohnou nebo přemístí.
Velký je bonbon. Malý je ....... Velký je buben. Malý je ....... Velká je bota. Malá je ...... Velká je houba. Malá je ...... Velká je kabela. Malá je ......
Co je bota? Co s ní děláme? Co je buben? Co s ním děláme? Co je bonbon? Co s ním děláme?
Ukaž obrázek, který jmenuji. Hrají alespoň dva hráči, jeden říká: Šla babička do městečka, koupila tam - a řekne jednu z věcí na obrázku - např. Pokračujeme, až vytvoříme slovní řetěz ze všech slov na obrázku. Bumtarata na buben, (bubnujeme prstíky na bříško, stehýnka...) Bumtarata, kdo je ten? Bumtarata na vrata, (tleskáme s dítětem do rytmu) máme čtyři koťata. První mňouká, (pošimráme dítě na jedné dlani a zamňoukáme) druhé přede, (pošimráme dítě na druhé dlani a napodobíme předení koťata) třetí hajat nedovede. (pošimráme dítěti jedno chodidlo a zakroutíme hlavou) A to čtvrté prská, (pošimráme druhé chodidlo, napodobíme prskání kotěte) ocaškem si mrská.
Ve větách - To je moje bába. Kuba si obuje boty. Máme pěkný nábytek. Líba má banán. Vyhledej a povídej! Úkolem děti je vyhledat kartičky s určeným tematickým okruhem (např. zvířata, dopravní prostředky, hračky, ovoce, nábytek atd.). Nadřazené pojmy - vybereme dva obrázky stejného tématického okruhu a děti říkají nadřazený pojem (např. židle, postel = nábytek apod.)
Recepty s párkem pro každou příležitost
Chvála a tanec nejsou jenom zábavou; jsou i duchovní boj. Všichni, kdo stojí ve chvalách, nejsou umělci, ale ctitelé. Další aspekt chval je vedení duchovní války. Už chvála sama je válkou. Když vyvyšujeme Pána a proklamujeme jeho jméno, ďábel a jeho démoni utíkají a vytváříme tak volný prostor v duchovním světě.
David a všechen izraelský dům vystupovali s Hospodinovou schánou za ryčího troubení polnic. Když Hospodinova schrána vstupovala do Města Davidova, Míkal, dcera Saulova, se právě dívala z okna. Slovo „křepčil“ v pátém verši je překladem výrazu „sáchak“ - smát se, hrát, radovat, usmát, smířit, v ponížení smát. Slovo „poskakoval“ ve 14. Slovo „terúváh“ v 15. verši znamená válečný pokřik, radostný potlesk, troubení na poplach. Sám Ježíš skákal radostí, když se sedmdesát učedníků vrátilo ze své misijní cesty (L 10,21).
Hraní na bubny a tanec bývalo v minulosti součástí bohoslužeb i společenských akcí. Žalmy a další texty ukazují, že chvála může zahrnovat tanec, zpěv a bubny. Tanec je prostředkem vydání se Bohu a oslavy jeho slávy. Při chvále je důležité rozlišovat mezi duší a duchem: prorocká chvála vyžaduje plné odevzdání se Duchu svatému a méně ořízku sebekontroly.
Chvála je spojena s duchovním bojem. Když se hlasitě vyvyšujeme nad Jméno Páně, projekty temnoty reagují a my získáváme prostor pro Boží zásah. Bible vyzývá, abychom bojovali duchovní boj a oblékli si duchovní zbraně. Bubny a citaru lze chápat jako symboly boje a vítězství nad démony, které jsou osvobozeny díky chvále a modlitbě.
Nesmíme zapomenout, že tanci mohou vést i prorocké impulsy; takový tanec je vyjádřením Božího srdce a často souvisí s pláčem či křikem jako výrazem blízkosti k Bohu. Tanec může být i nástrojem evangelizace a vyjádřením Božího charakteru, avšak tato forma by měla být vedena Duchem a ne jen v rukou lidské kreativity.
Historie bubnu je plná symboliky: magický atribut, symbol mužské síly, mystický obraz jednoty země a nebe. Bubny sloužily k rychlému shromáždění komunity, motivaci k boji i pozvánce na slavnosti. Tetování bubnu může nést hluboké poselství hudební vášně a spojení s rytmickým životem komunity. Bubínky a tamburíny doprovázely dávné rituály šamanů, kteří volali bohy a tvořili nové rytmy.
Ve výsledku lze říci, že buben a tanec zůstávají živým vyjádřením Boží oslavy. Když se chvála zakotví v poznání Božího slova a v Duchu svatém, není to jen představení, ale skutečné setkání s Bohem, které osvobozuje a posiluje věřící komunitu.
Buben je v Bibli zmiňován v souvislosti s chválou, válčením, proklamacemi, procesími a společenskými příležitostmi. Tanec je prostředek vyjádření radosti a chvaly, který je úzce spjat s Božím slovem a Duchu svatému. Davidův příklad ukazuje, že chvála má centrální pozici a mění naše srdce i činy. Při správném vedení duchem může chvála otevřít Boží spásu a osvobozující moc pro komunitu i jednotlivce.
Copyright © pohodanovapec.cz
