Copyright © pohodanovapec.cz 
Blog Evy Francové, známé jako Kuchařka ze Svatojánu, se stal fenoménem. Její recepty jsou prosté masa a mnohdy i vajec.
To si tak fotíte jídlo, které si doma uvaříte, ukazujete ho přátelům na sociálních sítích a najednou vydáváte druhou knihu plnou receptů a vyprávění o životě v souladu s přírodou. Zhruba takhle narychlo se to všechno semlelo kolem Evy Francové, autorky knihy Kuchařka ze Svatojánu i známého blogu. Však nám o tom podrobně vyprávěla.
Jak se to všechno seběhlo?
Já jsem k tomu nijak nesměřovala, vyplynulo to nějak samo. Ze záliby ve focení vyplynula záliba ve vaření. Fotila jsem totiž krom všeho možného i jídlo, které jsem sama uvařila, a následně publikovala na sociálních sítích.
A protože se fotky hodně líbily, tak jsem k nim začala přidávat recepty, založila jsem si blog, a pak mě oslovilo nakladatelství.
Recenze restaurace v Andalusii
Ano, to máte pravdu, obě své knížky jsem si ilustrovala. Dokonce se v nich objevily i obrázky mých karet, které ale vyjdou až nyní, 26. října.
Inspirace a suroviny
Mnoho vašich receptů z vaší druhé knihy asi typická česká kuchařka zvyklá na jíšku a výpečky doma neuvaří. Vlastně ten základ není tak odlišný od běžného špajzu. Onehdy jsem se zrovna přistihla, že bych se neobešla bez cibule, prakticky každý můj recept začíná: „Osmahněte na cibuli…“ Já to tak mám prostě ráda.
A když o tom tak přemýšlím, tak bych se neobešla ani bez mouky, přestože je teď takový velký hon na lepek… Já si ráda peču chleba sama, dokonce si i mouku melu sama na vlastním mlýnku.
Už dlouho si peču vlastní chléb. Nakupovala jsem mouku v bezobalových obchodech, ale chtěla jsem být ještě trochu více soběstačná.
Takže když mi přišel honorář z mé první knihy Kuchařka ze Svatojánu, tak jsem si řekla, že ho budu investovat do kuchyně. Namelu na mlýnku rýži, hrách, cizrnu, zrní, je to strašně bezvadná věc. V té vůni, čerstvá mouka úplně jinak voní.
Pokud koupíte v obchodě celozrnnou mouku, tak se vám může zkazit.
Ve vašich receptech se setkáme s úplně obyčejnými jídly, která jsou leckdy doladěná koriandrem, římským kmínem…, dost v nich cítím exotiku. Chutná mi indická kuchyně, takže jsem si obstarala všemožná indická koření a ta různě zkouším.
Hrozně mě třeba baví sbírat inspiraci v beletrii, kde někdo popisuje, co jedl.
Pro koho je Kuchařka ze Svatojánu určena?
Luštěniny a zelenina v kuchyni
Asi všichni, kteří mají pocit, že už toho masa mají moc, nebo ti, kdo chtějí zkoušet něco nového. Některé recepty se ale mohou hodit i lidem, kteří nemohou jíst vajíčka nebo jim dělá potíže laktóza.
Dnes se k vegetariánství přistupuje často z ekologických či zdravotních důvodů, já jsem se téměř před dvaceti lety rozhodla nejíst maso hlavně ze soucitu a z lásky ke zvířatům, tedy z etických důvodů.
Vzpomínky na maso
Já jsem sice od malička měla ráda zvířata, ale maso se u nás normálně jedlo a chutnalo mi. Ale ve chvíli, kdy jsem se rozhodla, že maso jíst nebudu, že se na smrti zvířat nechci podílet, mě už pak nikdy nenapadlo, že si ho dám.
Nebylo to tak, že bych měla chuť, ale nedala si ho, protože jsem si řekla, že ho přece jíst nebudu.
Bydlíme za vesnicí ve Svatojánském Újezdu a pod okny nám vede silnice, která svého času končila v prasečáku. Často nám pod okny jezdilo auto napěchované prasaty, která jela na jatka.
Život v souladu s přírodou
Máte velkou zahradu, kde pěstujete spoustu bylinek i dalších plodin, vůbec tak nějak žijete hodně v souladu s přírodou. Letos byla úroda horší, u nás třeba nepršelo už tři měsíce.
Máme ale dýně, divoká rajčata, která jsme sušili a některá zamrazili a využijeme je třeba na pizzu. V minulém týdnu jsme moštovali jablka, v létě jsme sbírali blumy, třešně, jahody.
Rozvaříme švestky s kakaem a cukrem, rozmixujeme a můžeme zavařit. Toho je (smích). Ale trápí mě, že si třeba neumím vyrobit vlastní kosmetiku.
Reakce na sociální sítě
Prý lidem ničí reálný život. Upřímně si myslím, že i zde platí: Jaké si to uděláš, takové to máš. Pamatuji si například, že před časem kdosi z mých přátel „lajknul“ příspěvek jisté Kuchařky ze Svatojánu a já tak rozklikla stránku plnou báječných receptů.
Slovo dalo slovo a dva z nich se již objevily na blogu kaloricketabulky.cz. Eva Francová alias Kuchařka ze Svatojánu odpověděla vždy na každou moji zprávu a já jí držela opravdu moc palce, aby své recepty mohla jednou vydat jako knihu.
Univerzální recepty
Je dobré, když máme i něco zeleného - petrželovou a celerovou nať, libeček. Zeleninu smícháme se 100 g mořské soli. Uchováme v chladu a temnu. Uvaříme 100 g čočky v 250 ml vody na kaši, přidáme tři lžíce pohankových vloček, zamícháme, osolíme a odstavíme. Uvaříme si čaj a než ho vypijeme, oběd je hotový.
Eva Francová žije se svou rodinou ve Svatojánském Újezdu nedaleko Jičína. Je výtvarnicí na volné noze a miluje vegetariánskou a veganskou stravu, kterou upravuje po vzoru našich babiček.
Ing. Studium na VŠCHT ji inspirovalo k většímu zájmu o výživu a fungování lidského těla. Po promoci připravovala osvětové články pro řadu časopisů - Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví aj. Následně působila jako šéfredaktorka na několika webech, včetně vlastního úzce specializovaného projektu Aerobic.cz. Některé postřehy z oblasti fitness sepsala v roce 2001 do knihy Aerobik (Grada). Jako editorka se podílela také na knize Kalorické Tabulky - nejlepší recepty (Nakladatelství Jota).
Ing. Saláty jsou jako procházka pestrobarevnou zahradou chutí a Eva Francová vás díky svým ověřeným receptům přesvědčí, že na stole je můžete mít klidně každý den. Na jaře se v nich mohou objevit první jarní divoké bylinky a v létě zase čerstvé okurky a rajčata. S podzimem přijde úroda dýní, řepy, zelí a ořechů.
Eva Francová je výtvarnice, fotografka a autorka úspěšného food blogu Kuchařka ze Svatojánu, která žije se svou rodinou uprostřed přírody ve Svatojanském Újezdu nedaleko Jičína. Její blog je zásobárnou vegetariánských a veganských receptů inspirovaných kuchyní našich babiček a šmrncnutých asijskou exotikou.
V nakladatelství Motto vydala již celkem pět kuchařek. Na první pohled by mohla leckoho odradit. Divné a zdravě vyhlížející recepty, až příliš známé ingredience a nejistá chuť výsledku. A chybí maso! Já ale hrdě říkám - nebojte se toho. Kuchařka ze Svatojánu jenom směle pokrývá dnešní ohromnou poptávku po chutné a racionální výživě.
Loni mě mezi všemi Koko, Kitchenette a Vaňky nejvíc zaujala právě tahle kuchařka od Evy Francové. Těžkou českou kuchyni servíruje značně odlehčenou a „ochuzenou“ o typické nešvary (bravo!), dezerty připravuje s rozmyslem a bez rafinovaného cukru (skáču do stropu radostí) a hraje si se surovinami, které ještě valná část českého národa považuje za blaf a nebo sprosté slovo (díky za osvětu). Téhle kuchařce udělejte čestné místo v poličce.
Kuchařka ze Svatojánu je rozdělená na několik přehledných kapitol, které jsou protkané laskavými příběhy ze života Eviny rodiny. Začíná tím, čemu babičky říkaly „grunt“ - polévkami. Jak říká sama autorka. Polévky jsou rychlé, syté a hřejivé jídlo s mnimálními náklady. V podobné kuchařce proto nesmí chybět.
Kuchařka ze Svatojánu pokračuje hlavními jídly. Ty dělí na jídla z brambor, rýže, luštěnin a obilovin, pečená jídla, pokrmy z rostlinného masa, smetanová a sýrová jídla, těstoviny, zeleninová jídla a sladká jídla. Dále pokračuje různými saláty, v nichž se objeví i zelenina méně typická pro pokrm, pod kterým si tradičně představíme salát.
Nabídne vám k nim i přikousnutí v podobě receptů na chutné domácí pečivo, včetně v posední době tolik skloňovaného kvasového chleba.
Moučníky jsou moje nejoblíbenější část každé kuchařky, téhle obzvláště. Eva Francová pracuje s minimem cukru a obyčejné hladké pšeničné mouky. Naopak hojně využívá různá jiná sladidla, celozrnné mouky a sušené ovoce. A její koláče vypadají tak lákavě!
Moučníkovou část dělí na moučníky z ovoce (budete-li ctít sezónnost, užijete si po celý rok), moučníky s tvarohem, moučníky s ořechy a mákem, moučníky s jablky a hruškami, zdravé mlsání a ostatní moučníky.
Kuchařka končí tím, co všechno si můžete snadno smi vyrobit doma. Už jste někdy přemýšleli nad výrobou domácího jogurtu, sýra nebo polévkového koření bez hromady soli?
Pokud přemýšlíte o tom, co jíte, snažíte se alespoň trochu žít v souladu s přírodou a zařadit do jídelníčku více zeleniny, rozhodně by vám tato kuchařka neměla chybět v knihovně.
"O knížce tohoto typu jsem přemýšlela několik let a od roku 2018 začala mít konkrétní obrysy," tvrdí známá 51letá foodblogerka Eva Francová, jejíž kuchařské knihy patří mezi nejoblíbenější na trhu.
"Když jsem v roce 2017 začala o tématu knihy uvažovat a promýšlet, co by v ní mohlo a mělo být, mnohým přátelům a známým, které jsem prosila o názor, se toto téma zdálo jako zbytečné strašení a název nepříjemně stresující," napsala Eva Francová na svůj blog. O dva roky později se s nakladatelstvím nakonec dohodla, že kniha vyjde.
"Bylo to několik měsíců předtím, než svět postihla pandemie nemoci covid-19. Úspěšná blogerka říká, že při vybírání receptů myslela především na jejich jednoduchost a dostupné lokální suroviny.
"Mnoho lidí si myslí, že stravovat se rostlinně znamená jíst potraviny dovážené z velké dálky a pěstované bůhvíjak. Chtěla jsem dokázat sobě i pochybovačům, že i z lokálních surovin se vegan nají zdravě a pestře. Dalším důvodem byl důraz na dobrovolnou skromnost, která začíná právě v jídle, pokud ji člověk myslí vážně.
V dobách krize by podle Francové neměla lidem doma chybět pitná voda a trvanlivé potraviny. "Luštěniny, obiloviny, sterilovaná zelenina, cukr a sůl. Dále mouka, těstoviny, ořechy, olej, ocet. Doporučuji také instantní droždí, kypřicí prášek a oblíbené koření. I sušené ovoce jako když najdete. Mnoho lidí se neobejde bez kávy, čokolády nebo čaje," vyjmenovává.
Rozumné množství zásob je podle autorky kuchařky velmi individuální. "Někomu stačí dvě kila rýže, balíček těstovin a kečup, jiný koupí rýže třeba deset kilo, ve sklepě má brambory, cibuli, kvašené zelí a marmelády. Také jíme každý jiná jídla a v jiném množství. My nejsme velcí jedlíci.
V její domácnosti ve Svatojánském Újezdu nikdy nechybí kvašená zelenina, ovesné vločky, ořechy, mák a jablka. "Chleba, to je přímo esence domova, a i když nepečeme pravidelně, měli bychom to alespoň umět. Pro všechny případy. Kvasnice si v nouzi sami nevyrobíme, ale kvásek? K tomu nepotřebujete nic víc než celozrnnou žitnou mouku a vodu," píše.
Na zahradě by podle Francové neměla chybět cibule, brambory, česnek, rajčata, okurky, dýně, košťáloviny, kořenová zelenina a byliny. "Ne na každé zahradě se daří všemu a je třeba zohlednit druh půdy a podnebí. Sama Eva Francová si sice kosmetiku vyrobit umí, ale například prací prášek a šampon si kupuje.
Copyright © pohodanovapec.cz
