Copyright © pohodanovapec.cz 
Být ženou znamená dávat a udržovat život v mnoha podobách. Zahřívat svou rodinu ohněm v kamnech i bezpodmínečnou láskou. Být opěrným sloupem, laskavou jistotou, která trvá bez ohledu na zmatek tam venku. Zdaleka nejde jen o jídlo, ale i k němu je třeba přistupovat vědomě. Dobře uvařit neznamená jen se chutně najíst, „dobře“ by mělo být nejen na jazyku, ale v celém těle, v mysli, na Zemi.
Kuchařka ze Svatojánu je znovu na scéně, vydává svou třetí kuchařku, v níž nás naučí používat nové druhy koření i surovin.
Před třemi lety vznikl blog o vaření kucharkazesvatojanu.blogspot.cz, který během několika málo měsíců získal tak silnou fanouškovskou základnu, že se jeho autorka Eva Francová rozhodla vydat své recepty knižně. Světlo světa tak spatřila první Kuchařka ze Svatojánu. Jak nám její autorka před rokem přiznala: Za honorář z první knihy si pořídila mlýnek na mouku.
Eva Francová je výtvarnicí na volné noze, která se rozhodla opustit město a žít se svou rodinou uprostřed přírody ve Svatojanském újezdu nedaleko Jičína.
Recenze restaurace v Andalusii
Její nejnovější kuchařka má podtitul Zdraví z kuchyně a hodí se náramně do podzimního sychravého času, kdy je jasné, že bychom pro své zdraví měli něco udělat.
Podrobné informace o knize:
Z vašich receptů sálá pohoda domova, poctivá práce s jídlem. Hlavní zásadou je nebýt líný. Tedy nekupovat předpřipravené polotvary, ale například cizrnu si den předem namočit a uvařit, mrkev nekupovat zmraženou, ale čerstvou oloupat, mák namlít čerstvý, pepř jakbysmet. Chápu, že ne vždy je to možné, ale pokud to jen trochu jde, používejte čerstvé suroviny. Je to znát nejen na chuti, ale i na výživových hodnotách připraveného jídla.
Mezi moje zásady také patří neplýtvat. Vařit i nakupovat jen tolik, kolik skutečně sníme.
Máme tady podzim, období, které mnoho lidí nemá v lásce. Na to je snadná odpověď. Najít na podzimu to krásné a nesrovnávat ho s létem nebo zimou. Příroda si také nestěžuje, jen se přizpůsobí. Pomáhá být co nejvíce venku v přírodě, mezi stromy, u vody. Vstřebat ubývající sluneční světlo, jak to jen jde. A užít si domácí teplo, pohodlí a útulnost - a pro to přece můžeme udělat hodně právě v kuchyni. Najít si čas na setkání s kamarády, které jsme celé léto neviděli, udělat si výlet na neznámé místo. Můžeme sázet stromy!
To je pravda. Navíc na podzim ti šťastnější z nás, kteří mají nějakou zahrádku, také uskladňují dary přírody, které jim půda nadělila. Málokterým potravinám svědčí vlhko, teplo a světlo a v současných bytech toho opravdu moc nevydrží, snad jen dobře zralé dýně hokkaido nám přežijí zimu v chladnější chodbě. Finta našich babiček je prostá: sušení! Kromě ovoce lze nasušit i zeleninu a vyrobit si třeba vlastní polévkové koření. Naši předci si v tomto období dělali vždy zásoby na zimu. My jsme zhýčkaní tím, že si můžeme dojet do obchodu prakticky kdykoliv.
Pro každého je ta míra jinde, na to se nedá univerzálně odpovědět. Já sama patřím ke „křečkům“, takže se mi nikdy nestane, že by mi doma chyběla nějaká základní potravina. Nakupuji obilí a obiloviny, rýži, luštěniny, ořechy, semínka, oleje a další trvanlivé potraviny na kila a na litry, takže do obchodu musím pouze pro čerstvé ovoce a zeleninu.
A ještě jedna otázka, s kterou si možná mnozí, kteří se snaží připravovat si pokrmy doma, neví rady. Z kterých potravin si nejlépe předpřipravíme kvalitní jídlo, které pak třeba po příchodu z práce, neboť večeře jsou většinou největší kámen úrazu z hlediska životosprávy, můžeme rychle dodělat? Třeba luštěninami nikdy nic nezkazíte, hodí se na polévky, do různých směsí, k omáčkám, i na syté saláty. Mou oblíbenou luštěninou je cizrna, která má jemnou, oříškovou chuť. Můžeme si jí navařit třeba kilo do zásoby a nechat v sáčcích po 200 g v mrazáku. Ráno před odchodem do práce sáček přemístíme do chladničky a navečer můžeme vařit. Děkuji. To by mě osobně s luštěninami opravdu nenapadlo.
„Nikdy bych si nepomyslela, že vydám jakoukoliv knihu, natož tři! Jsem průměrný fotograf, průměrný kreslíř, průměrná kuchařka a slovem vládnu též průměrně. Jakmile se ale tyhle moje průměrnosti sejdou, může vzniknout něco pěkného,“ píše ve své knize, která už za necelý týden projde křestem.
Mám pocit, že ve vašich kuchařkách je dobře vidět, jak se mění váš přístup k jídlu, potravinám a celkově vaření. Mění se můj přístup ke všemu, nejen k jídlu a vaření. Vývoj je přirozený pro všechny, a proto každou změnu vítám a raduji se z ní. Zvykla jsem si vařit zdravěji, ale není v tom žádné dogma nebo strach ze zdravotních problémů. Naštěstí se naší rodině nemoci a alergie vyhýbají. Zdravější vaření přišlo přirozeně samo. V kuchyni už prakticky nepoužívám bílý cukr, velmi zřídka bílou mouku a úplně jsem vyřadila veškeré mléčné produkty. Naučila jsem se používat fermentované sojové výrobky, mořské řasy a exotické a neobvyklé koření, které jsem dříve vůbec neznala. Ve dvou předešlých kuchařkách najdete ještě množství receptů s mléčnými produkty, protože v našem jídelníčku se dříve běžně vyskytovalo mléko, sýry, tvaroh, smetana a jogurty. Čím více se ke mně ale dostávalo informací o tom, jak funguje mléčný průmysl, tím méně jsem byla ochotná se na něm nadále podílet. Postupem času, nešlo to ze dne na den jako u masa, jsem z kuchyně zcela vyloučila veškeré mléčné produkty.
Luštěniny a zelenina v kuchyni
Hlavní jídla a moučníky zaujímají ve vaší knize největší počet stran. Ano, dá se to tak říct. Důvodem ale také bude to, že se hlavní jídla i moučníky dále dělí na podkapitoly. Základem vašich receptů bývá dost často zeleninový vývar. Zeleninový vývar si navařím do zásoby a zamrazím. Používám ho skutečně téměř každý den. Nejlepší je kombinace aromatické a chuťově výrazné zeleniny, její skladba je ale na vás. Já používám mrkev, petržel, celer, řapíkatý celer, červenou řepu, zelí, kapustu, růžičkovou kapustu, kedlubny, pórek, špenát, mangold, rajčata, brambory, křen, cibuli, česnek. Všechnu zeleninu omyjeme, ale neloupeme, necháme i kořínky, a pokrájíme. V hrnci ji zalijeme studenou vodou jen tak, aby byla ponořená, přidáme koření (bobkový list, nové koření, libeček, celerovou nať, tymián, majoránka, jalovec, chilli papričku…), přivedeme k varu, ztlumíme plamen a necháme jen tak probublávat pět až osm hodin. Nesmí prudce vřít. Nakonec zeleninu slijeme přes cedník.
Dva hlavní rozdíly jste už zmínila, tedy zdravější vaření a absence mléčných produktů. Novinkou je v tomto dílu kapitola Omáčky. Doufám, že čtenáře a kuchaře potěší.
Umělkyně, fotografka, ilustrátorka - ve všech kuchařkách najdete její malby či linoryty. Loni v říjnu vydala soubor karet, který je tvořen složitými linoryty, na nichž pracovala tři roky.
Zapečené jídla jsou už roky základem našich podzimních a zimních obědů a večeří. Jsou snadno připravitelné na desítky způsobů. Použijete do nich téměř každou zeleninu, kterou právě máte po ruce, a lze je bez potíží připravovat i ve verzi bez vajec, mléka anebo lepku i když vždy je prospěšné, aby v nich byl i přídavek kvalitní bílkoviny a sama nejběžněji přidávám sýry nebo vejce. Zajímavé recepty jsem našla v Kuchařce ze Svatojánu, a proto jsem opět požádala jejich autorku Evu Francovou o přípravu receptů na týden. Zapečená jídla jsou oblíbená pro svou jednoduchost, možnosti nejrůznějších kombinací a především chutnost. Zapékáme nejen těstoviny a rýži, ale i pohanku, jáhly, kuskus, bulgur nebo quinou. Zeleninu používáme nejlépe sezónní a zálivku připravíme ze smetany (rostlinné nebo klasické), vajec (můžeme je i vynechat), případně různých sýrů. Pokrmy můžeme zapékat i bez zálivky, zapečením zlepšíme jejich vůni a chuť a budou atraktivnější.
Ing. Studium na VŠCHT ji inspirovalo k většímu zájmu o výživu a fungování lidského těla. Po promoci připravovala osvětové články pro řadu časopisů - Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví aj. Následně působila jako šéfredaktorka na několika webech, včetně vlastního úzce specializovaného projektu Aerobic.cz. Některé postřehy z oblasti fitness sepsala v roce 2001 do knihy Aerobik (Grada). Jako editorka se podílela také na knize Kalorické Tabulky - nejlepší recepty (Nakladatelství Jota). Ing. na stránkách naší e-kuchařky, která vzniká v rámci kroužku Zdravá výživa na II. stupni ZŠ a MŠ Březová. Cílem tohoto projektu je ukázat, že i zdravá jídla mohou být chutná, a protože nejlepšími kritiky jsou děti, budete mít zaručeno, že recepty zde uveřejněné opravdu stojí za vyzkoušení. Mgr.
Na přepuštěném másle opečeme nadrobno nakrájenou cibuli a česnek. Přidáme lístky špenátu a krátce podusíme. Osolíme a dochutíme smetanou.
Špenát prospívá našemu zdraví díky obsahu velkého množství bílkovin, draslíku a vápníku. Říká se, že špenát je velmi bohatý na železo, ale není to pravda. Koncem 19. století došlo omylem k posunutí desetinné čárky a na chybu se přišlo až koncem první poloviny 20. století. Špenát obsahuje železa stejně jak kterákoliv jiná zelenina. Je bohatý na betakaroten, vitamin A, C a řadu vitaminů skupiny B. Vitaminy obsažené ve špenátu jsou prospěšné například při prevenci rakoviny, ochraně kůže před slunečním zářením, prospívají našemu zraku, vlasům a srdci.
Rozválíme těsto, poklademe špenátovou náplní a nadrobenou nivou.
Na dvou lžících oleje necháme změknout pokrájenou cibuli a tři stroužky česneku, přidáme půl kila na kostky nakrájené dýně, například hokaido, osolíme, okořeníme bazalkou, mletou paprikou, tymiánem, šalvějí a pepřem. Půl kila rajčat spaříme, oloupeme, nakrájíme a přidáme je do hrnce. Pokud použijeme cherry rajčata, loupat ani krájet je nemusíme. Za občasného promíchání dusíme dvacet minut. Uvaříme 400 g semolinových těstovin podle návodu na obalu a promícháme je se zeleninou. Směs přemístíme do vymaštěné zapékací misky a zalijeme třemi vejci rozšlehanými se 100 ml rostlinné smetany. Pečeme při 200 stupních 30 - 40 minut.
Kilo brambor a půl kila červené řepy oloupeme a oboje pokrájíme na co nejtenčí plátky. V míse je promícháme s bylinkovou solí, šalvějí, bazalkou, čerstvě mletým pepřem, pěti utřenými stroužky česneku, třemi lžícemi panenského olivového oleje, lžící balzamikového octa a 40 g slunečnicových semínek. Směs přemístíme do vymaštěného pekáčku a pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů půl hodiny. Zalijeme čtyřmi rozkvedlanými vajíčky a dopečeme asi 15 minut.
400 g špenátových listů spaříme a podusíme na dvou lžících rozehřátého oleje, čtyřech stroužcích na jemno nakrájeného česneku a pokrájené cibulce. 600 g pečiva (nejlepší je doma pečený světlý chléb) pokrájíme na kostky a vložíme je do mísy. V 200 ml rostlinného mléka rozšleháme 6 vajec, osolíme, okořeníme muškátovým květem a promícháme s pečivem. Necháme asi půl hodiny nasáknout a vmícháme podušený špenát a 200 g nahrubo nalámaných vlašských ořechů. Směs přemístíme do vymaštěné zapékací misky a pečeme při 200 stupních asi 45 minut dokřupava.
V hluboké pánvi rozehřejeme dvě lžíce olivového oleje, přidáme 3 pórky nakrájené na půlkolečka, okořeníme lžičkou tlučeného koriandru a pepřem a deset minut za občasného promíchání opékáme. Vsypeme 400 g propláchnuté a okapané červené čočky, osolíme a zalijeme 900 ml zeleninového vývaru. Pod pokličkou dusíme 15 minut. Směs přemístíme do vymaštěného pekáčku, povrch uhladíme a uděláme v něm 4 důlky, do nichž vyklepneme po vajíčku. Každé vejce osolíme a posypeme špetkou mleté papriky. Zapékáme při 180 stupních 15 minut.
Uvaříme kilo brambor spolu s pokrájenou malou dýní hokaido a obvyklým způsobem z nich uděláme kaši. Do vymaštěného pekáčku dáme polovinu zelí, navrstvíme kaši a zakryjeme zbytkem zelí. Zalijeme kysanou smetanou a posypeme strouhaným sýrem. Pokud nechceme použít živočišné produkty (jako já), rozmixujeme dohladka 200 g přírodního tofu s 250 ml rostlinné smetany, šťávou z jednoho citrónu, lžičkou lahůdkového droždí, lžičkou rýžového sirupu a špetkou soli. Tímto krémem zalijeme kaši se zelím. Pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů 45 minut.
400 g brokolice rozebereme na malé růžičky a vaříme v páře osm minut. Na dvou lžících rozehřátého olivového oleje osmahneme dvě pokrájené cibule, dva stroužky česneku a lžičku drceného kmínu. Vsypeme 250 g propláchnutého pšeničného bulguru, osolíme, opepříme a zalijeme 700 ml horkého zeleninového vývaru. Přivedeme k varu, ztlumíme plamen a vaříme zvolna 15 minut, dokud se neodpaří voda. Pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů 15 - 20 minut.
300 g světlé pohanky vypereme v cedníku, vložíme do hrnce, zalijeme 700 ml vroucí vody, osolíme a vaříme 8 minut. Odstavíme a necháme v teple pod pokličkou 20 minut dojít. Mezitím rozehřejeme na pánvi dvě lžíce panenského olivového oleje, necháme na něm zesklovatět velkou pokrájenou cibuli, přidáme 12 žampionů (asi půl kila) nakrájených na plátky a 100 g spařených, oloupaných a nahrubo nakrájených mandlí. Osmahneme společně dozlatova, osolíme, smícháme s pohankou a přemístíme do vymaštěného pekáčku. Zapečeme 20 - 25 minut při 200 stupních.
Saláty jsou jako procházka pestrobarevnou zahradou chutí. Na jaře se v nich objeví první jarní divoké bylinky a v létě zase čerstvé okurky a rajčata. S podzimem přijde úroda dýní, řepy, zelí a ořechů. V zimě můžeme dělat saláty z brambor nebo luštěnin. Na stole bychom je ale měli mít každý den.
Recept dostupný z: FRANCOVÁ, E. Kuchařka ze Svatojánu. Praha: Albatros Media a.s., 2014.
Špaldová pšenice obsahuje nejvíce bílkovin ze všech obilnin a také má vysoký obsah vlákniny. Je lehce stravitelná, bohatá na minerály a posiluje imunitní systém.
Kuchařka ze Svatojánu je skvělým zdrojem inspirace pro každého, kdo hledá zdravé a chutné recepty pro každodenní vaření.
Copyright © pohodanovapec.cz
