Copyright © pohodanovapec.cz 
Představujeme podrobný průřez dějinami Pardubic se zvláštním důrazem na jejich významné milníky, symboly města a historické události, které formovaly dnešní podobu regionu. Text vychází z dochovaných poznámek a legend, které propojují historické skutečnosti s kulturními fenomény a urbanistickým vývojem města.
První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, kdy papež Bonifác VIII. vzal pod svou ochranu kostel sv. Bartoloměje s rytířským řádem cyriaků. Městský znak však odkazuje na legendu o události z roku 1158, kdy se rytíř Ješek z Pardubic účastnil obléhání Milána. Prvním písemně doloženým majitelem Pardubic byl na počátku 14. století zemský soudce Půta z Dubé, po němž do Pardubic přišel rod, který byl později znám jako páni z Pardubic. Rod měl ve znaku přední stříbrnou polovinu koně se zlatou uzdou na červeném poli. Tento symbol Pardubice přijaly jako znak města a používají jej dodnes.
Roku 1340 město po svém otci zdědil Arnošt z Pardubic, pozdější první arcibiskup pražský a rádce císaře Karla IV. Největší rozkvět Pardubic nastal po roce 1491, kdy je koupil Vilém z Pernštejna, nejmocnější šlechtic Českého království. Na Pardubicku začal systematicky vytvářet jeden z největších feudálních velkostatků a z Pardubic učinil centrum svého panství. Výstavba byla tak honosná, že se v Čechách vžilo přísloví „skví se jako Pardubice“. Pernštejnům město vděčí za celé historické jádro s renesančním náměstím, které je od roku 1964 městskou památkovou rezervací. Jejich dílem je i unikátní přestavba bývalého hradu na pohodlný palác obehnaný mohutným opevněním. Slavná éra Pernštejnů skončila roku 1560, kdy bylo zadlužené panství prodáno císaři Ferdinandovi I. Během třicetileté války město odolalo obléhání švédským generálem Torstensonem roku 1645.
Dalsí významný okamžik pardubické historie přišel v roce 1845, kdy Pardubicemi poprvé projel vlak na trati Praha - Olomouc. Město se stalo významným železničním uzlem a nastal zde rozvoj potravinářského, strojírenského a chemického průmyslu, což s sebou přinášelo i rozkvět společenského a kulturního života. V roce 1874 se poprvé běžel dnes světoznámý dostih Velká pardubická steeplechase. K šíření věhlasu Pardubic výrazně přispěl pardubický rodák aviatik Jan Kašpar, který jako první Čech vzlétl na stroji Blériot a v dalším roce uskutečnil historický let z Pardubic do Prahy.
V roce 1919 zde byl založen elektrotechnický závod Telegrafia a o rok později vznikla nedaleko továrna na výbušniny Explosia Semtín. V období mezi dvěma světovými válkami se ve městě rozvíjel kulturní a sportovní život, pokračovaly tenisové i plochodrážní tradice. Rozkvět města zastavila až německá okupace. Velký vliv na místní odboj měla skupina Silver A, která pomáhala domácímu a zahraničnímu odboji. Po atentátu na Reinharda Heydricha a jeho následné smrti bylo v Pardubicích na popravišti Zámeček mezi 3. červnem a 9. červencem 1942 popraveno 194 českých vlastenců. V prosinci 1942 bylo z Pardubic do koncentračních táborů deportováno 563 židů a během roku 1944 zažilo město tři nálety anglo-amerického letectva. Při náletech zahynulo přes dvě stě padesát lidí a zničených domů bylo kolem tisíce.
S rozvojem dopravní sítě a průmyslu města je těsně svázána i historie vysokého školství. Výuka na nově založené Vysoké škole chemické byla zahájena v roce 1950, ze které se v roce 1994 stala Univerzita Pardubice. V 50. letech 20. století zde byla zavedena trolejbusová doprava a postaveno nové vlakové nádraží. Dále sledujeme snahy o obnovu historických prostorů a rozšíření obchodních center, které propojí moderní nákupní a historické zóny města.
Krátce se dotkneme významného tématu Kostelíčka u Vystrkova. Jakub Antonín Štros, pardubický kupec, podnítil výstavbu malého kostela zasvěceného Sedmibolestné Panně Marii. Stavěl ho Jakub Pěšina a oltář byl posunut na místo, kde již stála kaplička s obrazem Piety. Kostelíček byl spravován Štrosem, který zanechal dědictví v podobě náhrobní desky. Tato deska byla postupně přesouvána mezi různými místy v kostele a jeho okolí, až se nakonec usadila vnitřní zdi u oltáře. Změny v osudech a umístění desky jsou doloženy v kronikářských záznamech a historických pracích./>
V poslední době se Pardubickým zámkem dostává do popředí nová interaktivní nabídka pro rodiny s dětmi: na druhém ze čtyř zámku rondelů byla instalována dřevěná kuličková dráha, vyrobená z přirozeného dřeva. Dráha nabízí jednu kuličku k volnému použití a lze si ji pořídit v pokladně za 40 korun. Kromě toho muzeum připravilo dětské prohlídky a další interaktivní prvky, které rozšiřují zkušenost z návštěvy. Práce na rekonstrukci Paláce Pardubice probíhají a propojování s obchodním centrem zachovává kontinuitu s historickým jádrem města.
Pokud jde o budoucnost kuličkové dráhy, její osud bude záviset na provozu a údržbě. Muzeum uvedlo, že dráha zůstane na zámeckých valech minimálně do podzimu a může být v zimě uskladněna. Návštěva pardubického zámku tak získává novou dimenzi zábavy a poznání.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1295 | Ochrana kostela sv. Bartoloměje papežem Bonifácem VIII. |
| 1340 | Nabytí vlivu Arnošta z Pardubic, budování centra panství |
| 1491 | Rozkvět pod Vilémem z Pernštejna |
| 1845 | První vlak Praha-Olomouc projíždí Pardubicemi |
| 1874 | První Velká pardubická |
| 1950 | Založení Vysoké školy chemické (později Univerzita Pardubice) |
| 1942-1945 | Okupace, odboj, popravy a bombardování |
Ke kostelu a historickým památkám se váží i různé kronikářské poznámky, které ukazují složité osudy a menší i větší změny v uspořádání města. Zmiňované texty a poznámky o pohřbech, náhrobních deskách a jejich umístění odhalují, jak se v průběhu věků měnily kulturní představy o důstojnosti památek a jejich zachování pro budoucí generace.
Copyright © pohodanovapec.cz
