Copyright © pohodanovapec.cz 
Děj se odehrává začátkem 20. století. Malý Lojzík, kterému blesk zabil matku, žije na statku se svým otcem a starým čeledínem. Drsný svět ho naučil vnímat obrazy, které mu připomínají ztracenou matčinu náruč. Mezi lidmi marně hledá člověka, na kterého by se mohl znovu citově upnout. Oporu a bezpečí nenachází ani u otce, ani u matčiny sestry ani u macechy Rózy, i když ta jako jediná měla s chlapcem soucit na začátku jejich společného soužití.
Obsahová i obrazová podoba filmu vychází z emotivně silné atmosféry literární předlohy. Hlavní postavou je chlapec ve věku 4-5 let. Jeho očima sledujeme převážnou část příběhu a tím je stylově formován celý film. Tak, jak dětská duše nevnímá řád a kontinuitu času, směšuje realitu, vzpomínky a pocity, je film koncipován obsahově i formálně.
Zpočátku se příjemné světlé dojmy a situace minulého a současného shromažďují v jeden oslňující zážitek. Postupně se z milých situací stávají chladná fakta a překvapující hořká zjištění. Závěr filmu patří expresivně výrazově stylizované féerii s výraznými snovými vstupy blažených vzpomínek nebo ve fantazii zhmotnělých tužeb a přání. Postupně mizí kontinuita času a pravděpodobnosti. Fantazie se stane skutečností.
Z jemných symbolistních obrazů secese se dostaneme přes romanticky podaný verismus “skutečnosti” až k silně agresivnímu expresionismu v závěru filmu, což se týká jak barevné koncepce obrazu, tak i dramaturgické stavby filmu. Výtvarná stylizace mění naturalismus osudové tragiky příběhu se silnou emotivní podívanou.
Jeho očima sledujeme převážnou část příběhu a tím je stylově formován celý film. Tak, jak dětská duše nevnímá řád a kontinuitu času, směšuje realitu, vzpomínky a pocity, je film koncipován obsahově i formálně. Zpočátku se příjemné světlé dojmy a situace minulého a současného shromažďují v jeden oslňující zážitek. Postupně se z milých situací stávají chladná fakta a překvapující hořká zjištění.
Z jemných symbolistních obrazů secese se dostaneme přes romanticky podaný verismus “skutečnosti” až k silně agresivnímu expresionismu v závěru filmu, což se týká jak barevné koncepce obrazu, tak i dramaturgické stavby filmu. Výtvarná stylizace mění naturalismus osudové tragiky příběhu se silnou emotivní podívanou. Závěr filmu patří expresivně výrazově stylizované féerii s výraznými snovými vstupy blažených vzpomínek nebo ve fantazii zhmotnělých tužeb a přání.
Update 23.7.2024 - Okolo této scény nakonec vznikl menší skandál. „My sme v tom seriáli boli v saune a urobili to ako veľký prúser. Aj mi za to zaplatili, i keď veľmi málo, ale asi sa budem súdiť, lebo nesmiete dať nahé telo do denného seriálu, majú to zakázané, nahé telo nesmú použiť, a oni mi len povedali, keď som im zavolala - prepáčte, to nám ušlo. Toto mi povedali Česi. Ako vždy. Toto českej herečke neurobia, ale slovenskej... Ja som s Čechmi naozaj skončila, to je vrchol, je to normálne?
Podľa Diany sa nestala chyba len tak z ničoho nič. „To sú Česi, proste to je naschvál. Neverím im. Chcete im vyhovieť, povedia, že nebude nič vidieťa nakoniec to použijú,“ povedala rozohnene a pokračovala: „To je úplne cez čiaru, ale poriadnu hrubú čiaru. Horúca krv, ktorá aktuálne v herečke prúdi, zrejme len tak ľahko nevychladne. „Veľmi ma urazili. Veď načo by oni mne dávali vedieť, že sa niečo také zverejní, veď my sme asi dievčatá z Krížnej ulice v Bratislave (ulica preslávená prostitútkami, pozn. red.), asi to tak vyzerá, že sa niekedy k nám tak správajú, ale to je asi naša chyba. S touto konkrétnou firmou som spolupracovala prvýkrát a zrejme naposledy. Takúto vec treba vedieť aj natočiť, to neznamená, že keď sa hocijaká, či mladá, alebo staršia herečka vyzlečie, neznamená to, že ju dobre neosvetlíte. Herečka je nahnevaná tak veľmi, že hovorí o právnych krokoch.
„Je moja chyba, že som to najprv nechala tak, čiže neviem, či by som sa do toho nemala ešte pustiť, pretože by som z toho mohla ešte vytrieskať. Musím si ešte zavolať s právnikom. Nevládzem však, veľa pracujem, nemám ani takého chlapa, ktorý by sa o mňa pobil. Keď ma však nas**ú, tak ešte sa môžem do toho pustiť. Keď budem mať na to čas, tak im ešte môžem na túto nôtu zanôtiť. Takže ja sa môžem akurát tak vyjadriť, že som veľmi sklamaná, že mi urobili takýto podraz v televízii.
TV Nova reagovala: „Diskutovaný několikasekundový záběr byl ze seriálu vystřihnut, Dianě Mórové jsme se omluvili a dohodli jsme se na adekvátním finančním vyrovnání. Ovšem Dianu to úplně neuspokojilo: „Samozřejmě, že se (televize) takto vyjádřila, protože jsem na ně nekřičela. Normálně jsem se s nimi o tom bavila, ale oni už to odvysílali. Slíbili mi, že to jdou vystřihnout hned. V přátelském duchu to bylo proto, že jsem ještě nevěděla, že se to vytáhne. Za sebe bych dodal, že byť se média Dianě posmívají, že není zrovna stydlivá, v této kauza má asi pravdu. Ta scéna do denního seriálu skutečně nezapadá a dá se věřit tomu, že dohoda byla, že jí sice odehraje pro zjednodušení nahá, ale ve výsledku budou použity jen záběry „kde není nic vidět“.
Při zpracovávání filmu Kuře melancholik jsem si uvědomil, že jde o bezkonkurenční věkový rekord, ale nebyl jsem si jist, zda ta scéna je opravu reálně natočená s paní Chramostovou. Takže když jsem v TV uviděl, že je shodou okolností live Noc s Andělem s Vlastou Chramostovou, řekl jsem si, že ta náhoda je možná znamení a tak jsem požádal četaře Kratochvíla, zda by netlumočil dotaz, jestli tu scénu opravdu ve věku 73 let hrála ona sama. Četaři v tom všem patosu a mramorizaci přišel podobný dotaz z hodně jiného soudku zajímavý a položil ho. Čili někdy v 00:50 19.4.2009 paní Chramostová na ČT2 potvrdila, že skutečně chtěla s Brabcem dostát naturalismu předlohy i chtěla po 20tileté nucené odmlce dokázat, že to jde, a tedy to sama zahrála. Je to potvrzená, s velkým, téměř dvou dekádovým, předstihem nejstarší herečka v dějinách českého filmu v odhalené scéně!
Obsahová i obrazová podoba filmu vychází z emotivně silné atmosféry literární předlohy. Příběh malého Lojzíka, který ztrácí matku a snaží se najít citovou oporu, je ztvárněn tak, že divák sleduje převážně dětské vnímání reality. Výtvarná stylizace mění naturalismus osudové tragiky příběhu se silnou emotivní podívanou. Z jemných symbolistních obrazů secese se dostaneme přes romanticky podaný verismus „skutečnosti“ až k silně agresivnímu expresionismu v závěru filmu.
| Fáze filmu | Stylistika | Výrazové prvky |
|---|---|---|
| Začátek | Secesní symbolismus | jemné obrazy, světlo, nostalgie |
| Střed | Romantický verismus | realistické vykreslení života na statku |
| Závěr | Expresionismus | výrazné barvy, snové vstupy, agresivní stylizace |
Při analýze recepce je zřejmé, že kromě uměleckého pojetí se film stal i předmětem mediálních debat kvůli zobrazení nahoty a způsobu, jakým byla scéna uvedena do vysílání. Tato kontroverze rozvířila diskusi o hranicích naturalismu v televizních inscenacích, o právu herečky na kontrolu nad vlastním obrazem i o rozdílech v přístupu produkčních týmů k hercům z různých zemí.
Kuře melancholik je tak dílem, které kombinuje citovou hloubku literární předlohy s odvážnými vizuálními prostředky a zároveň provokuje otázky o etice natáčení a zodpovědnosti médií. Filmový jazyk, vyprávěný očima dítěte, a dramatická výtvarná proměna od secese k expresionismu vytvářejí silný emotivní zážitek, který doprovázely i intenzivní veřejné reakce.
Oddanost Johna Travolty scientologii
tags: #kure #melancholik #naha #diana #morova
Copyright © pohodanovapec.cz
