Copyright © pohodanovapec.cz 
Kvašená zelenina se stává stále populárnější volbou pro zdravou výživu. Tento tradiční způsob konzervace zeleniny má nejen dlouhou historii, ale také mnoho zdravotních přínosů, které začíná objevovat a potvrzovat také současná věda. Konzumace kvašené zeleniny přináší mnoho zdravotních výhod, a tak rozhodně stojí za to zahrnout ji do vašeho každodenního jídelníčku.
Dna, známá také jako “nemoc králů”, je onemocnění způsobené usazováním krystalků kyseliny močové v kloubech, šlachách či přilehlých měkkých tkáních. Kyselina močová se v organismu přirozeně tvoří, může také vznikat jako odpadní produkt metabolismu purinů, které se přirozeně vyskytují ve stravě. Nadměrný příjem purinů je spojený s vyšší hladinou kyseliny močové v organismu. Usazování krystalů kyseliny močové v kloubech je známé jako dna.
Zatímco v období středověku se dna týkala téměř výhradně vyšší společnosti (odsud také označení “nemoc králů”), dnes už je situace jiná. Ve vyspělých státech se udává, že dna během života zasáhne do života přibližně 3-6 % mužů a 1-2 % žen. Mezi rizikové faktory rozvoje dny patří genetické predispozice, (ne)aktivní životní styl, ale také způsob stravování. Nadměrné množství purinů ve stravě je totiž samo o sobě rizikovým faktorem rozvoje tohoto onemocnění.
Dna se typicky projevuje akutními záchvaty zánětlivé artritidy nejčastěji v průběhu noci, jelikož je teplota organismu oproti bdělé fázi mírně snížená. Přibližně v polovině případů je bolest soustředěná do kořene palce u nohy, může se však projevovat i v jiných kloubech, šlachách či přilehlých tkáních.
Puriny patří z chemického hlediska mezi dusíkaté sloučeniny, jsou součástí nukleových kyselin a pro fungování živých organismů jsou zcela nepostradatelné. Puriny se také v podobě známých alkaloidů (kofein, theobromin) vyskytují v kávě, čaji, kakau či hořké čokoládě. Podle některých odborníků jsou puriny z masa a mořských plodů větším rizikovým faktoremv porovnání s puriny přítomnými v rostlinné stravě. Bílkoviny samy o sobě nejsou rizikovým faktorem rozvoje dny. Pokud však bílkoviny pochází z masa či mořských plodů, je vysoký příjem bílkovin současně také bohatým zdrojem purinů.
Celkový příjem purinů ve stravě se odvíjí od složení stravy. Zatímco na základě zaznamenaných dat z Asie je průměrný příjem purinů asi 355 mg denně, v USA to bylo 830 mg denně u mužů a 690 mg denně u žen.
V tabulce níže uvádíme podíl purinů v různých druzích potravin:
Rozdělení pochází z knížky “Gout” profesorů R. Grahama, A. Simmondse a E. Carreyho:
| Skupina | Množství purinů (mg/100g) | Příklady potravin |
|---|---|---|
| A | 0-50 | Ovoce, zelenina (kromě vyjmenovaných ve skupinách B a C), obiloviny (kromě vyjmenovaných ve skupinách B a C), mléčné produkty, vejce, tuky, oleje, zálivky, ořechy (mimo arašídů a kešu), olivy, džemy, marmelády, nakládaná zelenina, nápoje (s výjimkou těch obsahujících kofein). |
| B | 50-150 | Drůbeží maso, červené maso, párky, ryby (s výjimkami zmíněných ve skupině C), mořské plody, celozrnný chléb a těstoviny, celozrnné obiloviny včetně celozrnné rýže, luštěniny, arašídy, arašídové máslo, kešu, květák, brokolice, zelí, kapusta, houby, avokádo, chřest, špenát. |
| C | 150-1000 | Zvěřina, vnitřnosti, pomazánka z jater, paštika, extrakty z masa a kvasnic (pangamin, Marmite), kaviár, jikry, sleď, pstruh, makrela, humr, rak, malé rybičky (ančovičky, sardinky, šproty a výrobky z nich), kvasnice, droždí. |
Vhodné je také omezit či zcela vyřadit alkoholické nápoje. Ty sice puriny obsahovat nemusí, ale jsou samy o sobě rizikovým faktorem zvýšené hladiny kyseliny močové. Navíc některé alkoholické nápoje jsou i relativně bohatým zdrojem purinů, například pivo plzeňského typu obsahuje 13 mg purinů na 100 ml, tedy 65 mg purinů ve velkém pivu o objemu 500 ml.
Podle Mayo clinic je nízkopurinová dieta vhodná v následujících situacích:
Nízkopurinová dieta vychází z potravin s nízkým podílem purinů (viz tabulka výše) a neměla by překročit příjem 400 mg purinů denně. Současně je také doporučený dostatečný pitný režim, který poskytuje alespoň 30 ml tekutin na 1 kg hmotnosti. Častým problémem bývá nedostatečný příjem bílkovin, jelikož maso, výrobky z něj, ani ryby a mořské plody nejsou při nízkopurinové dietě vhodné. Bílkoviny je proto možné čerpat například z následujících zdrojů:
Zařadit lze také lušténiny. Přesto, že patří mezi zdroje s větším obsahem purinů, jejich konzumace nebyla nijak spojena s výskytem dnových záchvatů. S doplněním vysoce kvalitní bílkovin ve stravě může pomoci také kvalitní proteinový nápoj založený na mléčných bílkovinách.
Kvašená zelenina je výsledek přirozeného fermentačního procesu, při kterém mikroorganismy, zejména laktobacily, přeměňují sacharidy v zelenině na kyselinu mléčnou. Tento proces nejen konzervuje zeleninu, ale také vytváří prostředí bohaté na přírodní probiotika, což jsou prospěšné bakterie, které podporují zdraví střev. Probiotika obsažená v kvašené zelenině pomáhají udržovat zdravou střevní mikroflóru, což je klíčové pro správné trávení a vstřebávání živin. Zdravá střevní mikroflóra také přispívá k prevenci zácpy a dalších trávicích problémů. Zdravá střevní mikroflóra hraje důležitou roli v našem imunitním systému.
Kvašená zelenina je bohatá na vitamíny, minerály a enzymy, které jsou důležité pro lidské zdraví. Fermentační proces zvyšuje biologickou dostupnost těchto živin, což znamená, že naše tělo je může lépe vstřebat. Některé studie naznačují, že probiotika mohou mít pozitivní vliv na duševní zdraví. Zlepšení střevní mikroflóry může přispět ke snížení úzkosti a depresivních příznaků. Pravidelná konzumace kvašené zeleniny může výrazně podporovat zdravou regulaci hmotnosti.
Kvašení zeleniny je proces, který můžete snadno zvládnout i doma. Kysané zelí je u nás zřejmě nejznámější a nejoblíbenější formou kvašené zeleniny. K jeho přípravě potřebujete jen zelí, sůl a trochu trpělivosti. Zelí nakrájejte na tenké proužky, promíchejte se solí a nechte stát, dokud nezačne pouštět šťávu. Poté zelí pevně natlačte do nádoby, aby bylo úplně ponořené ve vlastní šťávě, a nechte fermentovat při pokojové teplotě po dobu několika dní až týdnů.
Kimchi je tradiční korejský pokrm z kvašené zeleniny, nejčastěji čínského zelí, ředkviček, česneku, zázvoru a chilli papriček. Postup je podobný jako u kysaného zelí, ale přidávají se různé koření a přísady, které dodávají kimchi jeho charakteristickou pikantní chuť. Fermentace probíhá také při pokojové teplotě a trvá obvykle několik týdnů.
Kvašené okurky jsou další oblíbenou formou kvašené zeleniny. K jejich přípravě budete potřebovat malé okurky, sůl, vodu a případně koření jako kopr, česnek nebo pepř. Okurky vložte do nádoby, zalijte solným roztokem a nechte při pokojové teplotě fermentovat několik dní až týdnů.
Kromě zelí a okurek můžete kvasit i další druhy zeleniny, jako jsou mrkev, květák, červená řepa nebo papriky. Postup je opět velmi podobný - zeleninu nakrájejte, promíchejte se solí, natlačte do nádoby a nechte fermentovat. Každý druh zeleniny může vyžadovat mírně odlišnou dobu kvašení, ale výsledkem vždy bude chutná a zdravá kvašená zelenina.
Copyright © pohodanovapec.cz
