Copyright © pohodanovapec.cz 
Ledový salát vypadá skoro jako hlávkový, má ale tužší a šťavnatější listy, které drží více u sebe, a tak připomíná zelí. Byl vyšlechtěn až koncem 19. století v Kalifornii a ledový se mu říká proto, že na první pohled působí jako zkřehlý mrazem. Na zahradě se dá pěstovat prakticky celý rok. Ledový salát má poměrně velkou a tvrdou hlávku, která připomíná zelí. Okrouhlé, hustě rostlé listy leží těsně na sobě a jsou velmi křehké.
Ledový salát obsahuje vitaminy skupiny B včetně kyseliny listové, dále pak vitamíny A, C, E a K. Kromě vitaminů a minerálů dodává lidskému tělu i cennou vlákninu a z dalších látek v něm najdeme vápník, železo, hořčík, sodík, draslík, thiamin, riboflavin, niacin. Ledový salát má velmi nízký obsah kalorií: pouhých 13 kcal na 100 gramů.
Ledový salát působí jako mírné sedativum - uklidňuje nervy, zmírňuje stres a přivolává spánek. Dále je ledový salát vhodný při detoxikačních kúrách a redukčních dietách, jelikož díky vysokému obsahu vlákniny snadno a rychle zasytí a přitom dodá jen velmi málo kalorií. V neposlední řadě funguje jeho pravidelná konzumace jako prevence problémů s pamětí. Mezi jeho zdravotní benefity patří snižování hladiny cholesterolu a zlepšení trávení (zejména pomáhá při zácpě).
„Na jaře pro letní sklizeň spíše vysazujeme už předpěstovanou sadbu, pro podzimní sklizeň naopak raději vyséváme semínka přímo na záhon od poloviny července až do poloviny srpna. Vegetační doba je 70-95 dní podle odrůdy, tedy v průměru asi 3 měsíce,“ doporučuje pěstitel Jan Prášil.
Ledový salát vyžaduje úrodnou, kvalitní, hlinitopísčitou, dostatečně vzdušnou a propustnou půdu, schopnou dobře zadržovat vodu. Salát je náročný nejen na vláhu, ale také na zásobování živinami. Hnojíme kopřivovou jíchou nebo můžeme použít 5 l vyzrálého kompostu na m2 plochy záhonu. Místo pro výsev či výsadbu volíme slunné a vzdušné stanoviště, salátu nevadí ani průvan. Za horkého počasí mu bude vyhovovat mírné zastínění. Salát ledový se pěstuje na stejném místě za dva a více let. Nevhodné je střídání se špenátem.
Brzy na jaře vyséváme semínka 8 až 12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby do vlhkých výsevních substrátů do hloubky 0,5 až 1 cm. Předpěstované sazeničky vysazujeme při 4-6 pravých listech mělce na záhon tak, abychom nezahrnuli srdéčko rostliny. Velkohlávkové ledové saláty vysazujeme mělce do sponů 35 x 35 cm. Když sklidíme ranou zeleninu, lze každou volnou plochu využít na výsev salátu. Při letním výsevu ledového salátu přímo na záhon vyséváme semena mělce do řádků nebo po špetkách ve sponu 25 x 25 až 30 x 30 cm a rostliny po vzejití vyjednotíme. Už v září se mohou objevit i první přízemní mrazíky a je důležité, aby je ledový salát přečkal bez úhony.
Po letním výsevu udržujeme místa, kde jsme zaseli semínka ledového salátu, stále vlhká, aby ostré slunce mladé vzcházející rostlinky nespálilo. Semínka salátu rychle vyklíčí. Až do tvorby hlávek zaléváme pravidelně, ale přiměřeně, aby ke kořenům mohl vzduch. Během tvorby hlávek zaléváme vydatně v delších časových odstupech podle aktuálního počasí.
Plíseň salátová (Bremia lactucae) napadá salát během celého vegetačního období. Zpočátku se projevuje na spodních listech žlutozelenými skvrnami, které rychle žloutnou, za sucha hnědnou a za vlhka probíhá hnilobný rozklad. Na spodní straně listů se tvoří bílý povlak. Nakonec salát hyne. Prevencí je správný režim zavlažování - aby hlávky podehnívaly a nebyly napadeny plísní salátovou, musí co nejrychleji oschnout, včetně okolní zeminy, a proto zaléváme zásadně ráno či v brzkých dopoledních hodinách. Pomáhá odvar z pelyňku pravého: sušenou bylinu (kolem 5 g) zalijeme 1 litrem vody, přivedeme k varu a vaříme zhruba 40 minut. Necháme vychladnout, scedíme a zředíme s vodou v poměru 1 : 3-4.
Když jsou hlávky dostatečně velké, sklízíme je. „Pokud u ledového salátu neporušíme listové srdíčko, rostlina znovu obroste novými listy a dá se tak sklízet několikrát,“ uvádí Jan Prášil.
Ledový salát lze pěstovat celoročně. Doba vývoje a spon závisí na odrůdě: obvykle 70-90 dní. Ledový salát je citlivý k přehřátí - doporučuje se slunné, ale dobře prokypřené stanoviště a středně vysoká zálivka mezi řádky. Po sklizni lze salát skladovat v lednici až týden, ale nejvhodnější je okamžitá konzumace.
kdy a jak sklízet ledový salát
Ledový salát konzumujeme nejvíce a nejlépe čerstvý. Chuť čerstvého ledového salátu je příjemně nasládlá, listy jsou křupavé a šťavnaté. Skvěle se hodí jako základ salátů i teplých zeleninových směsí, je vyhledávanou ingrediencí do burgerů, sendvičů a wrapů. Jeho použití jako obloha k jídlu je rovněž skvělou volbou. Ledový salát můžeme dát i do polévky, ale až těsně před podáváním, pokud chceme, aby zůstal křupavý. Ledový salát je výborný do smoothie.
Po sklizni jej můžete v neporušeném stavu uchovávat až týden v lednici, nejlépe ale okamžitá konzumace. Při styku s kovem se vytrácí určitá část důležitých látek a vitamínů. Ledový salát je zeleninou, která je vhodná a doporučována i při redukční dietě, neboť velmi dobře zasytí, má vysoký obsah vlákniny. Hlávkový salát obsahuje vitamín K, kyselinu listovou, draslík, sodík, železo, vlákninu a chlorofyl.
MINIKO: velmi raný ledový salát s malými manžetovými listy, vysoká odolnost proti vybíhání. LEDANO: velmi raná odrůda pro jaro a podzim, nezvykle křehké listy. MEDIMO: poloraný ledový salát se středním manžetovým listem, odolný vůči přehřívání. MAXIMO: vyšší hlávky, vyžaduje více vody. PRAŽAN: letní polní ledový salát pro vydržení teplot a sušších podmínek.
V Odbytovém družstvu Polabí se saláty zpracovávají do balíků a bedýnek pro evropské řetězce. Denní sklizeň ledového salátu dosahuje kolem 22 tun v období od dubna do října, ročně zhruba 2,5 milionu kusů. Sazenice ledového salátu se často objednávají z Holandska a Německa, protože v České republice není dostatek kvalitní osiva. Z pole do skladu a poté do velkoobchodů míří saláty po ruční i strojové sklizni, s důrazem na čistotu a rychlé zpracování.
Copyright © pohodanovapec.cz
