Copyright © pohodanovapec.cz 
Uprostřed Vysočiny pro vás po pět generací mele mouku rodina Kryštofkova. Těstoviny jsou vyrobeny z naší oudoleňské mouky, což zaručuje jejich prvotřídní kvalitu a vynikající chuť. Mouka je vyrobena z kvalitního českého obilí od ověřených dodavatelů z blízkého okolí. Díky pečlivému procesu mletí dle rodinné tradice zaručujeme její nejvyšší kvalitu a čerstvost. Mouka je ideální pro vše, co si v kuchyni usmyslíte stvořit. Připraveny pro vás máme i speciální doplňky, které navazují na hlavní nabídku ze mlýna. Najdete zde zástěru pro pravé oudoleňské ambasadory, plecháček, který poslouží jako odměrka na mouku i těstoviny, ale také jako stylový parťák na cesty a další oudoleňské vychytávky.
Vodní mlýn v Kelči stával již v polovině 18. století a byl ve vlastnictví olomouckého arcibiskupství, které ho pronajímalo. Novodobá historie mlýna se začíná psát rokem 1901, kdy zchátralý mlýn koupil a nově uvedl do provozu mlynář Jan Strnadel. A to jako parní válcový mlýn. Modernizace na vodní válcový mlýn proběhla spolu s dostavbou sýpek a skladovacích prostor v roce 1935. Mlynář Vavřík velmi dbá na kvalitu mouky. Mlýn Kelč leží na hranici Valašska a Hané a obilí pro výrobu mouky nakupuje od těchto místních zemědělců.
Aby zajistil kvalitní obilí pro výrobu mouky, když se jeden rok neurodí v požadované kvalitě a nemusel nakupovat s ciziny má podíl na největším moravském silu v Prostějově. Silo jsou novodobé sýpky a je tam uskladněno obilí od moravských zemědělců pro potřeby mlýna Kelč. Mouky z mlýna v Kelči nenajdete v žádném supermarketu. Pan Vavřík si chce uchovat kvalitu svých výrobků a proto dodává mouku hlavně do pekáren a potravinářských provozoven a také menších prodejen. Kvalitu mouky ověřila naše babička skvělá cukrářka a jinou mouku již nechce. My nabízíme mouku našim obchodním partnerům a dobře se prodává.
Sortiment produktů vyráběných ve mlýně nese registrovanou ochrannou známku Prostě pekařská a je nejen široký, ale také svým způsobem ojedinělý. Základem kvality našich mlynářských produktů zůstává to tradiční, čili správný výběr suroviny, tedy obilí z našeho kraje a od prověřených dodavatelů, místních zemědělců. Vyrábíme mouky tzv. volné v cisternách, mouky pytlované, kontejnerové i ty známé, balíčkové pro malospotřebitele. K novinkám v sortimentu patří např. speciální mouka na pizzu a pšenično-žitná mouka na výrobu domácího chleba.
Adélka měla odnepaměti vlastní mlýn. Kdysi sloužil dobře, jenže jak šel čas, bylo stále těžší udržet tempo vývoje oboru. Proto bylo v roce 2016 rozhodnuto o pořízení nové technologie. Cíl byl jasný, postavit nejmodernější mlýn a vyrábět tak velice kvalitní mouky. Byla vybrána nejlepší dostupná technologie od firmy Bühler ze Švýcarska. Byly také vybudovány skladovací kapacity na 500 t obilí a sila na 650 t mouky. Nový mlýn dokáže během 24 hodin zpracovat až 60 tun pšenice a 50 tun žita.
Prvotřídní kvalita - klademe mimořádný důraz na kvalitu vstupní suroviny. Vykupujeme proto pouze kvalitní obilí od místních zemědělců. Provádíme také důkladný rozbor všech výstupních produktů. Standardní mlýnská technologie se vyvíjela po staletí a v dnešní době se ve svém obecně přijímaném poslání limitně blíží dokonalosti. Toto obecně přijímané poslání, alespoň v našem kulturním a civilizačním okruhu, znamená maximální výtěžek mouk o daných jakostních parametrech.
Jak účinný je tento výrobní proces, si lze ukázat na velmi jednoduchém příkladu, aniž bychom se museli hlouběji nořit do studia teoretických a praktických popelových křivek. Obsah minerálních látek - popela v celém pšeničném zrnu se zpravidla pohybuje v rozmezí 1,6 - 1,9 %, přičemž jednotlivé anatomické části obilky se v tomto ukazateli výrazně liší. Základními produkty standardního pšeničného mlýna jsou „jedlé“ mouky a krupice, jejichž celková výtěžnost činí zmíněných průměrných 80 % a průměrný obsah popela v těchto produktech se v moderních, dobře technicky vybavených mlýnech pohybuje pod 0,7 %. V krmných moukách, kterých se vyrábí 0 - 5 %, je obsah popela 3 - 5 % a v otrubách až 8 %.
Jestli v tomto ohledu dojde ještě k dalšímu vývoji, pak už se bude jednat o maximálně jednotky procent výtěžnosti a setiny procent popela. To, na co se v posledních desetiletích mlýnská technologie soustřeďuje zejména, jsou postupy výroby mouk pro speciální účely. Základní strojní vybavení pšeničného mlýna se již nijak zásadně nemění, jeho základem jsou válcové stolice, rovinné vysévače a čističky krupic (reformy), které již po desetiletí zůstávají přinejmenším principiálně neměnné. Větší změny se odehrály v mlýnských čistírnách v souvislosti s prohloubením našich znalostí o mikrobiální kontaminaci obilovin, mykotoxinech a v souvislosti s tím také o reziduích pesticidů. Kombinované čistírenské stroje umožnily komplexní mechanické čištění a třídění suroviny při současné zásadní úspoře prostoru v porovnání se staršími čistírnami.
Mlýnská technologie se k této podobě propracovávala, jak bylo řečeno hned na začátku, po staletí a na této cestě stálo několik zásadních milníků. Především to bylo sestavení samotného drticího procesu na kamenném složení do komplexu s třídicím strojem, čímž se de facto zrodil mlecí chod (pasáž). Otázkou je, jestli standardní mlýn v budoucnu podobný převratný posun ještě čeká. V celém dosavadním textu pečlivě dodržujeme termín standardní mlýn či technologie. Domníváme se, že to, co nás čekat může je zásadní změna, která by ale musela souviset se změnou paradigmatu.
Pokud se vrátíme k výše uvedenému stručnému nástinu obsahu popela v anatomických částech zrna a v mlýnských produktech, je zřejmé, že ve standardním mlecím postupu se zbavujeme prakticky veškeré aleuronové vrstvy, která obsahuje mnoho nutričně významných složek. Aleuronová vrstva má nejvyšší obsah minerálních látek ze všech složek zrna, je významným zdrojem rozpustné vlákniny a vitaminů. V posledních letech se o obilovinách a jejich významu v lidské výživě hovoří a píše velmi často a velmi rozmanitě. Ostatně i my jsme se do této debaty snažili a snažíme svým dílem přispět. Jestli ale stojíme na prahu nové epochy ve zpracování a využití cereálií, by bylo velmi předčasné soudit.
Mouka z červené čočky: zdravá alternativa
Střední a severní Evropa se významnou konzumací žitných a žitnopšeničných výrobků z euroamerického kontextu vymyká. Pšeničné výrobky, které řadíme systémově do kategorie běžného nebo jemného pečiva, jsou oblíbené na pěti kontinentech. Technologie výroby těchto mouk je precizně zvládnuta a řeší např. vliv na glykemický index, který bývá marginální. U všech uvedených druhů pečiva řešíme trvanlivost a bez přídatných látek by nebylo možné dlouhodobé uchování.
Důvody z hlediska zdravé výživy: jemné pšeničné pečivo má vysoký glykemický index a nedává plnohodnotné výživové benefity. Důvody technologické: mlýnské zpracování je sofistikované a energeticky náročné; variabilita surovin a poptávka po celozrnných nebo vlákninových moukách by vyžadovaly změny mlýnské technologie. Celozrnné mouky a mletí jiných obilovin na standardní lince jsou náročné nebo nemožné bez zásadních investic. Budoucí inovace by vyžadovaly takové mlýny, které zvládnou povrchové opracování různých zrn (různých tvarů a struktur) a dosáhnou homogenních produktů s požadovanou granulací a šetrností k nutričním složkám.
Jisté je, že úvahy o změnách v mlýnské technologii se v poslední době častěji objevují a probíhají první experimenty. Postupy, které se testují, jsou předmětem know-how potenciálních výrobců. Je dobré, že u nich můžeme být od samého začátku. Pokud dojde k zásadním proměnám, bude to vyžadovat výraznou změnu paradigmatu, variabilitu z hlediska surovin a novou úroveň technlogie.
Podpořte nás a podělte se o článek s přáteli.
Copyright © pohodanovapec.cz
