Netradiční zelenina: Oživte svou zahradu exotickými plodinami
Největším nepřítelem zahradníka není bláznivé počasí nebo škůdci, ale nuda. Exotikou si můžete práci zpestřit a pokusit se vypěstovat i něco, co česká kotlina ještě neviděla. Nikdo neříká, že pěstování kořenovky nebo dýní je špatné, ale vždy je na vlastní práci co zdokonalovat.
Ona to tedy zelenina úplně netradiční není: v jistých regionech světa naopak patří k základním poživatinám a na její produkci jsou často závislé miliony lidí. Pointa je v tom, že ji u nás za splnění jistých podmínek můžete pěstovat též.
Na globální oteplování můžete hledět jako na zhoubu, anebo jako na příležitost. I díky němu a lehce teplejšímu klimatu teď můžete pěstovat vodní melouny, jako v Maďarsku. Ale co si budeme povídat, melouny jsou trochu nuda, jsou to jen zbytnělí příbuzní okurek.
Arménské okurky: Sladká chuť melounu v okurkové podobě
Žádanou exotikou jsou oproti tomu arménské okurky. Tedy zvláštní odrůda Cucumis melo var. flexuosus, která svým vzhledem a tvarem připomíná salátovku, a chutí je cukrový meloun. Plody mají na délku 40 centimetrů, jsou sladké chuti a šťavnaté, netřeba je loupat.
Dají se jíst syrové, přikusovat k parmské šunce, nakládat do lihu. Arménská okurka se vysévá na konci března do skleníku nebo ji můžete předpěstovat doma na parapetu. Na záhony se vysazuje vpolovině května a má ráda slunné stanoviště.
Kukameloun: Miniaturní osvěžení z Mexika
Nemusíte hned objevovat Ameriku. Místo toho můžete „objevovat“ kouzlo jednoho ze zdejších plodů, populární chuťovky Mexika. Kukurbitů, sanditos, okurčiček, mexických kyselých okurek nebo také myších melounů, kukamelounů. Pod všemi těmito názvy se skrývá rostlina Melothria scabra, přinášející chutné a osvěžující potěšení. S mikro-melouny snesou vizuální srovnání, taxonomicky spadají jinam.
Ale to nevadí: vypěstovat je není vůbec těžké, u prohnojené a sluncem prohřáté půdy s dostatkem závlahy plodí jako divé i u nás. Loupat je nemusíte, jí se vcelku.
Ředkvičky hadí: Pikantní salátové lusky z Asie
Máte rádi pikantní pochoutky a těší vás, když se z konzumací pokrmu pojí i trocha bolesti pro efekt? Pak pro vás nejspíš dávno nejsou novinkou chilli-papričky. Mají jen jediný neduh. Dnes je pěstuje každý, už to není sexy. A proto jsou tu ředkvičky.
Ale pěstování Raphanus sativus var. mougri, tedy ředkve hadí (ocáskaté)? To je trochu jiný příběh. Tuto v Asii zdomácnělou odrůdu totiž nepěstujete kvůli podzemnímu kořeni, ale kvůli nadzemnímu semennému lusku. Jí se za zelena, je vynikající do salátů. Jen pro přesnost: je vynikající do smrtících salátů.
Vigna čínská: Obří fazolové lusky s koprovým nádechem
Ani s pěstováním fazolí se na první pohled nepojí žádný mimořádný zážitek, a úroda moc jen zřídka překvapí. Chce to změnu, a tu přináší vigna čínská (Vigna sesquipedalis). Luštěnina, která se nekonzumuje kvůli plodům, ale luskům, konzumovaným za zelena. Jsou vynikající, chutné, s trochu koprovým nádechem. A co je podstatné, jsou obří.
Informace o Polabské zelenině a jejích aktivitách
U některých odrůd se doberete lusku, který má zdéli 75 centimetrů! A keř je jimi doslova obsypaný. Tenhle zázrak z Orientu přitom nemusíte pěstovat jen pro užitek, ale i pro okrasu.
Oka: Hlízy z Nového Zélandu jako alternativa brambor
Na první pohled tu konzumovatelná část připomíná ředkvičku, která se moc nepovedla. Je totiž celá rozpraskaná. A není to ani tak kořen, jako spíš hlíza. Oka je totiž jedlým druhem šťavele (Oxalis tuberosa), a dopustit na něj nedají na Novém Zélandu.
Pěstování je hračka, roste jako plevel. Musíte jen odolat chuti ozobávat jeho listy, protože zvláště na jaře obsahují kritické množství šťavelanů, a to by vašim ledvinám dobře neudělalo. Ale hotový „produkt“? Ten po tepelné úpravě nemá chybu. Na talíři doplní i zastoupí brambory, dá se grilovat a péct.
Mangold, netradiční barevná zelenina
Jam fialový: Sladká brambora plná benefitů
Je libo fialovou kaši? Není to brambora, i když se jí tak říká. A už vůbec nepochází z Japonska, byť se jí přezdívá okinawská. Dioscorea alata je prostě plná překvapení. Doma je prapůvodem v Americe, a do Asie, kde se proslavila, se dostala vlastně náhodou. Patří mezi jamy (yamy), a případné konzumenty může tahle „sladká brambora“ sérií zdravotních benefitů: vitaminy A, C, B6, mangan, měď, draslík, železo, vláknina. A k tomu schopnost vyladit krevní tlak i cukr. Proto je tak oblíbená mezi diabetiky.
Má to jen jeden háček. Tahle kráska, kterou zvládnete vypěstovat doma, je silně nápadná svou fialovou barvou. Což je dost nezvyklé. Připravit z ní můžete kaši stejně, jako z brambor.
Recept na kuřecí plátek a pečenou zeleninu
Jikama: Bezodpadová plodina z Mexika
A znovu do Mexika! Právě tady totiž roste další popínavá rostlinka, která je sympatická už jen tím, jak široce konzumovatelná je. Primárně se pěstuje kvůli svým dužnatým kořenům a kořenovým hlízám. Pochutnat si můžete i na jejích květech, případně na mladém listoví. Jedlé jsou i její lusky, ale pozor - jen ty zelené, nezralé - semena jsou jedovatá.
Když to ale nepopletete, je Pachyrhizus erosus, zvaný jikama, krásným příkladem bezodpadové rostlinářské produkce. Protože ji zpracujete celou. Lehce stravitelné hlízy přitom hrají prim. Mohou to klidně být i pětikilové boule (světový rekord je 23 kilogramů!), takže sklizeň stojí za to. A chuť?
Čajot: Zeleninová hruška bez výrazné chuti
Ze Střední Ameriky pochází i další záležitost: plody Sechium edule, tedy sladkojamu jedlého. Místní ovšem dávají přednost pojmenování čajot (chayote). A je rovněž záležitostí, kde si můžete pochutnat na plodech, lístcích, listech, hlízách i mladých výhoncích. Od konzumace zasyrova až po nejrůznější formáty tepelné úpravy.
Plody zelenou hrušku připomínají jen tvarem, je to zelenina. S její chutí je to složitější: čajot totiž nijak extra nechutná po ničem. Je spíše vodnatý, a jeho kvality v pokrmu vyniknou až po dochucení. Na druhé straně, je vcelku slušným zdrojem vitaminu C. Pěstuje se stejně, jako brambory, z množivých hlíz.
Jakon: Mrazuvzdorná plodina z Bolívie
A co do vzrůstu připomíná spíš hodně košatou a rozvětvenou slunečnici. Zkrátka a dobře, jakon (Smallanthus sonchifolius) dokáže snadno opanovat prostor kolem sebe. Předností této krasavice z Bolívie je mrazu-odolnost a schopnost růstu ve značných nadmořských výškách.
Proto s ní uděláte kariéru na Vysočině i v podhůří Krkonoš. Je to už jednou otestováno, v 19. století o ní uvažovali polnohospodáři ve většině evropských zemí. Jenže to nakonec vyhrály brambory. Jakon, který je možné i dlouhodobě skladovat, má proti nim jednu podstatnou výhodu.
Proč zkoušet netradiční zeleninu?
Košík čerstvé zeleniny z vlastní zahrady je pro někoho nedosažitelný cíl, pro jiného běžná rutina. Ale i zkušení pěstitelé čas od času rádi vyzkoušejí exotické novinky. Preferujete zeleninovou klasiku, tedy známé druhy i generacemi vyzkoušené odrůdy, nebo rádi zkusíte něco netradičního? Každý rok se na trhu s osivy objeví v sortimentu odrůd běžné zeleniny spousta zajímavých novinek.
Spolehlivá rada, jak uspět s novinkami, zní jednoduše - zkoušejte. V prvních letech v malém množství, aby vás v případě neúrody nemrzelo, že cizokrajný exot nepřežil první nepřízeň počasí. Stejně jako v případě běžné zeleniny platí, že každý rok je trochu jiný. Prvním neúspěchem se tedy nenechte odradit, třeba to vyjde příští sezonu.
Ke každé novince je potřeba najít cestu. Možná si vzpomenete na dobu, kdy byl zajímavým exotem dnes již běžně pěstovaný mangold. Tato listová zelenina se v kuchyních testovala jako produktivní náhrada klasického špenátu. Během let si našel příznivce i díky zimní sklizni.
Podobně tomu je u topinamburu. Tento vysoký příbuzný slunečnice často rostl jako okrasná trvalka. Jen málokdo věděl, že pod zemí ukrývá poklad ve formě jedlých hlíz bohatých na inulin, což je pro diabetiky ideální náhrada škrobu.
Do zeleninových experimentů se pustí zejména lidé, které pěstování a zkoušení nových rostlin baví. Hnacím motorem však může být i to, že novinka skýtá značný dietologický přínos nebo dobře snáší specifické podmínky, jako je méně kvalitní půda či stín. Některé druhy nepůvodní listové zeleniny zase zaujmou specifickou výraznou chutí, která vynikne při přípravě asijských pokrmů.
Dalším důvodem pěstování může být touha po vysoké kvalitě. V supermarketech sice bývá nadstandardní výběr exotických plodin, většinou však přicestovaly přes půl planety, takže se na nich podepsalo dlouhodobé skladování. Při pěstování na vlastní zahradě odpadají ztráty na kvalitě způsobené dlouhou přepravou i ekologická zátěž planety. Navíc je pouze na vás, jestli budete zeleninu hýčkat výhradně přírodními hnojivy, nebo občas sáhnete i po méně šetrném přípravku.
Od batátů po arašídy: Exotické plodiny ve vaší zahradě
Některé exotické plodiny překvapí schopností růst na venkovních záhonech, jiné bude ve vyšší nadmořské výšce nutné pěstovat v květináči či ve skleníku. Jen málokterá zahrada se obejde bez brambor, ale i ty byly před několika staletími exotické. Topinambur zaujal jako netradiční plodina před více než deseti lety.
Přijde vám pěstování podzemnice olejné v našich podmínkách tak trochu futuristické? Opravdu je to ale možné, jen berte v úvahu, že je to náročná teplomilná plodina.
Další přílohovou zeleninou jsou batáty. Barevné hlízy nejčastěji s karmínově růžovou slupkou se hodí do polévek, omáček, francouzských koláčů nebo sladkých dezertů. V teplých vinařských oblastech se dají pěstovat venku, jen pozor - tuto teplomilnou plodinu spálí i malý přízemní mráz. Ve vyšších nadmořských výškách je nutné mladou sadbu přikrýt nebo ji rovnou umístit do fóliovníku či skleníku.
Plodinami ukrytými pod zemí se dá pokračovat. Ještě před několika lety by pro běžného pěstitele nebylo myslitelné si na záhonku vedle mrkve a petržele vypěstovat arašídy. Podzemnice olejná v teplejších oblastech poroste na záhonech, v těch chladnějších jí raději uvolněte místo ve skleníku.
Pokud si chcete vychutnat pravé kapary, na jižně orientovanou zahradu vysaďte středomořskou kaparu trnitou. Keř s květy obdařenými dlouhými tyčinkami vás bude bavit i jako okrasná rostlina.
Znovuobjevené poklady: Chřest a černý kořen
Jestli si v květnu z obchodu rádi přinesete svazek bílého nebo zeleného chřestu, můžete si tuto chutnou zeleninu vypěstovat na zahradě. Pro mnohé je zahradní asparágus novinkou, ale ve skutečnosti se v tuzemsku pěstoval už v dobách rakousko-uherské monarchie. V jeho produkci jsme byli dokonce velmocí.
Toužíte-li po křehkých výhoncích, nebude vás čekat složitá cesta. Chřestu se totiž daří v hluboké humózní půdě na slunci, což jsou podmínky, které obstaráte téměř na každé zahradě.
Další kapitolou je černý kořen známý také jako hadí mord španělský. Temně černý kořen podobný mrkvi se tváří jako exot, je to však spíše starý nalezenec, který na českém území rostl už před pěti sty lety. Kdysi byl považován za léčivku, až časem se propracoval do kuchyní. Mezi znovuobjevené rostliny se dá zařadit například i artyčok.
Ze semen i předpěstované: Jak začít s pěstováním
Důvodem, proč se na tuzemské záhony stěhuje méně běžná zelenina, je i změna klimatu. Horká léta teplomilným plodinám přejí. Jestliže se rozhodnete pro pěstování batátů a topinamburů, porozhlédněte se po jejich hlízách nebo předpěstovaných sazenicích.
První varianta bude levnější. Použití batátových hlíz ze supermarketu bývá složitější, hlízy jsou totiž chemicky ošetřeny, aby nezačaly klíčit, což po nich na zahradě ovšem požadujete. Dlouhodobému namáčení ve vodě předejdete koupí hlíz u specializovaných prodejců.
Široké možnosti nabízí také podzemnice olejná. Ačkoliv většinou budete mít štěstí na semena, v zahradnických centrech koupíte i zapěstované sazenice v květináčích.
Ve formě semen jsou dostupné například lagenárie neboli kalabasa, ačokča, černý kořen, zeleninová sója, artyčok, endivie známá jako štěrbák či ledenec nachový.
Kolik stojí exotika?
Předpěstované sazenice některých méně běžných plodin vyjdou i na několik stokorun. Větší počet rostlin za pár korun vám vyroste z vlastního výsevu. Za sáček semínek zaplatíte přibližně 50 korun. Kilogram pěstebních hlíz topinamburu vyjde na 60 až 80 korun, tři hlízy batátu jsou k dostání v ceně okolo 100 korun. Specializované obchody ovšem mnohem častěji nabízejí zapěstované sazenice za 60 až 70 korun.
Zeleninové tipy: Co si pamatovat
- O pěstované zelenině si zjistěte co nejvíce informací, obrovské rozdíly bývají zejména v mrazuvzdornosti.
- Zatímco černý kořen či topinambur lze sklízet i během zimy, tropické a subtropické plodiny jako batáty, sója, podzemnice nebo lagenárie jsou náchylné na sebemenší přízemní mrazík.
- Lze najít i druhy připomínající dekorativní květiny, a dříve se tak cíleně pěstovaly. Například fazol šarlatový či ačokča dlouho platily za okrasné popínavky, ale na jejich plodech a semenech (v případě fazolu po tepelné úpravě) si můžete pochutnat.
- Ani o okrasných hodnotách artyčoku nemůže být pochyb, však nechybí na plátnech renesančních mistrů.
- Barevně zajímavé nejsou jen cukety, rajčata a papriky. Také batáty bývají dostupné v mnoha pestrobarevných odrůdách. Hlízy ‘Deep Orange’ mají oranžově růžovou slupku a při rozkrojení výrazně oranžovou dužinu. ‘Erato Violet’ jsou fialové na povrchu i uvnitř.
Z pěstitelského hlediska patří mezi méně běžné druhy zeleniny rovněž vodní a cukrový meloun. Ačkoliv se v nejteplejších tuzemských oblastech už pěstují, díky novým odolnějším odrůdám se možnosti pěstování rozšiřují i do chladnějších oblastí.
Letošní letní sezona asi opět nebude přát velkým výletům a dovoleným, proto bychom se měli vydat za dobrodružstvím třeba na vlastní zahradu. Okra, tedy její menší špičaté lusky, bývá součástí mnoha blízkovýchodních pokrmů. Okra je jednoletá bylina svelkými žlutými květy, která pochází zIndie. Vysévá se v březnu do skleníku a teprve vpolovině května se vysazuje na záhony.
Mangold je blízký příbuzný řepy a špenátu. Můžete pěstovat mangold řapíkatý, chutí podobný chřestu nebo mangold listový, který můžete využít podobně jako špenát nebo třeba na chutné pesto. Mangold se vysévá přímo na záhony, nejlépe vdubnu nebo pak až zase vdruhé polovině léta, pro sklizeň vdalším roce.
Ačokča potřebuje vlhčí půdu a hodně slunce a tepla. Semena potřebují předpěstovat, vysévají se vbřeznu a vpolovině května se rostliny vysazují ven.
Pozapomenutý druh zeleniny, který se dříve běžně pěstoval na venkovských zahradách je černý kořen. Vysévá se vbřeznu, přímo na záhon a ke sklizni bude černý kořen připravenbrzy na podzim, vzáří.
Fenykl je ve skutečnosti dvouletka, která se však sklízí už první rok po výsevu. Vysévá se přímo na záhon, ale o trochu později, vkvětnu, a ke sklizni bude fenykl připraven asi vříjnu. Pokud necháte fenykl na záhoně do druhého roku, vykvete, a pak budete sklízet semena, která se tradičně využívají na fenyklový čaj, známý svými vynikajícími účinky na zažívání.
Pokud si chcete denně pochutnat na čerstvé zelenině, nepotřebujete zahradu. Hodně zeleniny se opticky nemusí schovávat za tradiční okrasné rostliny. I ony dokážou udělat balkon poutavým. Buďto díky svým barevným plodem nebo zajímavými květy či rozložením listů.
Pokud se chcete vyhnout několika tradičním druhům zeleniny, sáhněte po jedinečných zvláštních kultivarech. Zvláště úsporné, co do místa, jsou druhy zeleniny, které se šplhají nebo visí, jako např. inka okurka, mexická miniokurka, kalabasa "ptačí budka" nebo sladký brambor. I na malém balkoně mohou růst do výšky na mříži i dýně vhodná do mikrovlnné trouby. Tyto tykve jsou 10 až15 cmvelké a váží kolem 700 - 1000 g. Tato obzvláště malá dýně je ideální právě pro přípravu v mikrovlnné troubě.
Stále málo známé je trpasličí Tamarillo. To je také známé jako brazilská sametová švestka a pochází z Bolívie. Pozornost na balkónovém stolu upoutají plody citronových chilli. Zralé plody jsou jasně žluté. Kulivar "Lemon Drop" je velmi produktivní odrůda. Rostlina dokáže vytvořit až 80 plodů. Stromové chilli papričky (Capsicum pubescens) pěstitele zaujmou svou robustní formou. Tyto zvláštní chilli dobře vydrží i teploty do 5 ° C. Plody tvoří dokonce i v zimě a velké fialové květy jsou velmi dekorativní. Plody jsou velmi masité a překvapí svou zvláštní chuť a ostrostí.
Pokud dáváte přednost zelenině, která se může jíst přímo z ruky do úst, sáhněte po citronové okurce. S její jemnou chutí, je vhodná jako koktejlová brambora na svačinu. Citron okurka je bez hořkosti, velmi jemná a zdravá.
Pro pěstování na balkoně si vyberte velké nádoby, v nichž musí být v každém případě na dně otvor pro odtok přebytečné vody. V opačném případě může dojít po vydatném dešti k přemokření a úhynu kořenů. Použití vysoce kvalitního substrátu je obzvláště důležité. Zde byste neměli šetřit.
tags: #netradiční #zelenina #pěstování
