Giuseppe Arcimboldo (1527-1593) byl italský renesanční umělec z 16. století, který se nejvíc proslavil svými asamblážovými portréty. Proslul jako svérázný manýristický portrétista, který tvořil podobizny na způsob zátiší z rozličných předmětů, plodů, květin i zvířat. Většinu svých začátečnických let strávil prací na návrzích tapisérií, vitráží a fresek pro místní kostely. Když mu bylo 36 let, stal se dvorním portrétistou císaře Svaté říše římské Maxmiliána II. a přestěhoval se do rakouské Vídně. Tam byl obklopen učenci z různých oborů včetně vědců, lékařů a astronomů; cítil svobodu experimentovat ve svém umění.
"Vertumnus" je obraz od italského malíře Giuseppe Arcimbolda, který byl vytvořen v 16. století. Vertumnus, vytvořený v roce 1591, je Arcimboldovým nejznámějším obrazem a je považován za jeho magnum opus. Byl objednán císařem Svaté říše římské Rudolfem II. a zobrazuje samotného krále jako kompilaci ovoce, zeleniny a květin. Podobizna císaře Rudolfa II. jako boha Vertumna je složena z ovoce, zeleniny a květů, na hlavě má věnec z obilných klasů.
Na obraze vidíme Vertumna, který je zobrazen jako muž, jehož tělo je složeno z různých druhů ovoce a zeleniny. Například má hlavu z jablek, hrušek a hroznů. Tento způsob zobrazení ukazuje, jak je příroda důležitá a jak se mění s ročními obdobími. Arcimboldo používal různé plody a zeleninu, aby ukázal bohatství a rozmanitost přírody.
Obraz má také hlubší význam. Vertumnus je symbolem změny a cyklů v přírodě. Je to postava, která má schopnost měnit svůj vzhled. Vertumnus byl v římské mytologii bohem ročních období, zahradnictví a plodnosti. Tato schopnost symbolizuje flexibilitu a přizpůsobivost. Když se podíváme na obraz, můžeme si uvědomit, jak se roční období mění a jak se mění i plodiny, které nám příroda dává. Je to připomínka toho, že všechno má svůj čas a místo.
Malíř se pravděpodobně v této alegorii s jistou ironií pokouší skrýt povahovou nestálost Rudolfa II. Arcimboldo používal barvy a tvary tak, aby vytvořil harmonii. Tímto způsobem nás jeho obraz nutí přemýšlet o kráse přírody a o tom, jak je důležité ji chránit. "Vertumnus" je tedy nejen krásné umělecké dílo, ale také důležitý symbol. Připomíná nám, že příroda je živá a mění se. Musíme si vážit toho, co nám dává.
The Four Seasons je série čtyř portrétních obrazů. Byly vytvořeny v letech 1563 až 1572 pro císaře Maxmiliána II. a prezentovány spolu s další Arcimboldovou sérií Čtyři živly. Jaro například zobrazuje profil ženy z různých druhů květin. Léto představuje ovoce, zeleninu a slámu, které vytvářejí portrét jiné ženy. Podzim je muž sestavený ze sezónních plodů, jako jsou jablka, dýně, hroznové víno, ořechy, ale i listy a dřevo.
The Four Elements, vytvořené v roce 1566, je další slavná Arcimboldova portrétní série vytvořená pro Maxmiliána II. V této sadě zobrazil každý ze čtyř živlů pomocí zvířat a předmětů. Země je jedním z nejambicióznějších obrazů série. Na obraze se nachází několik suchozemských zvířat, která jsou vrstvena do tvaru obličeje. Oheň je jediným dílem z této série, které obsahuje předměty a ne zvířata.
Zelený muž tedy každopádně není pouze nějaká ozdoba či pozůstatek z dávných věků. Má společný původ u dvou zdrojů - římského a keltského a to v dávné představě postavy rohatého, milence, ochránce, ale i syna Velké Bohyně (bohyně - Matky). Je archetypem, který v sobě spojuje vegetační božstvo, tvořivou sílu i podsvětí. Tato dvojice (Velká Bohyně a Zelený muž) zajišťuje obnovu světa - kosmu. Za sídlo alespoň jednoho z nich, byl často považován strom.
Olistěná tvář může představovat symbol bezpečí - ochránce (v keltské ikonografii býval zobrazován nade dveřmi, aby chránil dům před neštěstím a zlými duchy), úrodnosti či plodnosti, smrti a vzkříšení, hříchu a trestu za něj, tvoření či stvoření (listy jsou jeho slova, listy jsou stvořeny, aby jejich prostřednictvím promlouval Bůh), ducha lesa (zvláště tváře s maskou z listů, mají podobu všudypřítomných, ale nepozorovatelných lesních bytostí).
Symbolizuje koloběh pohanského roku, upozorňuje nás na skrytou pravdu o znovuzrození, na posvátnost veškerého života. Vypráví nám o nikdy nekončících vesmírných, přírodních a životních cyklech, o bezbřehé a oživující síle přírody a přírodních živlů. Je to symbol utvrzující vztah mezi člověkem a přírodním světem. „Přichází, aby nás varoval ale i pomohl.
Listí, jež značí sílu, moudrost a ochranu. Byl pro naše předky jeden z nejposvátnějších stromů. Olistěná tvář může představovat symbol bezpečí - ochránce. Libochovic nabízí obličej Zeleného muže vytesaného do pískovce. V Evropě nacházíme tyto zobrazení nejen v Čechách, ale i v jiných evropských zemích.
Oba motivy - Arcimboldův Vertumnus a Zelený muž - využívají vegetační prvky (ovoce, zeleninu, listí) k vytvoření lidské podoby a sdělují podobné myšlenky: cykličnost přírody, plodnost, znovuzrození a vztah člověka k přírodnímu světu. Vertumnus je specificky spojen s mytologií a dvorovou alegorií: představuje boha ročních období, zahradnictví a plodnosti a zároveň portrét císaře Rudolfa II. Zelený muž je spíše lidovým a náboženským archetypem, který se v různých obdobích objevuje v architektuře, folklóru a sakrálním umění.
Když se na obraz podíváme blíže, můžeme si všimnout, že každý detail je pečlivě promyšlený. Arcimboldo používal barvy a tvary tak, aby vytvořil harmonii. Většina interpretací některých Arcimboldových děl považuje portréty také za satiru či komentář k osobě: asamblážní portrétní obrazy využívaly ovoce, květiny a někdy předměty (jako knihy), aby vytvořily vtipnou reprezentaci zobrazovaného. Některé z nich si nenápadně dělaly legraci z osoby, na níž jsou založeny - většina z nich byli bohatí šlechtici a králové - ale sloužily i jinému účelu, právě pro vyjádření bizarnosti, která byla v té době pokládaná za zajímavou.
Součástí uměleckého stylu renesance byl obnovený zájem malířů a sochařů o klasické ideály a naturalismus. Malá část renesančních umělců si oblíbila i zobrazování různých bizarností. Tuto tendenci ilustrují např. zvláštní portrétní malby Giuseppe Arcimbolda. Dlouholetý dvorní malíř Svaté říše římské vytvořil četné portréty šlechticů a dalších významných osobností s využitím sestavy ovoce, zeleniny a různých předmětů.
Malíř Arcimboldo namaloval některé obrazy po odchodu z královských služeb. Obraz namaloval až poté co byl ze zdravotních důvodů na vlastní žádost uvolněn z královských služeb a odstěhoval se do rodného Milána. Rudolfu II. se obraz natolik líbil, že Arcimboldovi udělil hraběcí titul.
Informace o Polabské zelenině a jejích aktivitách
"Vertumnus" je fascinující obraz, který spojuje umění a přírodu. Je to skvělý příklad toho, jak umění může vyjadřovat hluboké myšlenky a pocity. Tento obraz je také spojen s mytologií i dvorovým kontextem a dodnes fascinuje návštěvníky muzeí po celém světě. Tento obraz mě inspiroval, abych více přemýšlel o přírodě kolem sebe. Celkově je "Vertumnus" fascinující obraz, který spojuje umění a přírodu.
| Prvek | V Arcimboldově Vertumnu | V motivu Zeleného muže |
|---|---|---|
| Ovoce a zelenina | Složené do portrétu císaře, symbol ročních období a plodnosti | Méně časté, spíše listí jako hlavní element, symbol úrodnosti |
| Listí | Doplňkový prvek, věnec z obilí | Hlavní materiál formující obličej, symbol ochrany a znovuzrození |
| Mythologie | Vertumnus - římský bůh ročních období | Původ v keltsko-římském folklóru, syn Velké Bohyně |
| Funkce | Dvorská alegorie, satira, oslava i kritika | Ochranný amulet, folklorní symbol, sakrální výzdoba |
Tímto způsobem nás Arcimboldův obraz nutí přemýšlet o kráse přírody a o tom, jak je důležité ji chránit. Je to připomínka nikdy nekončícího cyklu zrození, života a smrti; konec vždy znamenal nový začátek. Nové a příroda začne plodit nanovo. Je to symbol cykličností danou sluncem a připomínka nového počátku. Musíme si vážit toho, co nám příroda nabízí.