Copyright © pohodanovapec.cz 
Oko se skládá z mnoha struktur, které ve složitém souladu dohromady provádějí různé úkony, např. Jak nepostradatelné jsou jednotlivé struktury a jak provázaná je jejich interakce, zjistíme nejpozději tehdy, když něco nefunguje optimálně a musíme vyhledat pomoc očního lékaře (oftalmologa).
Mezi stavební prvky oka patří mimo jiné oční bulvy, které obsahují bělimu, cévnatku, rohovku, sítnici, sklivec a komorovou tekutinu, duhovka a čočka, očnice (neboli očnicová dutina), víčka, spojivky a slzný aparát, okohybné svaly, zrakový nerv.
Oční bulva má téměř kulovitý tvar a u dospělých měří asi 24 mm. Mimo jiné je obklopena obalem složeným ze tří vrstev, které jsou pro oko důležité (v závorkách jsou latinské názvy): bělima neboli sclera a rohovka (cornea), které obalují oční bulvu z vnější strany; cévnatka (choroidea) je velmi bohatě protkána cévami; sítnice (retina) se nachází v zadní části oka.
Části oka zajišťující transformaci světla na nervový signál zahrnují rohovku, čočku a sklivec. Rohovka spolu s čočkou vytvářejí optický systém oka, který láme světlo a umožňuje tvorbu zmenšeného obrazu na sítnici. Duhovka (iris) a čočka pak zajišťují jasné a ostré vidění při správném osvětlení a zaostření.
Sítnice obsahuje světločivé buňky - tyčinky a čípky. Tyčinky jsou uzpůsobené pro vidění při šeru, čípky pro barevné vidění. Na sítnici je žlutá skvrna (macula lutea), místo nejostřejšího vidění, a papila zrakového nervu, místo vstupu zrakového nervu do bulby. Zrakový nerv (n. opticus) přenáší informace do mozku.
Sklivec (humor vitreus) vyplňuje vnitřek oka a tvoří gelovitou strukturu mezi čočkou a sítnicí. Komorová tekutina (humor aquosus) v přední a zadní komoře udržuje nitrooční tlak, zásobuje rohovku a čočku živinami a zajišťuje jejich výměnu prostřednictvím Schlemmova kanálu.
Choroidea vyživuje sítnici a v přední části přechází v duhovku a řasnaté těleso, které obsahuje akomodační sval m. ciliaris. Duhovka řídí množství světla vstupujícího do oka prostřednictvím zornice (pupil). Přední a zadní oční komora se od sebe liší, ale spolu tvoří prostory, které umožňují pohyb tekutin a udržují tvar bulbu.
Oční čočka je dvojvypuklé tělísko upevněné na závěsném aparátu řasnatého tělíska: fibrae lentis tvoří hlavní a vedlejší vlákna, která propojují čočku s řasnatým tělesem. Za fyziologických podmínek je čočka transparentní, bezcévná a pružná. V dětství bývá měkká; v dospělosti váží kolem 250 mg a s věkem ztrácí pružnost a stárne.
Akomodace je proces změny tvaru čočky pro ostré vidění na různé vzdálenosti. Při pohledu na blízké předměty se svaly řasnatého tělesa uvolní, čočka se zaoblí, zornice se zuží a zrakový obraz se posune do ostřejšího zobrazení na sítnici. Při pohledu do dálky se čočka ploštil a napínaly ji vazky řasnatého tělíska. Akomodace má svůj limit a s věkem se zhoršuje - vzniká presbyopie (vetchozrakost).
Desakomodace znamená návrat čočky do výchozího stavu při zaostřování na vzdálené objekty. Oční čočka také částečně chrání před infračerveným či UV zářením, je však citlivá na ionizující záření, které může urychlit změny související se stárnutím.
vše o akrylátových nitroočních čočkách
Oko je umístěno v očnici, chráněné víčky, které se reflexně zavírají při dotyku rohovky a roztírají slzní film. Horní a dolní víčko poskytují mechanickou ochranu a roztírají slzy mezi sebou, které zabraňují vysychání oka a pomáhají odstraňovat cizí tělesa. Slzný aparát hraje klíčovou roli při zvlhčování oka a odvodu nadbytečné tekutiny do nosní dutiny přes slzovod a nosní dutinu.
Slzy vznikají v slzných žlázách nad oko, a jejich rozprostření po povrchu oka usnadňuje mrkání. Slzný systém zahrnuje slzné body na okrajích víček, slzné kanálky, slzový váček a slzovod - cesta kapky do nosní dutiny.
Společně s víčky a spojivkou tvoří anatomicie oka systém, který chrání povrch oka a umožňuje udržení sliznic vlhkých a odolných vůči infekci. Spojivka pokrývá vnitřní plochu víček a část bulby a slouží k ochraně a výrobě slzného filmu.
Okohybné svaly zajišťují pohyb oka ve všech směrech. Na okraji očnice jsou umístěny šikmé a rovné svaly, které umožňují koordinované pohyby a udržení pohledu na objektech v různých úhlech. Obrázek ukazuje okohybné svaly a související anatomii kolem oka.
Mezi nejčastější poruchy spojené s čočkou patří ztráta elasticity akomodace (presbyopie) a šedý zákal (katarakta). Presbyopie je normální součást stárnutí: čočka ztrácí pružnost a zatížení akomodace se zhoršuje. Katarakta je zakalení čočky, které omezuje průchod světla a zrak. Chirurgická léčba šedého zákalu zahrnuje odstranění zakalené čočky a nahrazení ji umělou nitrooční čočkou. Dalšími vadami jsou vrozené deformace čočky, ektopie čočky, mikrofakie, či perzekvace laterálně vnitřně. Získané stavy mohou souviset s operací, poraněním oka nebo subluxací čočky.
Základ čočky vzniká z povrchového ektodermu očního váčku ve 4. týdnu těhotenství. Postupně se vyvíjí čočkový váček a vláknité čočkové struktury. U dítěte se vyvíjí akomodace: od narození až do věku dospělosti se vyvíjí schopnost ostřit na blízko a dálku, a postupně se zvyšuje schopnost fúze a konvergence vnímání.
Rady optiků a oftalmologů: pokud máte problémy s ostrostí na blízko, rychlostí zaostřování nebo viděním obecně, navštivte optika nebo ophthalmologa. Správná diagnostika a léčba očních vad a onemocnění je zásadní pro udržení kvalitního vidění a celkového zdraví očí. Kontroly a včasná intervence mohou zabránit progresi některých onemocnění a zlepšit kvalitu života.
Oční bulba je součástí celku, který zahrnuje očnici, víčka, spojivkový vak a slzný aparát. Oční bulva je obklopena buď sklerou, nebo rohovkou, která je průhledná a umožňuje průchod světla. Cévnatka hraje roli výživy sítnice a termoregulace oka. Zrakový nerv přenáší zrakové signály do mozku a zajišťuje vnímání obrazu. Sklivec a komorová tekutina dohromady udržují tvar oka a zajišťují správný nitrooční tlak pro ostré vidění.
| Struktura | Funkce | Poznámky |
|---|---|---|
| Bělima (sclera) | Ochranná a tvarotvorná vrstva | Vnější, tuhá tkáň |
| Rohovka (cornea) | Hlavní lom světla | Transparence klíčová pro ostré vidění |
| Cévnatka (choroidea) | Výživa sítnice a termoregulace | Vstupuje do duhovky a řasnatého tělesa |
| Duhovka (iris) | Reguluje množství světla (zornice) | Barva duhovky závisí na pigmentu |
| Čočka (lens) | Lom světla, akomodace | Upevněna závěsným aparátem; mění tvar |
| Sklivec (corpus vitreum) | Vyplňuje vnitřek oka, vytváří gel | Podporuje struktury a výživu |
| Sítnice (retina) | Fotoreceptory pro zpracování světla | Macula lutea - nejostřejší vidění |
| Zrakový nerv (n. opticus) | Prenáší vizuální signály do mozku | Excavatio disci - zrakové nervy vycházejí |
| Řasnaté tělísko (corpus ciliare) | Akomodace, vaz závěsný aparát | Svaly řasnatého tělíska řídí tvar čočky |
| Slzný aparát | Zvlhčování oka, obrana proti infekci | Slzná žláza a kanálky |
Copyright © pohodanovapec.cz
