Město Český Krumlov má dlouhou tradici ve pěstování ovoce a zeleniny, která sahá až do 15. století. Počet zahrad ve městě se od té doby postupně zvyšoval, ačkoli například vinohrady, jako byl známý vinohrad Na Tramíně, ve městě prakticky chyběly. V období minulých staletí se však pěstovaly i exotické druhy ovoce, například citroníky nebo fíkovníky, které byly k nalezení především v zámecké zahradě, jež byla vybavena zásobním zahradnictvím.
Zámecká zahrada sloužila jako centrum pro pěstování nejen exotického ovoce, ale také mišpule a širokého spektra různých druhů zeleniny. Kromě zámecké zahrady existovaly i další větší zahrady a sádky ve městě, kde se chovaly ryby, což bylo důležitou součástí místní gastronomie - například se zde vyrábělo tzv. bílé pivo.
Ve 14. století byla listinou připojena k městu Český Krumlov i několik vesnic, mezi nimi například dvůr "Lhota podle hřebene", později nazývaný pouze Hřeben. V okrajových částech města, na tzv. zadních částech domovních dvorů, se chovala domácí drůbež a prasata. Ovšem vrchnost prosazovala zákaz chovu dobytka přímo ve městě, což vedlo ke změnám v zemědělských praktikách.
V počátcích 17. století, za vlády císaře Rudolfa II., byl v Českém Krumlově zaveden dobytčí trh, který se konal každý čtvrtek. V této době se také začaly prosazovat nové plodiny, jako brambory, které se staly významnou součástí místní zemědělské produkce.
Na konci 18. století byl v areálu tehdejší Jelení zahrady založen botanický park, který představoval nový impulz pro zahradnictví v regionu. Botanická zahrada umožnila rozšíření znalostí o různých typech rostlin a jejich pěstování, což mělo příznivý dopad na rozvoj místního výsevu ovoce a zeleniny.
Složení a využití přípravků na nakládání
Současné ovocné a zeleninové plochy v Českém Krumlově představují kombinaci historických tradic a moderních zemědělských technik, které přispívají k produkci kvalitních plodin vhodných pro místní spotřebu i turistický ruch.
Dnes je Český Krumlov domovem několika rodinných farem, které dbají na kvalitu produkce ovoce, zeleniny, ale také dalších místních produktů, jako jsou vejce, kuřata, králíci a hovězí maso. Produkce je často založena na tradičních postupech s využitím moderních technologií, což zaručuje vysokou kvalitu a čerstvost potravin.
Typická rodinná farma nejenže zajišťuje produkty pro lokální trh, ale také přispívá k udržitelnosti a zachování zemědělských tradic v regionu Český Krumlov.
| Období | Typy pěstovaných plodin | Zemědělské praktiky |
|---|---|---|
| 15. století | Základní zelenina, domácí ovoce | Malé zahrady, chov drůbeže a prasat |
| 14.-17. století | Exotické druhy (citroníky, fíkovníky), mišpule | Zámecká zahrada, zákaz chovu dobytka ve městě, dobytčí trh |
| Konec 18. století | Rozšíření druhů ovoce a zeleniny, brambory | Botanická zahrada, modernizace zahradnictví |
| Současnost | Čerstvé ovoce a zelenina, vejce, maso | Rodinné farmy, kombinace tradic a moderních technologií |