Počasí venku se pomalu začíná ochlazovat a tak večer, třeba k hezkému filmu, se hodí něco k zakousnutí. Sýrové tyčinky jsou klasika a nic proti nim, jednohubky také sklidí úspěch, ale už jste zkusili hermelín obalený v listovém těstě a pak osmažený?
Víťa Heger napsal ke svým fotkám na sociální síti: "Stačí jen hermelín a listové těsto." a strhla se lavina. A musíme popravdě říct, že recept zaujal i nás.
Příprava není vůbec nijak složitá a výsledek je fantastický.
Co budete potřebovat:"Nakrájím si těsto na čtverečky, doprostřed dám čtvereček hermelínu, protilehlé rožky spojím, trošku zamotám a vytvaruji v dlaních kuličku. Nemoučím, ani ničím nepotírám a vhodím do rozpáleného oleje na cca 20 - 30 vteřin. "Pozor, trvá to jen krátce," dodává pro Toprecepty.cz amatérský kuchař Víťa Heger.
Sůl je potřeba, protože listové těsto ani hermelín moc slané nejsou. A je to! Kuličky jsou zvenku krásně křupavé a uvnitř je nádherně rozpuštěný hermelín. Máte-li rádi smažák, tak tohle je něco jako jeho mini verze.
Z jedné dávky listového těsta a 1 velkého hermelínu připravíte asi 30 kuliček.
Pokud jste po vánocích přejedení všeho toho sladkého cukroví, pak pro vás možná máme řešení! Dnes si společně přichystáme vynikající růžičky z listového těsta plněné mletým masem a sýrem. Jedná se tedy o slanou dobrotu! Příprava je velice snadná a časově nenáročná!
Máte doma listové těsto a chtěli by jste vyzkoušet něco nového? Tyto kuličky vás zaručeně překvapí. Neváhejte je vyzkoušet.
Kynuté kuličky z těsta jak na pizzu plněné sýrem s příchutí česneku a bylinek jsou ideálním pokrmem, kterým můžete podělit rodinu i přátele. Křupavé na povrchu, měkké a táhlé s právě se tavícím sýrem mozzarella uvnitř, přesto lehké a nadýchané. Jsou jednoduché k přípravě a získají vás nejen svojí chutí, ale i úžasnou zlatavou barvou.
Roztavený sýr uvnitř se hravě táhne a chuť másla s bylinkami a česnekem dodá voňavou, pikantní chuť. Servírují se nejlépe horké, právě vytažené z trouby, tak si je totiž skvostně vychutnáte.
Dokonalé věnečky a profiterolky
Tajemství těchto nadýchaných kuliček je v použití jednoduchého kynutého těsta jako na pizzu.
Pizza je vlastně pradávné jídlo. Známý římský spisovatel, politik a řečník Cató popsal již v prvním století před Kristem oválné chlebové těsto s olivovým olejem, bylinkami a medem, pečené na horkých kamenech. Ale pizza, jak ji známe dnes, to je především pizza napoletana. Důmyslní obyvatelé Neapole položili na těsto rajčata a tím vlastně vdechli pizze nový život. To se stalo samozřejmě až daleko později, na konci 18. století, kdy byla vypěstována odrůda červených, velkých a sladkých rajčat.
Pizza se dřív prodávala zásadně ve stáncích na ulicích Neapole, její popularita se však brzy rozšířila i mezi aristokracii. S tím souvisí i historka, jak vlastně vznikla známá pizza Margherita. Když v roce 1889 Neapol navštívila královna Margherita s králem Umbertem I., chtěla okamžitě ochutnat pizzu, o které se tolik mluvilo. Když zavítali do tehdy nejznámější pizzerie Pietro il Pizzaiolo, její majitel připravil pro královnu tři různé druhy pizzy, první s vepřovým tukem, sýrem a bazalkou, druhou s rajčaty a česnekem.
Když se podíváte na kuličky z pizzového těsta plněné mozzarellou, jste trochu na pochybách, zda toto není spíše jídlo ze Spojených států. V Americe totiž jsou kuličky plněné sýrem a s různými bylinkovými a česnekovými příchutěmi přidávány často do křupavých okrajů některých druhů pizz. Zejména v pizzeriích rychlého občerstvení řetězců Pizza Hut či Domino jsou pizzy obrovské a jejich okraj je úhledně obložený kuličkami těsta se sýrem uvnitř. Mnozí totiž milují nejen výbornou chuť, ale zejména i způsob, jakým můžou pizzu jíst, kdy se okraje se sýrem tak krásně táhnou.
Kuličky jsou vlastně tytéž a často se podávají v italských restaurací jako předkrm či příloha k salátům nebo předkrmům. Voňavé a teplé kuličky se sýrem jednoduše lákají. A nikdo ani moc neřeší, odkud vlastně jsou.
Příprava je snadná, zvolíme jednoduché pizzové těsto, klidně použijte sušené rychlené droždí a nepotřebujete nic jiného než světlou chlebovou mouku, olivový olej, sůl a trochu cukru, aby droždí lépe vykynulo.
Jediným zádrhelem pro někoho může být hnětení těsta; je dobré si z této činnosti udělat zábavu. Když mám svoji kouli těsta v ruce a hnětu ji, vnímám úžasně sametové doteky těsta a mouky jako příjemný relax, a tak hnětu s láskou i energií, kterou k tomu potřebujete. Jakmile tuto krásnou činnost děláte asi 10 minut, těsto změní svoji strukturu, stane se krásně hladké a je připravené ke kynutí.
Při kynutí nesnáší průvan a na teplém místě vykyne do hodiny. Je hotové, jakmile zdvojnásobí svůj objem. A pak už je stačí rozdělit na stejné díly a vytvořit kuličky, do nichž se přidá ten správný tající sýr. Ideální je pevná mozzarella, nikoliv ta měkká v nálevu. Tání i strečing sýra je tedy zajištěn.
Chuť čerstvě upečených kuliček umocní, když je potřete rozpuštěným máslem s česnekem a bylinkami. Připravit kuličky se sýrem je zábava, inspirovala jsem se v časopisu olive, odměnou vám bude voňavý pekáč plný slaných “buchet” se sýrem. Stojí za to si je upéct, děti budou nadšené, protože většinou pizzu milují, a tady je její voňavá verze ještě navíc se sýrem. Pečou se jen 20 minut! A přidejte rajčatový dip, do kterého se kuličky namáčejí.