Copyright © pohodanovapec.cz 
Po kožatce velké se jedná o druhou největší mořskou želvu světa, krunýř dospělé karety může být 100 až 120 cm dlouhý, a ona sama váží až 200 kg. Barevný vzor na krunýři se se stárnutím želvy různě mění. Čerstvě vylíhlá mláďata mají většinou černý krunýř a světle zbarvený plastron. Karety obrovské putují tisíce kilometrů za potravou a rozmnožováním. Samice kladou vejce do písku na pláže, na nichž se samy narodily.
Vejce i mláďata, která se z nich později líhnou, jsou oblíbenou a snadno získatelnou potravou pro spoustu živočichů, jako jsou krabi, malí mořští savci nebo mořští ptáci. O mláďata se nikdo nestará a pravděpodobně se dospělosti dožije pouze každá stá kareta obrovská. Karety jsou dokonale přizpůsobené životu v moři a poté, co se dostanou do vody, se na souš vracejí pouze samice kvůli kladení vajec.
Představme si sluncem vyhřáté písčité pláže, azurové moře a prastaré památky. Zemi pohostinnou, zemi plnou oliv, skvělého vína, mořských plodů, ryb a dobrého jídla. Zemi, kde potkáváme místní obyvatele s usměvavými tvářemi. Že by ráj na zemi? Kdeže. Jihoevropský stát se rozkládá na Balkánském poloostrově a četných ostrovech v Krétském, Egejském, Thráckém, Jónském a Středozemním moři.
Na turisty čekají také památky a zajímavá historie. Díky uvedeným aspektům je mnohdy Řecko označované jako kolébka evropské kultury. Připomenu, že nadvládu nad starověkým Řeckem měl nejvyšší bůh na zemi, ve vzduchu a ve vodě Zeus. Že by ráj na zemi? Kdeže. Řecko je domovem velké želvy nazývané kareta obecná, latinsky Caretta caretta. Setkáme se s nimi v pobřežních vodách kolem pevniny a ostrovů.
Karety nejsou v dospělosti žádní drobečkové. Tito úchvatní tvorové měří v průměru 90 cm a váží 140 kg. Byli však objevení věkovití jedinci, jejichž krunýř měřil 270 cm a váha atakovala půl tuny. Zbarvení bývá proměnlivé. Kůže na těle bývá v rozmezí žluté až hnědé, často v kropenaté kresbě. Kostěný krunýř je zbarvený do hněda, popřípadě až načervenalý. Kareta je vodní tvor. Téměř celý život tráví plaváním v moři; na břeh se vydává jen k rozmnožování.
Samice se vrací na místa, kde se narodily, aby kladly vejce, a to přesto, že místa se mezitím radikálně změnila. Příkladem mohou být hnízdní vesnice na Zakynthu a okolních ostrovech s Národním mořským parkem, který zajišťuje ochranu i spolupráci turistů. Zvláště na Laganas Bay jsou pláže vyhledávány nejen turisty, ale i želvami.
Hnízdo obsahuje obvykle 80 až 120 vajec velikosti pingpongového míčku. První snůšku klade po dosažení dospělosti, která bývá kolem 17-33 let, a životní pouť se završuje obvykle po 60. roce. Úmrtnost malých želviček je vysoká, ale samec a samice se pravidelně vrací k pobřeží k rozmnožování.
Řekové mají ke karetě obecné vřelý vztah; na některých ostrovech je želvám věnována velká pozornost. Příkladem může být ostrov Zakynthos, kde byl vybudovaný Národní mořský park a záchranná stanice pro handicapované želvy. Nedílnou součástí je koordinace turistů a karet obecných na hnízdních plážích. Nejkrásnější pláže ostrova Laganas na Zakynthu jsou vyhledávanou destinací pro turisty i mořské želvy.
Management pláží je přizpůsobený želvám: přes den patří pláže turistům, v podvečer, v noci a ráno je pláž k dispozici karety. Hnízdo bývá označeno dřevěnou ohrádkou nebo rákosovou rohoží. Inkubační doba je kolem 55 dní. Některé hnízda jsou označena podrobně: cedulky s datem kladení vajec a předpokládaným dnem líhnutí mláďat.
Na Laganas a okolí často pracují záchranáři tvořící skupiny studentů z celé Evropy. Dohlížejí na dodržování režimu, aby se želvy vyhnuly rušení turistů a aby mláďata bezpečně dorazila do moře. Při líhnutí mláďat je jejich cesta do vody klíčová a záchranáři zajišťují jejich bezpečný start, ale nepomáhají s fyzickým posunem, aby si mládě vybojovalo cestu samo.
Želvy obrovské mají migrace po oceánech. Studie z Ascension Island ukázala, že ikochraně různých pláží se vyvíjí různé teplotní podmínky, a tím i pohlaví mláďat. Teploty 29 a 32,5 °C vedly ke vzniku rozdílných výsledků mezi vajíčky v různých písčitých typech. To naznačuje adaptaci na lokální podmínky; světlejší písek i tmavší písek se liší jen šest kilometrů od sebe.
Některé pláže i záchranářské programy vyžadují mezinárodní spolupráci a sdílení know-how mezi zeměmi. Celosvětově zabírají mořské přírodní rezervace jen kolem 3 % světových moří a oceánů, a proto je nutné rozšiřovat chráněná území a posílit koordinaci mezi státy.
Karety obývají tropické a subtropické vody; u evropského pobřeží je jejich výskyt výjimečný. Zbarvení a znaky: velká želva s oválným karapaxem, olivově hnědý krunýř s jemným mramorováním, světlé orámování šupin a charakteristický tvar čenichu. Mladé jedince se živí převážně drobnými mořskými organismy, zatímco dospívání postupně zvyšuje podíl rostlinné potravy, například chaluh a řas.
Čagosské ostrovy a související mořské rezervace ilustrují nutnost mezinárodní spolupráce pro migrující živočichy, protože většinu života tráví karety mimo chráněnou oblast. Jak ukazují studie, i lokální adaptace plynule spolupracují s globální ochranou, ačkoliv ochrana jen jedné země nestačí.
Copyright © pohodanovapec.cz
