Copyright © pohodanovapec.cz 
Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet - to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Velikonoce patří bezesporu mezi nejvýznamnější křesťanské svátky z celého roku. Budeme si o nich povídat s historičkou Janou Nešněrovou.
„Velký pátek je skutečně nejvýznamnějším velikonočním dnem. Podle křesťanské tradice je to den ukřižování a smrti Páně, smrti Ježíše Krista. A lidové prostředí, ze kterého my čerpáme znalosti o slavení velikonočních svátků u našich předků, právě Velký pátek se prožíval ze všech těch dní snad nejintenzivněji.“
„Velký pátek byl dnem hlubokého smutku a připomínky samotného ukřižování. Trošku jinak funguje katolické a evangelické prostředí, ale tradiční český venkov tento den prožíval opravdu jako temný den. Ono to vše spolu souvisí. Na Zelený čtvrtek odletí zvony do Říma, už se nezvoní. Lidové prostředí má samozřejmě děti a chlapce, kteří obíhají vesnici s řehtačkami. A tak to má v uvozovkách i ten veselý rozměr.“
„Ze čtvrtka na pátek se například modlilo v sadech. Lidé chodili k pramenům. S Velkým pátkem se pojí spousta takových pověrečných praktik. Kýchání do jamky i různé hnusné věci. Jako třeba omývání nohou a rukou v močůvce. Kdyby vás zajímalo k čemu to bylo dobré, tak to bylo proto, aby se na rukou a nohou po celý rok nedělaly žádné záděry.“
„Je to obecně 19. století. Informace čerpáme zejména z etnografických výzkumů prvních velkých etnografů.“
„Jak byli naši předkové provázáni s přírodou a byli závislí na svých polích, tak momenty, které pro ně byly důležité v kontextu víry, přenášeli ne třeba vždy úplně k radosti důstojných pánů farářů, do svého každodenního života.“
„Základním zvykem, který stanovuje křesťanská církev, je půst od masa a půst újmy, což znamená nejíst maso a dosyta se najíst pouze jednou za den. Na Velký pátek se neslaví mše svatá a nejsou povoleny pohřební obřady.“
„Velkopáteční voda“ ze studánek či potůčků má údajně léčit neduhy, bolest hlavy i horečku. Na Velký pátek by se také nemělo nic půjčovat, jelikož půjčená věc by mohla být očarována. Moc byla na druhou stranu připisována koupelím, kdy lidé ještě před svítáním vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok.“
„Velký pátek je v křesťanském kalendáři pátek před Velikonocemi. Jedná se o den, který je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži a je dnem hlubokého smutku. V západních církvích je tento svátek pohyblivý a může připadnout na datum od 20. března do 23. dubna.“
„Jako státní svátek byl Velký pátek slaven do 50. let dvacátého století. Debata kolem obnovení tohoto dne jako státního svátku probíhala vždy periodicky kolem Velikonoc. V říjnu 2015 pak Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona obsahující Velký pátek jako svátek, 11. prosince prezident příslušný zákon podepsal.“
„Odkud zůstávají tradice? Těžko říci. Ale dává to celkem dobrý smysl. Jak byli naši předkové provázáni s přírodou a byli závislí na svých polích, tak momenty, které pro ně byly důležité v kontextu víry, přenášeli ne vždy úplně k radosti důstojných pánů farářů, do svého každodenního života.“
„Naše informace čerpáme zejména z etnografických výzkumů prvních velkých etnografů, z období 19. století. Je tedy důležité chápat Velký pátek nejen jako náboženský svátek, ale i jako součást lidových zvyků a identit, která se předávali z generace na generaci.“
Velký pátek je zároveň vrcholným dnem půstu a dnem, který má spojení s magickými silami v lidových pověrách. Zároveň však zůstává součástí křesťanského kalendáře a tradic, které se promítají do každodenního života v různých regionech Česka.
| Aspekt | Popis |
|---|---|
| Hodnota ve víře | Den ukřižování a smrti Pána, den hlubokého smutku |
| Půst | Půst od masa, jednou denně, bez mše a pohřebních obřadů |
| Lidové zvyky | Otevírání studánek, voda “léčí neduhy”, kýchání do jamky, omývání končetin močůvkou |
| Tradiční čtyřdenní čas | Zelený čtvrtek (zvony odlétají), Velký pátek (temný den), Humbuk před Velikonocemi |
| Státní svátek | Od 2015 uznán legislativně jako svátek (částečné obnovení) |
V závěru lze říci, že Velký pátek je složitá kombinace náboženských a lidových prvků, která se v čase proměňuje, ale zůstává významnou součástí kulturní paměti našich předků i současné společnosti.
Copyright © pohodanovapec.cz
