Copyright © pohodanovapec.cz 
Špalda je prastarý druh obilí, který se pestuje tisíce let a díky svým nutričním charakteristikám se dnes opět těší velké pozornosti. Špalda obsahuje vitamíny B1, B2 a B3, zatímco špaldové klíčky navíc poskytují vitamíny skupiny B, E, K, stopové prvky, vlákninu a antistresové látky. Špaldové otruby jsou bohaté na vlákninu, vitamíny a minerály a mají celou řadu zdravotních přínosů.
Špalda (Triticum spelta) je prastarý druh obilí, patřící do rodu pšenice. Oblasti pěstování se nacházejí zejména v Evropě a částech Asie; historicky byla pěstována na Blízkém východě, v Evropě a ve střední Asii. Zrna špaldy mají díky vyššímu obsahu vlákniny nízký glykemický index, což je vhodné pro redukční diety a dlouhodobé udržení energie. Obsah minerálních látek bývá vyšší než u běžné pšenice - více manganu, zinku a mědi, ale také méně vápníku, selenu a některých vitamínů B1, B6 a E.
Špalda se vyznačuje vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a mikronutrientů. Celozrnné potraviny z špaldy, včetně celozrnné mouky, patří k potravinám s nižším GI a s vyšším obsahem vlákniny, což napomáhá regulaci krevního cukru, trávení a udržení zdravé váhy. Na rozdíl od rafinovaných obilovin poskytují celozrnné špalda a pšenice pro tělo komplexní živiny a dlouhodobý pocit sytosti.
Špaldové otruby jsou výživný produkt získávaný z vnějších vrstev špaldových zrn. Otruby podporují trávení, regulují hladinu krevního cukru a snižují riziko srdečních onemocnění. Jsou bohaté na vlákninu, zejména na beta-glukany, vitamíny B, železo, hořčík a zinek. Díky vysokému obsahu vlákniny přispívají k pocitu sytosti a k regulaci krevního cukru.
Špaldové klíčky dodávají tělu další spektrum živin - vitamíny skupiny B, E, K a řadu stopových prvků. Mají příznivý vliv na udržení zdravých kostí a zubů, funkci svalů, přenos neuronů a krevní srážlivost, podporují energetický metabolismus a trávící enzymy. Klíčky jsou tak výjimečným pramenem živin během jejich krátkého, ale intenzivního období klíčení.
Kernotto ze špaldy: Praktické tipy pro vaši kuchyni
Špalda je univerzální obilovina: dá se z ní připravit mouka, bulgur, těstoviny, kaše, vločky, müsli, pukance, rostlinné mléko i pivo. Zrna špaldy lze konzumovat vařená, jako celek, nebo z nich vyrábět celozrnné produkty. Špaldová mouka, zejména celozrnná, je vhodná pro pečení chleba, housků, sušenek a palačinek. V kuchyni lze špaldovou mouku nahradit částečně nebo zcela, pro podobný výsledek, avšak doporučuje se volit celozrnnou variantu s vyšším obsahem vlákniny.
Špalda má příjemnou oříškovou chuť a lze ji použít téměř ve všech receptech. Z celozrnné špaldy lze připravovat kaše, která je lehce stravitelná a uvolňuje sacharidy postupně. Ta je vhodná pro diabetiky, osoby s oslabenou imunitou i pro trávicí potíže. Z špaldových zrní se dá připravit i káva bez kofeinu s jemnou chutí a vůní.
Špaldová otruby se prodávají po celý rok a lze je skladovat v uzavřených nádobách na chladném a suchém místě, chráněné před vlhkostí a přímým slunečním světlem. Nejlépe fungují vzduchotěsné nádoby nebo uzavíratelné sáčky. Špalda se sklízí v letních měsících od července do srpna. Pleva ze špaldy se obtížněji odstraňuje než z pšenice, ale to se vyvažuje vyšším obsahem bílkovin a dalších prospěšných látek.
Pro správné klíčení celých špaldových zrn je vhodné je důkladně omýt a namočit přes noc. Před použitím je dobré zrna a otruby vhodně kombinovat v recepturách, aby se maximalizoval jejich nutriční přínos. Špalda se hodí do polévek, omáček, knedlíků, a mnoho receptů lze připravit výhradně ze špaldové mouky, čímž se stane strava zdravější. Při pečení je možné použít špaldovou mouku v poměru zhruba 50 % s běžnou moukou.
Špalda byla pěstována již ve Starověkém Egyptě, Keltech a germánských kulturách. V Evropě byla populární před osmi tisíci lety, avšak později ustoupila šlechtěné pšenici s vyššími výnosy. Popularita špaldy klesla v 19. století, nyní se však vrací do zdravé výživy jako výživnější alternativa moderně pěstovaných obilovin. Těstoviny z špaldy jsou vhodné pro vysoký obsah lepku a jejich výroba je tradičním využitím této obiliny. Podle historických záznamů měla špalda v různých kulturách významný vliv na výživu a zdraví, čímž si udržuje čestné místo v moderní kuchyni.
Ačkoliv špalda nabízí mnoho zdravotních přínosů, může být pro některé lidi nevhodná až škodlivá-zejména pro osoby s alergií na lepek. Antinutriční látky, jako kyselina fytová a lektiny, mohou snižovat vstřebávání minerálů a dráždit trávicí trakt. Namáčení, klíčení a kvašení zrní mohou snižovat obsah kyseliny fytové a lektinů. Proto se doporučuje konzumovat špalu ve formách, které maximalizují nutriční hodnoty a zároveň zohledňují individuální toleranci.
Podle zdrojů se špalda vrací do popředí díky svým výživovým hodnotám a odolnosti vůči chorobám. Pěstování špaldy má obecně menší ekologický dopad než pěstování moderní pšenice a špalda je díky svým vlastnostem atraktivní pro širokou škálu spotřebitelů i pro tradiční kuchyně.
Copyright © pohodanovapec.cz
