Stařené maso, nebo také zrání masa, je proces, který výrazně ovlivňuje chuť a texturu hovězího. Ať už připravujete tatarák nebo Rump steak, chcete mít maso dobře vyzrálé. Jen tak bude křehké, voňavé a chutné. Pojďme se podívat na to, co to obnáší, jaké maso je pro staření nejvhodnější a jaké recepty můžete vyzkoušet.
Kvalitu masa jsme si obecně zvykli spojovat s jeho čerstvostí a s konzumací co nejrychleji po porážce. Ovšem to, co bez výjimky platí třeba o drůbežím mase, se u hovězího mění ve složitější proces. Především pokud ho chceme upravovat jako takzvané minutky, jako jsou steaky či anglický rostbíf, kde se příprava skutečně počítá jen na minuty, bez dobře uzrálého masa se neobejdeme. Jinak se dočkáme jen tuhé podešve bez chuti a šťávy.
Odborně je proces takzvaného zrání či staření masa definován jako „soubor biochemických procesů, probíhajících ve svalové tkáni jatečných zvířat po porážce. Během zrání dochází v mase k řadě změn, které mají za následek změnu senzorických vlastností masa. Po rigoru dochází k mírnému vzestupu pH, dále k postupné proteolýze myofibril, což se projeví zkřehkčením masa.
Aby hovězí maso dosáhlo potřebných vlastností, kdy je vhodné pro přípravu jako rostbíf či steak, potřebuje minimálně 3 týdny zrát za kontrolovaných podmínek vlhkosti vzduchu a při teplotě mezi 2 až 4 °C. To je zajištěno v takzvaných zrárnách a chladírnách, které u nás ovšem citelně chybí, nehledě na to, že tento proces je ekonomicky náročný, a proto maso běžně dodávané na trh není na minutkové přípravy vhodné.
V restauracích a steakhousech pak buď tyto zrárny mají, nebo nakupují maso od dobrých firem, které je nechávají dozrát během přepravy ve vakuu po dobu 21 dnů.
Staření se provádí hned dvěma způsoby:
Suché zrání je proces, který se považuje za původní způsob uchovávání masa zavěšeného volně v chladírně. A je považováno za nejkvalitnější. Jenže je současně také poměrně náročné. Krom dodržování teplot je třeba počítat se zvýšenou obezřetností v oblasti hygieny. Dochází také k docela značné ztrátě hmotnosti masa. Při tomto procesu zrání je třeba zabránit mikrobiální zkáze.
V překladu do “češtiny” je třeba snížit výchozí počty mikroorganismů na povrchu masa. Vhodná je dekontaminace postřikem mléčnou kyselinou a udržování nízké teploty. Ta by měla být v rozmezí -1 °C až +1 °C a současně i nízké povrchové aktivity vody. Z toho důvodu je třeba mít v okolí masa maximálně 90 % vlhkost vzduchu. Pak maso začne osychat. Během tohoto zrání se na povrchu vytváří tvrdá vrstva, kterou je třeba před vařením ořezat.
Rovněž díky němu dosáhnete vynikající kvality masa. Oproti suchému zrání je tako cesta jednodušší a ekonomicky výhodnější. V podstatě vezmete kousky masa a vakuově je zabalíte. Takové balíčky pak uchováváte bez přístupu kyslíku v teplotě kolem nuly. Po rozbalení je třeba maso nechat nějakou dobu odpočinout.
Během tohoto způsobu zrání se uvolňují z masa plynné složky jako amoniak a sulfan, či jinak čpavek a sirovodík. A právě ty tvoří nepříjemný zápach. Maso pak vytemperujeme a při následném smažení zmizí i onen nepříjemný zápach. Na talíři ho už rozhodně neucítíte. Je pravda, že vakuové balení částečně uvolní menší množství šťávy. Tu můžete použít při smažení.
Tipy pro rychlé rozmrazování masa
Asi už tušíte, že v běžných domácnostech se v podstatě nedá jen tak jednoduše takových podmínek dosáhnout. Můžete ale zkusit metodu “košilkování”. Ta funguje tak, že čistou bavlněnou látku namočíte do slané vody, maso do ní zabalíte a necháte uschnout. Tím se ochrání maso před kontaminací. Tento balíček pak vložíte do předem umyté lednice, vychlazené na zmiňovanou teplotu 0 - 2°C. Taková lednice je určena pouze na toto staření masa.
Mokré zrání se používá u hovězího, vepřového a jehněčího masa, které se skladuje a chladí ve vakuovém obalu. Mokrému zrání předchází suché zrání. A po 14 dnech suchého zrání se rozhodneme pokračovat právě touto mokrou cestou. Maso tedy naporcujeme do balíčků a necháme je zrát ve vakuu bez kyslíku. Teplotu stále držíme v rozmezí od 0,5 až do 1°C.
Ještě, než maso zavakuujete, můžete ho dokořenit. Stačí třeba čerstvě drcený černý pepř. Osvědčená a velice jednoduchá je směs soli, česneku, bylinek a oleje. Antioxidanty v nich obsažené zabrání rozvoji bakterií v mase.
Odborníci z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin dospěli k závěru, že stařené maso nepředstavuje žádné další riziko ve srovnání s čerstvým masem. Ale pouze, pokud je stařeno za kontrolovaných podmínek. A v případě, že se během procesu zrání dodržuje specifická kombinace času a teploty uvedená ve vědeckém stanovisku.
Pracujete s potravinami. Platí tedy stejné zásady, jako u jiného vaření. Umyté ruce, čisté náčiní, čistá pracovní deska. Mějte také dobře připravenou lednici. Ta by měla být čistá, vydezinfikovaná. I během staření masa je třeba v lednici udržovat maximální hygienu.
Hovězí maso s pepřovou omáčkou
Správný výběr je základním kamenem pro přípravu steaku, o kterém budou vaši hosté mluvit ještě roky. Držte se jednoduchého pravidla. Volte části, které pochází z většiny svalů.
Šéfkuchař z restaurace Salabka v Praze - Troji Petr Kunc připravil a odhalil recept na steak z 200 dní stařeného hovězího nízkého roštěnce. K tomu paprikové pyré, domácí sušená rajčata i restované houby.
Pokud nemáme teploměr na maso, použijeme k testu ruku. Palec spojíme s malíčkem a tuhost polštářku pod placem v dlani odpovídá tuhosti masa upečeného na well-done. Pokud spojíme palec s prostředníčkem, je polštářek pod palcem tuhý jako steak medium. A pokud spojíme palec s ukazováčkem, je to tuhost steaku připraveného jako rare.
Po tepelné úpravě maso vždy necháme ještě odpočinout 5 - 7 minut, aby zkřehlo.
| Typ zrání | Teplota | Vlhkost | Doba zrání |
|---|---|---|---|
| Suché zrání | -1 °C až +1 °C | max. 90 % | 14 dní až 5 týdnů |
| Mokré zrání | 0,5 °C až 1 °C | - | týdny (dle druhu masa) |