Věděli jste, že Pražská šunka pochází historicky opravdu z Prahy? Prošla si různými obměnami. Názvem „Pražská šunka“ se již od 60. let 19. století označuje jeden z nejznámějších potravinářských výrobků, který má původ u nás, zejména v Praze. Údajně ji začal vyrábět řezník a uzenář František Zvěřina. Na úroveň průmyslové výroby přivedl Pražskou šunku pan Antonín Chmel, který založil svoji firmu v Praze U Zvonařky v roce 1879. Po Praze se její výroba rozšířila do dalších českých měst. Díky její jedinečné chuti slavila úspěch nejen v Evropě, ale i v zámoří.
Pražská šunka - konzerva se od ostatních masných výrobků odlišuje zejména použitými surovinami, přičemž se jedná o šunku nejvyšší jakosti vyrobenou z očištěných šálů vepřové kýty, které jsou vcelku nebo nahrubo mělněné. Dalším charakteristickým znakem je rovněž přítomnost aspiku v tenké vrstvě mezi šunkou a obalem. Co ovšem činí tuto šunku rozpoznatelnou od ostatních masných konzerv, je typický vejčitý tvar plochého obalu.
Chcete-li se dozvědět více o šunkách, podívejte se na edukativní video o šunce.
Šunky se podle vyhlášky o mase a masných výrobcích rozdělují do tří jakostních tříd: „nejvyšší jakosti“, „výběrová“ a „standardní“. Každá z nich má vymezená speciální požadavky na složení i smyslovou charakteristiku. Fermentované šunky do této kategorie nepatří, jejichž výroba není typická pro ČR.
Šunkové třídy a jejich rozdíly v čase a technologiích:
U šunek na kosti probíhá celá výroba vcelku, produkt je zbaven kostí až po dokončení. Pro tyto výrobky je typické povrchové tukové krytí, povrchové zauzení a i dekorativní povrchové krytí.
Vepřová šunka v ČR musí být vyrobena jen z celé vepřové kýty nebo z masa kýty (šály). Pokud je šunka z jiného masa, musí být náležitě označena. Obsah masa se sleduje pomocí obsahu čistých svalových bílkovin (ČSB).
ČSB: nejvyšší jakost - min. 16 %, výběrová - min. 13 %, standardní - min. 10 %. Zcela libová svalovina obsahuje do 19 % ČSB, zbytek je pojivová tkáň a voda.
Dětská šunka se od šunky „nedětské“ liší sníženým obsahem soli a některými aditivy. Obvykle jde o šunky výběrové nebo nejvyšší jakosti bez barviv a některých dalších přísad. Výrobce musí prokázat nadstandardní parametry před orgány dozoru.
Názvem „Pražská šunka“ se od 60. let 19. století označuje jeden z nejznámějších potravinářských výrobků z Prahy. František Zvěřina ji poprvé naložil, vyudil a dovařil ve Celetné ulici kolem roku 1857. Antonín Chmel postupně rozšířil výrobu na průmyslovou úroveň a v roce 1879 založil závod na Zvonařce v Praze. Počáteční šunky byly menší a jemnější chuti, a o jejich výrobe se starali řezníci a uzenáři. Dnes se Pražská šunka vyrábí v několika variantách: Pražská šunka na kosti, Pražská šunka bez kosti a Pražská šunka konzerva. Konzerva je typická vejčitým tvarem plochého obalu a obsahuje aspik mezi šunkou a obalem.
Historie a výroba Pražské šunky: Kompletní průvodce
Tři základní postupy výrob šunky jsou uzení, sušení a vaření. Každý postup ovlivňuje chuť, vůni a texturu šunky. Například nejznámější německé šunky zahrnují schwarzwaldskou šunku s typickým zabarvením z uzení nad hoblinami z jedlového dřeva, dále parmská a Serrano šunka, Jamón Ibérico a další. U českých producentů se klade důraz na prosolení a použití pragandy, které zajišťují charakteristickou chuť.
Naše maso, tradiční řeznictví, usiluje o výrobu šunky s historií i dnes - menší rozměry a jemnější chuť, odpovídající původní receptuře Zvěřiny. Maso, sůl a čas jsou klíčovými ingrediencemi.
V masném průmyslu existují tři hlavní technologie pro šunku: uzení, sušení a vaření. Tyto metody vyžadují kontrolu teploty, vlhkosti a doby zpracování, což ovlivňuje i emise a spotřebu vody. Emise plynných a pevné látky vznikají především během udírny, mytí a desinfekce, zatímco velká část spotřeby vody souvisí s rozmrazováním masa a mytím.
Pro konzervy jsou důležité processy sterilizace a naplnění do plechovek s aspikem. BREF FDM a BAT koncepty popisují environmentální limity a efektivitu technologií v Evropě, včetně výroby masa a masa zpracování.
Šunky jsou bohaté na bílkoviny a esenciální aminokyseliny. Obsah soli a tuku bývá nižší u tepelně opracovaných šunek, což je výhodné z hlediska diety. Pro děti a citlivé skupiny existují šunky s nižším obsahem soli a bez některých aditiv. Tyto šunky bývají i bez barviv a dalších zbytečných přísad.
Obsah masa v šunce a jeho význam
Je důležité sledovat obsah čistých svalových bílkovin (ČSB) a celkovou kvalitu masa. Šťavnatost a textura souvisí s vybranými svalovými částmi a technikami nasolení a zauzení.
| Varianta | Specifikace | Typické znaky |
|---|---|---|
| Pražská šunka na kosti | Celá kýta, tepelné opracování, zauzení | Rubový tuk, typické prorůstání tukem |
| Pražská šunka bez kosti | Vykostěná kýta nebo šály, tepelně opracovaná | Dekorativní povrchové krytí sádla |
| Pražská šunka konzerva | Očištěné šály kýty, aspik mezi šunkou a obalem | Vejčitý tvar obalu |