Copyright © pohodanovapec.cz 
Vejce obecně představuje symbol zrodu nového života a nese zvěstování o hojnosti a znovuzrození. Ve spojení s Velikonocemi má však až magickou úlohu. Vejce plnilo úlohu velikonočního pokrmu a význam vajíčka se k nám rozšířil z Římské říše. V předbiblických vyobrazeních světa spatřuje světlo světa obrovské vejce, které vyšlo z božských úst; z tohoto vejce vyšel veškerý život.
Vejce vyjadřovalo plodnost a hojnost. V dávných dobách se vejce kladla k zemřelým do hrobu jako symbol přechodu z pozemského života do světa mrtvých. Běžnou součástí Velikonoc se vejce stalo přibližně ve 13. století: vejíčko si muselo během těchto svátků projít posvěcením a sloužilo jako dar duchovním daného kostela nebo chrámu. Následně se vajíčka během velikonočních svátků převtělila do almužny žebrajícímu lidu a odtud je to jen krok k obdarovávání vejcem koledníky.
Barvenými vajíčky obdarovávaly z počátku pouze děvčata chlapce, na které si potají myslela. Postupem času se klasická vajíčka začala nahrazovat trvanlivějšími materiály. S oblibou cukráren vzrostl i trend připravovat symboly Velikonoc ze sladkého těsta. Jak roky plynuly, děti si zamilovaly vajíčka vyráběná z čokolády.
Velikonoce nejsou jen o čokoládě a barvení vajíček. Za každým velikonočním symbolem se skrývá příběh, který sahá hluboko před křesťanství a propojuje vítání jara s nadějí na nový začátek. Vajíčko patří k nejstarším velikonočním symbolům; svým kulatým tvarem představuje koloběh života, zrození a znovuzrození; v křesťanském výkladu zároveň připomíná uzavřený hrob, ze kterého vstal Ježíš. Barvení mělo i praktický důvod: během postního období vejce byla důležitou součástí jídelníčku, proto se obarvená vařená vejce snáz odlišila od syrových. Přírodní odvary používané k barvení zahrnovaly cibulové slupky (hnědozlatá), červenou řepu (růžová), mladé osení a kopřivy (zelená) a šafrán (žlutá).
Zelené větvičky a čerstvé klíčky odjakživa symbolizují obnovu života a příchod jara. Velikonoční věnec zdobený vajíčky, květinami a zelení patří na dveře i na stůl. Kočičky, tedy svěcené větvičky jívy, nahradily palmové ratolesti a měly chránit dům i úrodu. Kříž je připomínkou Ježíšova ukřižování a oběti za lidstvo; v kontextu Velikonoc ale především symbol naděje a vzkříšení. Oheň a svíce stojí na druhé straně téhož poselství - světla, které vítězí nad tmou. Velikonoční oheň se světí o Bílé sobotě a od něj se zapaluje paškál; do tmavého kostela se vnáší se zpěvem „Světlo Kristovo“ a od něj si lidé postupně zapalují vlastní svíce.
Velikonoční zajíček má kořeny ještě v předkřesťanských oslavách jara a do našich zvyků se dostal z Německa. V lidové tradici platil za tvoru, který „nikdy nespí“ (nemá oční víčka), a stal se symbolem bdělosti a zmrtvýchvstání. Sladký beránek z piškotového těsta je symbolem s nejhlubšími kořeny: odkazuje až ke Starému zákonu, kde Izraelité před vyjitím z Egypta obětovali beránka a jeho krví označili dveře. V křesťanství se beránek stal symbolem Ježíše, který se obětoval za lidstvo.
Chcete-li obarvit vajíčka přírodně, sáhněte po cibulových slupkách (hnědozlatá), červené řepě (růžová) nebo mladém osení a kopřivách (zelená) - vejce před barvením potřete octem, barva pak lépe drží. Osení naseťte do misky zhruba týden dopředu, ať do svátků stihne vyrůst. Beránka pečte v máslové formě dobře vymazané a vysypané - pak se snáz vyklopí - a chladný ho zdobte cukrem nebo polevou.
Techniky zdobení vajec se vyvíjely: od prostého barvení a omotávání částmi rostlin po škrábání, malování, voskové batiky, leptání a lepení různými materiály. Nalepování motivů se objevilo na konci 19. století; v našem regionu byly populární motivy z výrobků žďárského Amylonu. Samostatnou kapitolou byly skleněná vajíčka vyráběná sklářskými hutěmi. Zdobení vyfoukaných vajec se rozšířilo až na konci 19. století.
Barvení a zdobení vajíček se odehrávalo hlavně na Bílou sobotu; vejce patřila na slavnostní tabuli na Boží hod. Zdobené vajíčko se často stávalo prostředkem mimoslovní komunikace mezi lidmi a dokonce poslem zašifrovaných zpráv. Dnes má zdobení spíše estetický význam, ale pro naše předky každá barva a motiv měly svůj symbolický význam a doplňovaly obdarování koledníka vajíčkem v určité barvě.
V různých evropských kulturách se význam vajec prolíná s jarem, přírodou a náboženským kontextem. Vejce a vítání jara jsou propojeny s obnovou života; svíčky a oheň symbolizují světlo vítězící nad tmou. Velikonoční svíce představuje světlo, které proudí do tmavého kostela a připomíná život a naději.
význam zlatého vejce v různých tradicích
Velikonoční vejce zůstávají fenoménem, který spojuje historii, víru a radost z příchodu jara. Zdobení, obdarování a různé rituály se liší region od regionu, ale jejich jádro zůstává stejné: oslava nového začátku, plodnosti a naděje na lepší rok.
tags: #význam #a #symbolika #velikonočních #vajec
Copyright © pohodanovapec.cz
