Copyright © pohodanovapec.cz 
Taky tohle je kniha ze života - komplikované mezilidské a rodinné vztahy, každý má svůj kus pravdy, ale každý také svůj podíl viny na komplikacích. Román hodnotím jako mimoriadne vydarenú, psychologicky hlbokú sondu do rodinných vzťahov, ktorá vo mne rezonovala ešte dlho po dočítaní. Najväčšou devízou knihy je dômyselné striedanie perspektív medzi svokrou a nevestou. Moa Herngren nepíše čiernobiely príbeh s jasným zloduchom a obeťou, ale namiesto toho ukazuje, ako dokážu aj tie najlepšie úmysly, pretavené do nepochopených gest a prekračovania osobných hraníc, vyústiť do fatálneho rodinného rozvratu.
Autorka tu s mrazivou presnosťou zachytáva toxickú silu nevypovedaných krívd a totálneho zlyhania komunikácie. Hoci kniha neponúka klasické trilerové napätie, plazivá úzkosť z postupnej straty milovaného syna a vnuka vytvára nesmierne pohlcujúcu a emocionálne náročnú atmosféru. Tak zase trochu jiný koncept, který je zajímavý, čtivý. Přečteno za 4 dny. Kniha mě velmi zaujala a pohltila svou víceznačností. Muž potácející se mezi matkou a partnerkou.
Každý měl svůj úhel pohledu a část pravdy. Kdo je ten špatný? Je manipulátorka tchyně nebo partnerka? Nebo snad obě? Každý, kdo se setkal s manipulací ve vztazích, si v tom čtení najde něco pro sebe. Hodne zajímavá kniha. Hlavní hrdinkou je Asa, matka dospělého syna, která chce mít dobrý vztah se snachou. Velmi neobvyklá kniha. Líbil se mi náhled více postav na stejné situace. Tchýně mi bylo líto.
Kniha Tchyně je knihou o rodinných vztazích a zároveň psychologickým románem. Hlavní hrdinka Asa je matkou syna Andrease, který si najde partnerku. Každá matka je naprogramovaná pomáhať svojmu dieťaťu, i když už je dospělé. Je těžké určit hranice. Zvláště za situace, kdy Asa byla samoživitelka a měla jen jednoho syna. A ty maminky synů to prostě asi tak mají, že se na ně víc upnou, nevím. Asi zdravý přístup ani vztah nebyl úplně ani u jednoho, ale co je ideální?
Nevěsta hází otrávené obličeje a absolutně se s nikým nebaví. To je jenom malý příklad. Kdybych neměla druhou nevěstu, která je naštěstí pravý opak, té první. Ze začátku jsem měla pocit, že snad čtu o sobě. Jsem Åsa. A - to máme s Åsou společné - všecko to myslím dobře... Jak byla kniha napsaná mi nevadilo, četlo se to rychle a svižně. Ale bylo to snad poprvé, kdy mi byly všechny postavy nesmírně protivný.
Tradiční recept na uzený bůček
Tchyně sama o sobě byla úzkostlivá ženská, která se bála být v životě sama. Ale Jossan? Do testování se zapojilo 100 čtenářů, kteří pivo podrobili svým chuťovým pohárkům. Hodnotili chuť, vůni i jeho schopnost v létě osvěžit. Testovaly se hned dvě varianty - FREE Tchyně a FREE Tchyně Pomelo. Chuť piva si chcete užít i v jeho nealkoholické verzi. A právě v tom pivo FREE Tchyně u čtenářů nejvíc zabodovalo.
FREE Tchyni označilo jako osvěžující 84 % dotazovaných. Ochucenou FREE Tchyni Pomelo dokonce 97 %. A jak zní finální verdikt? Většina dotazovaných byla s pivem spokojená a koupila by si ho. Někdy jsou podobné detaily použitelné jako paralela k románu - jak malé kroky a gest mohou posílit nebo naopak oslabit rodinné pouto.
Martin: „FREE TCHYNĚ POMELO hodnotím na jedničku, skvělá chuť pomela, která nepřebíjí chuť piva, která je skutečně cítit, v těchto horkých dnech naprosto osvěžující. Dále oceňuji, že nechutná přeslazeně jako u jiných značek. Co se týče FREE TCHYNĚ tak musím říct, že chuť je slušná, oproti konkurenčním nealko pivům není rozdíl oproti normálnímu pivu tak znatelný, hořkost je tak akorát, ale díky výborné chuti u mě vyhrává POMELO.“
Pavel: „Free Tchyně je hořká a k nerozeznání od normálního piva, naopak Pomelo je sladká a výborná chuť. Ohromný rozdíl v kvalitě příchutě od jiných podobných značek piv.“
Několikrát omílané téma, aby naši zavolali předem, než dojedou na návštěvu. Výsledek? Poměrně často telefon: „Vy nejste doma?“ Synkovo oblíbené ochutnávání pěny u piva: „Ty, Pepo, děláš z něho alkoholika.“ Uspávám dcerku a slyším, jak se manžel s mamkou v kuchyni dohadují. Přetahovali se prý o hrnek, protože on chtěl uvařit mému taťkovi kafe a ona mu to zakázala.
Uzená žebra: Inspirace a recepty
Tudíž volí jednostranně. Nadějí alespoň pro sebe samotného a taky pro Asu je nakonec vnuk Sam. Je to napsané opravdu sugestivně. Skvěle propracovaný příběh, který Vás již od prvních stránek pohltí a donutí k hlubšímu zamyšlení. Autorka si umí získat čtenářovu pozornost a postupnou gradací příběhu čtenáře udržuje stále ve střehu. Krásná kniha.
Pokud se v rodině objeví psychopat jako Josefína, může se stát všechno, třeba jako u nás. Babička nevídá vnučku, narozeniny se většinou neslaví, známky na vysvědčení jsou pro prarodiče tajné, když se pořádá v rámci rodiny vánoční oběd a posezení, tchýně má nervy, ať dobře zvládne a ať to chutná všem. Nevěsta hází otrávené obličeje a absolutně se s nikým nebaví. To je jenom malý příklad. Kdybych neměla druhou nevěstu, která je naštěstí pravý opak, té první.
Ze začátku jsem měla pocit, že snad čtu o sobě. Jsem Åsa. A tak by můj deníček mohl pokračovat dál a dál. Jak byla kniha napsaná mi nevadilo, četlo se to rychle a svižně. Ale bylo to snad poprvé, kdy mi byly všechny postavy nesmírně protivný.
Celá kniha je vyváženým zobrazením různých úhlů pohledu - Asa, Josefin a Andreas - a ukazuje, jak křehké může být rodinné spojení a jak moc na něj dopadá komunikace a vzájemné porozumění. Autorka detailně rozebírá nejužší rodinná pouta a ukazuje, jaký vliv má na životy jednotlivců. Chválím i skvělou interpretaci Kláry Cibulkové, která komplikovaným osobám dala hlas.
Kniha vychází ze stejného principu jako spisovatelčin předchozí román Rozvod. Opět ten kdo hýbe dějem je muž-slaboch, který sebou nechá vláčet. V tomto případě zpočátku matkou, později manželkou. Místo konstruktivní diskuze a vymezení hranic, volí i v této knize útěk. Od matky, nedokončený od ženy a nakonec definitívně opět od matky.
Další vrstvy příběhu přidávají drobné detaily o rodině, které postupně odhalují složité dynamiky. Tudíž kniha nabízí silnou výpověď o tom, jak osobní bolesť a nevyřčené karma mohou formovat naši realitu a vztahy mezi lidmi.
Celkově se jedná o velmi silný psychologický román, který nepřináší jednoduché odpovědi ani jasné záběry na to, kdo je „správný“ a kdo „špatný“. Spíše ukazuje, že hranice a volba jsou často výsledkem tlaku okolností a subjektivních perspektiv jednotlivců. Metafora s nealkoholickým pivem namísto alkoholu - jako symbol volby, která má další důsledky - doplňuje obraz knihy o vrstvy moderní rodinné neshody a zodpovědnosti.“
| Postavy | Role | Klíčové motivy |
|---|---|---|
| Asa | Matka syna | Chce dobrý vztah se snachou, ale čelí odloučení a tlaku |
| Josefin | Partnerka Andrease | Manipulace, snaha o samostatný život pro syna |
| Andreas | Syna | Miluje rodinu, tápe mezi opačnými tlaky |
Zvláštní důraz autorka klade na nevypověděté krivdy a tiché konflikty, které dokážou rozvrátit rodinu i bez jednoznačného zločinu. Každá postava má svou „pravdu“, ale každá z nich nese také kus viny. Tím vzniká hluboká, mnohovrstevná sondu do lidské psychiky a rodinné dynamiky.
Copyright © pohodanovapec.cz
