Copyright © pohodanovapec.cz 
Celé vánoční období je protkáno kouzelnou atmosférou a právě v tomto výjimečném čase rádi objevujeme staročeské vánoční tradice. Už během adventu si zdobíme domovy adventním věncem, který nám pomocí čtyř svíček pomáhá ukrajovat čas do Štědrého dne. Společně připravujeme betlém, jako symbol místa Ježíšova narození. Vánoce jsou rodinné svátky, povídejme si s dětmi o významu Vánoc, přečtěme si nějaký vánoční příběh a na Štědrý den se společně pusťme do některých vánočních zvyků, které tady jsou s námi již po staletí.
Svazek jmelí patří k tradiční vánoční výzdobě, přidáváme jej do vázy k voňavým větvičkám, ale hlavně zavěšujeme na lustr nebo nad dveře. Polibek pod větvičkou jmelí má údajně přinést líbajícímu se páru lásku a plodnost během následujícího roku. Ručně pletená vánočka patří k českým vánočním tradicím už dlouhá léta. Vánočka svým tvarem připomíná Ježíška zavinutého v peřince a měla by se péct během noci před Štědrým dnem. A když to vydržíš až do večera… Ano, tato česká vánoční pověra vznikla už ve středověku, proto se zabydlela ve většině domácností.
Říká se, že ten, kdo se bude během celého dne až do štědrovečerní večeře postit (případně nebude jíst maso), spatří zlaté prasátko. Proto na Štědrý den jíme bezmasá jídla. Když přijde okamžik, na který se celá rodina těší, sejdeme se u štědrovečerní hostiny. Ke stolu by se mělo usednout až v okamžiku, kdy se na obloze objeví první hvězda, která je považována za symbol počátku Vánoc a narození Ježíše Krista. Měli bychom myslet i na náhodného kolemjdoucího. Na stůl se proto prostírá pro jednoho hosta navíc.
Kapr bezesporu patří k českým Vánocům. Pod každý talíř proto vložíme šupinu z kapra, přinese nám hojnost a bohatství pro celý příští rok. Po štědrovečerním menu se většinou rozkrajují jablka. Dokonalá hvězdička při průřezu jádřincem prý značila štěstí a zdraví. Tento zvyk se odpradávna přisuzuje svobodným ženám. Po večeři se nezadaná slečna postaví zády ke dveřím a pravou rukou za sebe hodí střevícem (jinou botou).
Podle staroslovanského zvyku si lidé na Štědrý den mazali na tváře med. Lití olova na Vánoce je tradiční věštění budoucnosti za pomoci roztaveného kovu a následného vylití do studené vody. Pouštění lodiček ze skořápek od vlašských ořechů je stále živým zvykem, i proto, že se jedná o velmi nenáročnou aktivitu, kterou hravě zvládnou i malé děti. Nejlepší variantou je vložit do prázdné skořápky knot a následně je zalít roztaveným voskem. Lodičky tak budou nejstabilnější. Do mísy s vodou všichni vloží svou loďku se zapálenou svíčkou a pozorujeme, kam se lodičky vydají. Výklady bývají různé, nejlépe ale je, když se lodičky seskupí uprostřed a znamenají, že rodina bude příští rok fungovat dobře pospolu.
Nemusíme dodržovat všechny zmíněné zvyky, ale důležité je si užít tyto vánoční tradice s dětmi. V následujících odstavcích se podíváme na to, jaké tradiční pokrmy tvoří základ české vánoční kuchyně.
Vánoce jsou obdobím radosti, rodinných setkání a samozřejmě také skvělého jídla. Tradiční česká vánoční jídla kombinují historii, kulturu a nezaměnitelnou chuť, která dotváří atmosféru Vánoc. Česká vánoční tradice je bohatá na rozmanité pokrmy, které se předávají z generace na generaci. Vánočka je pletený sladký chléb, který patří k vánočnímu období. Její původ sahá až do středověku, kdy byla považována za symbol hojnosti a štěstí. Nemůže chybět ani hlavní chod štědrovečerní večeře - smažený kapr s bramborovým salátem. Tato tradice je spjatá s rybolovem v českých rybnících a má své kořeny již v 19. století.
Rybí polévka je předkrm, který má v každém kraji svou specifickou podobu. Připravuje se z hlav a vnitřností kapra, a často je ochucena zeleninou a kořením, jako je muškátový květ a nové koření. Na českém vánočním stole nesmí chybět tradiční cukroví, jehož pečení je příležitostí pro rodinné setkání a sdílení radosti. Bramborový salát je nedílnou součástí vánočního stolu téměř v každé české domácnosti. Jeho základem jsou vařené brambory, mrkev, hrášek, celer a další zelenina. Po štědrovečerní večeři se často rozkrajují jablka, a mezi tradiční pokrmy patří i kapří řízek.
Vánoční cukroví zahrnuje linecké, vanilkové rohlíčky, vosí hnízda a perníčky. Postup: z mouky, másla, ořechů, cukru a soli vypracujte hladké těsto a nechte ho chvíli odpočinout; poté tvarujte a pečte na 180 °C. Pečení cukroví bývá příležitostí k setkání rodiny a sdílení radosti. Po večeři se rozdávají dárky, které nosí Ježíšek, a dárky se otevírají u stromečku.
Advent je časem klidu a očekávání, kdy se připravujeme na Vánoce. Tradičním symbolem adventu je adventní věnec se čtyřmi svíčkami, které se postupně zapalují každou neděli před Vánočním dnem. Tato tradice má přinést světlo a teplo do našich domovů a zároveň nás postupně přiblížit k vánočnímu dni. Dekorace na adventní věnec a další vánoční dekorace bývají součástí výzdoby domova. Adventní kalendář pomáhá zkrátit čekání na Vánoce a usnadnit dětem pochopení času, který zbývá do Štědrého dne.
Mezi dalšími zvyky se uvádí Barborka (větvičky třešně), Mikuláš s andělem a čertem, a tradiční pečení cukroví. Dříve bývaly vánoční oslavy spojeny s půstem a s méně masitou stravou. V moderní době se adventní období prolíná s nákupním shonem a trhy, ale kořeny zůstanou - klid, rodina a vzájemná pohoda zůstávají hlavními prvky.
Zapomenuté i stále živé tradice nám připomínají, že Vánoce v české kultuře nejsou jen o dárkách a stromku, ale o klidu, rodině, a spojení minulosti s přítomností. Betlémy, věnec, kapr a cukroví tvoří rámec, ve kterém se rodinné zvyky předávají z generace na generaci. Pokud chcete vyzkoušet některý zvyk, můžete začít betlémem, lodičkami ze skořápek nebo krájením jablka po večeři.
V závěru roku se tradičně vracíme k hodnotám rodiny, děkujeme za společně prožité chvíle a připravujeme se na nový rok s nadějí a důvěrou. Když si připomeneme, jaké zvyky nás provázely v minulosti, můžeme lépe porozumět současnosti a zachovat ducha Vánoc pro budoucí generace.
Copyright © pohodanovapec.cz
