Svařování plastových sudů: Návod pro kutily a výrobu bioplynu

V dnešní době, kdy ceny energií neustále rostou, hledají šikovní kutilové způsoby, jak si poradit v obtížné situaci. Jedním z řešení je výroba levného plynu z odpadků, což má jako vedlejší produkt kvalitní hnojivo. Tento článek vám poskytne návod, jak svařovat PPR trubky a jak si svépomocí vyrobit domácí bioplynovou stanici ze tří plastových sudů.

Svařování PPR trubek

Předpokladem kvalitního systému pro rozvod vody nebo topení je správný výběr PPR trubky. Veškeré trubky jsou plně kompatibilní s tvarovkami PPR. Zde je postup, jak správně svařovat PPR trubky:

1. Fixem nebo značkovačem se doporučuje označit na trubce délku zasunutí konce trubky do tvarovky podle hloubky navařovací objímky tvarovky.
2. Přitom je třeba vzít v úvahu, že konec trubky nesmí být dotlačen až k dorazu v objímce tvarovky. Musí zůstat volná mezera min.
3. Dále se doporučuje označit pozici svaru na trubce i na tvarovce, tím se zabrání pootočení trubky vůči tvarovce po zasunutí.
4. Po označení je nutné svařované plochy očistit a odmastit.
5. Nejprve nasuneme na nahřátý nástavec tvarovku, která má silnější stěnu než trubka a prohřívá se déle a zkontrolujeme, zda není na nástavci příliš volná. Tvarovku, která nedosedá po celém povrchu na nástavec, vyřadíme, protože nerovnoměrné nahřívání vede k nekvalitnímu svaru.
6. Po tvarovce zasuneme do nahřívacího nástavce trubku.
7. Doba prohřívání se měří od chvíle, kdy jsou trubka i tvarovka nasunuty na svařovacím nástavci v plné délce, která byla vyznačena.
8. Při špatném zasouvání trubky a tvarovky na trn je možné mírné otáčení obou dílů (max. 10°), než jsou nasunuty v požadované délce.
9. Po uplynutí nahřívací doby vyjmeme ze svařovacího nástavce tvarovku i trubku a spojíme tak, že trubku mírným pomalým stejnoměrným tlakem zasuneme bez pootočení osově do objímky tvarovky až po hloubku zasunutí.
10. V případě překročení uvedené doby hrozí nebezpečí ochlazení natavené vrstvy a vytvoření nekvalitního studeného spoje.
11. Čerstvý spoj fixujeme a necháme zchladnout dle časových údajů ve výše uvedené tabulce.

Výroba domácí bioplynové stanice

Bioplyn vzniká přirozeně při rozkladu organického materiálu bez přístupu vzduchu za pomocí chemických procesů hydrolýzy a metanotvorných bakterií. Dále obsahuje oxid uhličitý (CO2) v koncentraci 20-55 %, vodní páry 0-10 % a jiné minoritní zbytkové plyny. Svým složením je tak velmi podobný běžnému zemnímu plynu.

Pro produkci bioplynu budete potřebovat jakoukoliv organickou hmotu, jako je například kravský hnůj nebo zbytky jídla z kuchyně. Bioodpad se následně umístí do izolované vzduchotěsné nádrže, ve které začne proces rozkladu. Díky činnosti bakterií bude docházet k postupné tvorbě plynu, který po očistění může být použit jako náhražka plynu.

Gastronomické kurzy v Uherském Hradišti

Potřebné materiály

Pro maximální úsporu financí lze využít obyčejné plastové sudy, které se používají na vodu nebo třeba na kvas. Celkem bude potřeba:

• 3 samostatné sudy o objemu 2× 200 litrů (jeden ze sudů musí mít odnímatelné víko)
• 1 menší sud o objemu 100 litrů

Postup výroby

1. Bioreaktor (sud č. 1):
   • Do odnímatelného víka 200litrového sudu se vyvrtá otvor pro přívodní potrubí pro bioodpad (průměr 5 cm), která bude ukončena cca 15 cm ode dna sudu.
   • Přívodní potrubí musí být ve víku opatřeno těsnicí závitovou zátkou, aby nedocházelo k úniku plynu. Tu je nutné přilepit k víku těsnicím tmelem.
   • Dále pomocí vrtačky vyvrtáme do sudu další dva otvory. První bude u dna sudu a bude sloužit jako vypouštěcí ventil. Ten umožní snadnější vypouštění bečky.
   • Další otvor pro přepadovou trubku bude vyvrtán těsně pod víkem. Přepadovou trubici ve tvaru S poté poskládáme z PVC tvarovek a osadíme ji ventilem.
   • Dalším krokem je vytvoření výstupu pro bioplyn. Ten bude zhotoven z kovových armatur 3/8 s ventily a polotuhých plastových trubek. Do odnímatelného víka bioreaktoru se vyvrtá další otvor a našroubuje se do něj ventil, který se opět utěsní tmelem.
   • Výstupní hadice ventilu poté vede do dalšího ventilu (ventil č. 2) a až poté se připojí ke sběrači plynu. Ventil č. 2 muže být napojen na čističku síry. Při procesu biodegradace totiž vzniká krom metanu a CO2 i dostatek sirovodíku, který velmi intenzivně zapáchá.
2. Sběrač plynu (sud č. 2 a 3):
   • Sběrač plynu bude vyroben z dvou zbylých sudů. U větší 200litrové bečky (sud č. 2) opět uděláme ve spodní části vypouštěcí ventil jako u předchozí nádrže. Následně jí naplníme vodou zhruba do poloviny. Doporučuje se používat chlorovanou vodu, která odradí případný hmyz.
   • Menší bečku (sud č. 3) umístíme dnem vzhůru do větší bečky. Z 3/4 plastového vodovodního potrubí se následně vyhotoví přívod bioplynu do sběrače.
   • Potrubí začíná přechodkou na 3/8 měděné potrubí vedoucí z bioreaktoru a následně pomocí 90° kolena je vedeno až na dno 200litrového sudu (sud č. 2.). Zde se opět pomocí dvou 90° kolen láme a je vyvedeno pod okraj dnem obráceného sudu č. 3.
   • Než je celý tento přívod sestaven dohromady, je potřeba přidat na plastové přívodní potrubí 2 až 3 T-kusy o větším průměru. Jelikož má sběrač (sud č. 3) tendenci se při plnění plynem pohybovat nahoru a dolů, je potřeba jej stabilizovat. Pomocí vrtačky se do zmíněných T-kusů vyvrtají 4 otvory. Skrz tyto otvory se protáhnou 2 stahovací pásky, kterými se provlečou lanka.
3. Propojení a palivo:
   • Poté, co si přesně určíte místo, kam bioplynovou stanici umístíte, už zbývá jen vše propojit. Potrubí vedoucí plyn z bioreaktoru je potřeba napojit na přívodní potrubí do sběrače.
   • Jako palivo pro bioplynovou stanici můžete používat zbytky z kuchyně nebo případně plevel. Ten je ale nutné zpracovat přes drtičku. Velmi kvalitní a výhodné je i kravské hnojivo, které se doporučuje použít při uvedení bioplynové stanice do provozu.

Provoz a údržba

Poté, co se sběrač začne plnit bioplynem, je potřeba pořídit si malý kompresor pro plnění plynových bomb. V průměru lze získat z 1 m3 bioodpadu až 70-80 m3 plynu. Toto množství odpovídá 738-833 kWh. Aby bioplynová stanice fungovala bez problémů, je potřeba do ní každý týden doplňovat 5-7 kg biopaliva. Současně je rovněž nutné jednou za čas spotřebované palivo z bioreaktoru vyhodit. Použité biopalivo je možné využít jako vysoce kvalitní hnojivo pro jakékoliv typy rostlin. Nezbyde vám tak žádný odpad, kterého byste se museli pracně zbavovat.

Ochrana dešťových sudů v zimě

Zima může poškodit i váš dešťový sud. Pokud ho správně nepřipravíte na mráz, hrozí jeho popraskání nebo úplné zničení. Voda, která v sudu zmrzne, zvětší svůj objem o 10 %, což může sud nenávratně poškodit. Správným postupem však můžete riziko minimalizovat.

Záleží na materiálu sudu

• Plastové sudy: Sud z plastu, zejména ten z tenkostěnného polypropylenu (PP), je vůči mrazu velmi citlivý. Tyto sudy je nejlepší úplně vyprázdnit, aby se předešlo riziku popraskání. Odolnější plastové sudy z polyethylenu (PE) nebo vysokohustotního polyethylenu (HDPE) zvládnou určité mrazy lépe, přesto je vhodné snížit hladinu vody alespoň o čtvrtinu, aby se led mohl bezpečně rozpínat.
• Dřevěné sudy: Dřevěné sudy jsou estetické a relativně odolné, ale vyžadují pravidelnou péči. Pro zvýšení jejich odolnosti je vhodné je impregnovat už v létě. Na zimu by měly zůstat částečně naplněné vodou, aby dřevo nevysychalo a neztratilo těsnost.
• Kovové sudy: Kovové sudy sice dobře snášejí nízké teploty, ale jsou náchylné na poškození švů a svarů při rozpínání ledu. Nejlepší je tyto sudy zcela vyprázdnit a umístit na chráněné místo.

Alternativní ochrana sudu

Pokud nemůžete sud vyprázdnit, umístěte jej na místo chráněné před větrem a obalte ho izolační vrstvou, například dekou nebo bublinkovou fólií. Další možností je přesunout sud do garáže nebo sklepa. U podzemních zásobníků, jako jsou cisterny, bývá situace jednodušší. Voda pod zemí zamrzá pomaleji díky stabilní teplotě půdy. Je však nutné odvodnit přívodní potrubí a nechat ventily otevřené.

Jak sud správně vyprázdnit

Vyprázdnění sudu je klíčové pro ochranu před mrazem. Použít můžete:

Všestranná mísa do kuchyně

• vypouštěcí ventil umístěný u dna,
• vypuštění pomocí pumpy nebo hadice,
• ruční odčerpání menšími nádobami.

Pokud chcete vodu dále využít, skladujte ji v uzavřených nádobách na místě, kde nemrzne. Ideální příležitost k vyprázdnění sudu je zároveň i šance na jeho vyčištění od usazenin a řas.

Ekonomický pohled - prevence vs. náklady na opravu

Z ekonomického hlediska je prevence jednoznačně výhodnější. Nový kvalitní sud o objemu 300 litrů stojí v průměru 2 000 až 3 500 korun. Kus styroporu seženete za desítky korun, speciální tlakové polštáře vyjdou na 150 až 300 korun. Pokud sud praskne, není oprava většinou možná. Plastové praskliny nelze spolehlivě zalepit a sud je nutné vyměnit. K tomu připočtěte náklady na likvidaci starého sudu a dopravu nového. Celková suma může přesáhnout 4 000 korun.

Dodržováním těchto rad můžete předejít zbytečným nákladům a prodloužit životnost vašich sudů.

Tradičný postup varenia arabskej kávy

tags: #vareni #plastovych #sudu #navod

• Odpalované těsto se šlehačkou
• VAR 2 recenze
• Řezy s pudinkem a smetanou
• Zeleninová napěněná polévka
• Sicilská caponata: originální recept