Copyright © pohodanovapec.cz 
Vepřové maso je často považováno za nezdravé a příliš tučné. To však není až tak úplná pravda: vepřové maso obsahuje i libové a netučné řezy vhodné ke konzumaci i při nízkokalorických dietách. Z pohledu nutriční hodnoty můžeme vepřové maso přirovnat k masu telecímu, poněvadž mají podobný obsah tuků, bílkovin a příliš se neliší ani z pohledu kalorií. Vepřové maso, které se dnes nachází na trhu, obsahuje mnohem méně nasycených tuků (37 %) než tomu bylo v minulosti (60 %), a to díky změnám ve způsobu chovu a krmení prasat. Právě proto se dnes odborníci na výživu shodují na tom, že libové vepřové maso je zdravé a právem patří do vyváženého jídelníčku.
Proč je maso pro naše zdraví nezbytné? V prvé řadě je vepřové maso zdrojem kvalitních bílkovin, v libovém mase je jich obsaženo průměrně 21 %, a rostlinné produkty je nemohou plně nahradit. Bílkoviny jsou našemu tělu nezbytné k růstu a obnově buněk a tkání a také k tvorbě hormonů a enzymů. Maso je proto pro náš organismus velmi důležité. U dětí je v období růstu potřeba bílkovin téměř dvojnásobná a světoví odborníci se shodují na tom, že děti by měly jíst 50 gramů masa denně, ať už se jedná o maso hovězí, vepřové, drůbeží nebo rybí.
Vepřové maso je bohaté na železo, jeden ze zcela nezbytných prvků, důležité pro dostatečné okysličování orgánů a správnou cirkulaci krve. Málo železa v těle způsobuje nedostatek červených krvinek, jejichž důležitá úloha začíná již při vývoji mozku ještě nenarozeného dítěte, kde má nesprávná funkce mozku za následek opožděný psychický vývoj. Další úlohou červených krvinek je doprava kyslíku do plic. Nedostatečná funkce se projevuje bledou a nezdravou pokožkou, bolestmi hlavy, mdlobnými stavy, poruchami trávení (zácpa, nadýmání), stavy slabosti, dělením nehtů a bolavými ústními koutky.
Vedle železa obsahuje vepřové maso draslík, který zajišťuje veškeré funkce v lidském organismu: podílí se na přesné funkci kardiovaskulárního systému, snižuje krevní tlak, zajišťuje svalový tonus, napomáhá celkové stabilitě vnitřního prostředí a ovlivňuje i náš nervový systém. Při nedostatku draslíku se také zvyšuje krevní tlak. Dále pak obsahuje fosfor, který podporuje látkovou výměnu a společně s vápníkem pečuje o tvorbu zubů a kostí. Nedostatek se projevuje poruchou funkce ledvin, křivicí a nedostatečným ukládáním minerálních látek v kostech. Vepřové maso obsahuje také vitaminy skupiny B, důležité pro správnou funkci metabolizmu, spolupůsobí při přeměně živin získaných z potravy na složky pro náš organizmus potřebné, především pak vitaminy B1, B2 a B3.
Vitamin B1 (Thiamin) je díky svému kladnému působení na centrální nervový systém nazýván vitamínem vůle. Navozuje dobrou náladu, pomáhá překonat emocionální stres, odstraňuje deprese, netrpělivost a posiluje paměť. Je také důležitým faktorem při růstu, kojení a udržení plodnosti. Vitamin B2 (Riboflavin) zabraňuje určitým procesům stárnutí, přispívá k udržení dobrého zraku, působí příznivě na zdravou pokožku, nehty a vlasy. Napomáhá růstu, plodnosti a vstřebávání železa. Přispívá také k tlumení chuti na sladké. Vitamin B3 (Niacin) je potřebný k uvolňování energie ze sacharidů, zúčastňuje se řízení hladiny krevního cukru, udržování zdravé kůže, správné funkce nervového systému a zažívání. Nedostatek bývá spojen s pelagií. Niacin se používá i k prevenci a léčbě depresí a kloubních onemocnění.
Jak připravit vepřové nudličky v černém pivu
Vepřové maso bychom měli upřednostňovat ve formě libových řezů s méně než 3 % tuku na 100 g masa. Porce by se měla pohybovat mezi 150-250 g, v závislosti na řezu, který připravujeme. Čím tučnější řez, tím menší porce bychom měli pojídat. Ideální je konzumace 1-2× týdně. Mezi libové řezy patří například panenka, kýta, kotleta bez kosti či pečeně.
Kcal na 100 g masa a tuky na 100 g masa: Panenka 109 kcal a 2,2 g tuku; Kýta 136 kcal a 5 g tuku; Kotleta bez kosti 150 kcal a 7,6 g tuku; Pečeně 188 kcal a 5,4 g tuku. Zvyšování podílu tuku v mase zvyšuje energetickou hodnotu a může podporovat nadměrný příjem energie, což vede k obezitě a dalším rizikům.
Zdravá strava musí obsahovat i tuky, protože tvoří životně důležité součásti buněk. Tuky je třeba přijímat jen v malém množství; jsou energeticky vydatné a jejich nadměrný příjem vede k obezitě. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR by tuky ve zdravém jídelníčku neměly tvořit více než 30 % z celkového množství kalorií. Existují dvě základní formy tuků: nasycené a nenasycené. Živočišné tuky jsou z větší části nasycené a při pokojové teplotě bývají tuhé; nenasycené tuky jsou většinou tekuté a nacházejí se zejména v rostlinných olejích. Nadměrný příjem nasycených tuků zvyšuje riziko srdečních chorob a cholesterolu.
Cholesterol je nezbytný pro tvorbu některých hormonů a buněčné stěny, avšak jeho nadbytek zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Většina cholesterolu vzniká v játrech z nasycených tuků; jen malá část pochází ze stravy. Libové vepřové maso neobsahuje více cholesterolu než kuřecí stehno s kůží. Důležitý je celkový příjem tuků a nasycených mastných kyselin. Při výběru masa a způsobu tepelné úpravy je potřeba šetřit produktivní tuky a vyvarovat se časté konzumace tučného masa a uzenin.
Vepřové maso může být součástí vyvážené stravy, pokud dáváme přednost libovým řezům (kýta, panenka, kotleta bez kosti, pečeně) a volíme vhodný způsob úpravy jako vaření, dušení či zapékání. Při mletém mase je lepší mlít maso doma, abychom omezili přidané látky. Z hlediska výživy je důležité rovnováha a pestrost zařazených druhů masa - např. 2× ryba (mořská a sladkovodní), 2× kuře (nebo králík či krůta), 1× libové vepřové, 1× hovězí za týden.
Faktické poznámky o skladování, zpracování a rizicích: Svěží vepřové maso skladujte v lednici a spotřebujte do tří až pěti dnů. Pro delší uchování ho zmrazte až na šest měsíců. U vařeného masa platí, že lze skladovat v lednici až čtyři dny. Při zpracování zvažte riziko bakterií (Salmonella, Trichinella) a dbejte na bezpečnou teplotu uvnitř masa. Z hlediska karcinogenních látek a uzenin buďte obezřetní: konzumace 50 g uzenin denně zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva. Zařazení různých druhů masa do jídelníčku je nejvhodnější, např. 2× ryba, 2× drůbež, 1× libové vepřové a 1× hovězí za týden.
Celková myšlenka: Vepřové maso, zejména libové části, je součástí zdravé stravy a sportovcům může pomáhat s regenerací a budováním svalů, pokud je doprovázeno pestrou a vyváženou životosprávou a správnou tepelnou úpravou.
| Maso | Kalorie | Tuky (g) | Bílkoviny (g) |
|---|---|---|---|
| Panenka (libová) | 109 kcal | 2,2 | 21 |
| Kýta | 136 kcal | 5,0 | 21 |
| Kotleta bez kosti | 150 kcal | 7,6 | 22 |
| Pečeně | 188 kcal | 5,4 | 21 |
Copyright © pohodanovapec.cz
