Vizovické pečivo: Tradice a umění valašské lidové kultury
Vizovické pečivo je významnou ukázkou valašské lidové umělecké tvorby a má dlouhou tradici, která sahá několik století zpět. Pochází z malého městečka nedaleko Zlína a odborníci ho považují za kulturní dědictví východní Moravy. Na jedinečném vizovickém pečivu si sice nepochutnáte, křehká krása figurek vyrobených z mouky a vody ale sklízí obdiv nejen v Česku.
Historie a vývoj
Ve Vizovicích začala výroba pečiva již v 19. století. Po roce 1850 si místní pekaři Jan a Josefa Lutonští vzpomněli na to, s čím si pod valašskými lomenicemi děti hrály. Při pečení chleba jim k potěše z chlebového těsta formovali i různé figurky. Tyto figurky ale nevypadaly dobře, protože těsto kynulo a zamýšlený tvar deformovalo. Dlouho nevydrželo, ale nejen proto, že se snědlo.
Lutonští po spoustě pokusů vynechali kvásek i jiná kypřidla. Také chuťové dodatky byly zbytečné. Postupem času se figurální pečivo zmenšovalo a začalo se vyrábět ve velmi drobných tvarech. Zatímco původně bylo pečivo kynuté, později se začalo vyrábět pouze z mouky a vody. Těsto bez přidání kvasnic zhoustlo, a po upečení se stalo tvrdým, čímž se změnilo na předmět dekorace nebo hračky. Dnes bychom řekli, že měli vynikající podnikatelský záměr. Když už typické figurky měli všichni Valaši, začali je dokonce dodávat do Vídně.
Věhlas vizovického pečiva se brzy rozšířil daleko za hranice Vizovic. Bylo prodáváno nejen v Čechách, ale i ve Vídni, Štýrském Hradci a Budapešti. Vizovické pečivo bylo v roce 2024 zapsáno na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje. Kompletní zmapování tohoto fenoménu nabízí publikace Příběh vizovického pečiva autorky Jany Koštuříkové.
Symbolika a význam
Původní vizovické pečivo zahrnovalo 34 základních tvarů, z nichž každý měl svůj symbolický význam. Pravé vizovické pečivo by se mělo dělat v jednom z tradičních tvarů, které obdarovanému vždy něco přejí. Sortiment vizovických pekařů obsahoval čtyřiatřicet základních druhů. Jednalo se o zvířata, jejichž význam byl v některých případech překvapivý, neřku-li bláznivý.
Jednotlivá zvířátka představovala určité hodnoty, které měla obdarovaným přinést. Mezi tradiční symboly patří:
- Holubička: klid a mír
- Pavouk: štěstí
- Ještěrka: peníze
- Žába: čistou vodu
- Kohout se slepicí: plodnost
- Páv: bohatství
- Kůň: slibující věrnost
- Veverka: šetrnou hospodyni
Například zatím co holubička přinášela do rodiny klid a mír, zdechlý holub měl zajistit valašskému zbojníkovi nesmrtelnost. Další zvířátka byly například kachna pro dobré matky a rak pro jejich ochranu, kůň slibující věrnost, veverka symbolizující šetrnou hospodyni a žába, kterou zřejmě používali k zdobení studánek, měla být strážcem čisté vody. Kohout se slepicí pro plodnost a páv k bohatství nejspíš nikoho nepřekvapí. Ale ježek?
Výroba vizovického pečiva
Základem vizovického pečiva je speciální těsto. K přípravě těsta stačí bílá hladká mouka a studená voda. Dlouho nevydrželo, ale nejen proto, že se snědlo. Směs vymícháme a pak na vále až půl hodiny důkladně uhněteme. Domácí pekárna nám v tomto případě nepomůže, pokud by s tuhým materiálem vůbec hnula, dostala by do těsta nežádoucí bublinky. Protože každá mouka je jinak čerstvá a jinak suchá, jsou uvedené míry pouze orientační. Proto uhnětené těsto necháme zabalené v mikroténu odležet přes noc v ledničce. Dřív ho balili do vlhké utěrky a odkládali v chladném sklepě.
Vizovické těsto vyžaduje dlouhé ruční hnětení a úplně lehce to nejde. Nejlépe se pracuje s odpočinutým těstem, ale stačí den až dva. Při práci s těstem pozor na osychání těsta, těsto s kterým nepracujete je potřeba mít neustále přikryté ve fólii.
Ingredience:
- 250 g hladké mouky
- 100 ml vody
- 1 lžíce octa
- Rozšlehané vajíčko na potření
- Různé koření na ozdobu (pepř, nové koření, badyán..)
- Ostrý nůž, nůžky, párátko, štěteček
Postup:
- Z mouky, vody a octa vypracujte hladké těsto.
- Těsto zabalte do potravinové fólie a nechte přes noc odpočinout v lednici.
- Na samotné tvoření si můžete připravit papírové šablonky, ale tvary vyřezávejte od oka nebo vykrojte formičkou a dozdobte.
- Při přikládání částí těsta k sobě použijte "lepidlo" - vodu s trochou hladké mouky a vždy těsto v místě spoje štětečkem trochu potřete.
- Stejně tak potřete těsto před zdobením kořením, ať dobře drží.
- Hotové figurky pokládejte na pečící papír a nakonec nechte přibližně hodinu oschnout.
- Po hodině každou figurku potřete rozšlehaným vajíčkem. Nepotírejte je mašlovačkou, ale nejlépe malým štětečkem a pečlivě.
- Plech s figurkami dejte na 50°C do trouby na přibližně 3 hodiny a pak troubu vypněte a nechte zavřenou až do rána.
Základním tvarem byl váleček, ze kterého se stříháním, zdobením a připevňováním dalších částí vytvářela figurka. Hotové figurky se nechají pár hodin sušit, pak se potřou rozšlehaným vajíčkem a pokračuje se pečením, respektive sušením v troubě. Ke dozdobení se používala i rozličná semínka. Složitější figury, kam počítáme zvířata nebo panáčky pro pečený betlém, připravujeme z válečků. Někteří pekaři jednotlivé detaily (třeba oči nebo některé akcenty v ornamentu) zdůrazňují kořením - zapíchnutým hřebíčkem nebo třeba kuličkami pepře či nového koření.
Po zaschnutí, což v pokojové teplotě trvá asi půl hodiny, je potřeme rozšlehaným vajíčkem a troubu nastavíme na minimum, což je zpravidla padesát stupňů. Tak držíme pečivo půl hodiny, pak postupně během další hodiny přidáváme teplotu až na stovku. Nakonec necháme při sto dvaceti stupních zezlátnout. Hlídáme, když okraje jednotlivých prvků začnou hnědnout, je už skoro pozdě. Rozhodně výrobky z vizovického těsta nenecháváme ve vypnuté troubě tak říkajíc dojít. Velké kusy se pečou (tedy spíš suší), až dvanáct hodin.
Tradiční vizovické pečivo má 34 základních tvarů, přičemž každému z nich je přisuzován symbolický význam. Veverka se dávala na vánoční stůl, aby byla hospodyňka celý rok čiperná.
| Tvar | Symbolický význam |
|---|---|
| Holubička | Klid a mír |
| Pavouk | Štěstí |
| Ještěrka | Peníze |
| Žába | Čistá voda |
| Kohout se slepicí | Plodnost |
| Páv | Bohatství |
| Kůň | Věrnost |
| Veverka | Šetrná hospodyni |
🎨✨ Kouzlo vizovického těsta: Vytvořte si své vlastní postavičky! 🥨
Pokud se vánoční pečivo dobře uskladní, klidně se dá používat i řadu let, silnější tvary i tři desetiletí.
Vánoční cukroví podle Chmelíkové
Jak na výrobky z vizovického těsta s malými dětmi?
Vizovické těsto se vyrábí z mouky a vody, můžete do něj přidat lžíci octa. To je vše. Více nepotřebujete. Abyste docílili hladké konzistence, je potřeba těsto delší dobu hníst. Tato činnost je bohužel nezábavná, nudná a po deseti minutách i únavná. Je ale potřeba.
Nejprve se spojí mouka s vodou a octem do jakési hrudkovité hmoty, která na jedné straně vytvoří obrovskou hroudu a na straně druhé se drolí. Těsto položte na stůl a snažte se jej spojit do jedné koule. Poté jej třete o desku stolu a opírejte se celou vahou do koule těsta. Takto jsem těsto hnětla přibližně dvacet minut (z jedné dávky). Když je hmota hladká, uzavřete ji do sáčku či folie. Nenechávejte těsto nikdy ležet jen tak bez pokrývky.
Pracovat s těstem není nic snadného. Těsto by se nemělo vykrajovat vykrajovátky, ale měli byste jej tvarovat za pomocí nůžek či nožíku. Tento způsob tvoření se hodí pro děti ve školce i na prvním stupni základní školy. Není určen pro dospělé nebo starší děti na druhém stupni.
Vyválel těsto, vykrojil úplně sám veverku (uvidíte na posledním obrázku dole). Vzal nůžky na nehty a sám nastříhal ocásek. Mezery mezi těstem byly velké, ale to vůbec nevadilo. Z těsta jsme vyrobili také houbičku. Martínek ji sám vykrojil z rozváleného plátu. Pomohla jsem mu nastříhat proužek těsta na sukýnku houbičky a ukázala jsem mu, že je možné udělat do těsta tečky ostrou špejlí. Ozdobil klobouček houbičky špejlí. Nakonec ještě dekoroval houbu kořením.
Ještě než těsto půjde do trouby, potřete mašlovačkou a žloutkem hotové ozdoby.Ozdoby jsem položila na plech vyložený pečícím papírem a dala jsem jej péct na 120 °C horkovzduch. Po dvou hodinách jsem troubu dala na 10 minut na 150 °C a poté jsem ozdoby vyndala. Při pečení je dobré řídit se barvou žloutku.
