Copyright © pohodanovapec.cz 
Otrava oxidem uhelnatým je vždy vážná, zpočátku je nenápadná, ale o to zákeřnější. Oxid uhelnatý (CO) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, není dráždivý a je lehčí než vzduch. Vzniká při procesu nedokonalého spalování organických hmot; jedovatý oxid uhelnatý je produktem nedokonalého spalování - vzniká při hoření jakéhokoliv paliva. Pokud je v procesu spalování přítomný dostatek kyslíku, mění se CO na oxid uhličitý; při nedostatku kyslíku však obsah oxidu uhelnatého stoupá na nebezpečnou úroveň a vytváří se směs, která je vysoce nebezpečná pro zdraví a život.
Do organismu vstupuje pouze vdechováním, působí na srdce a cévní a nervový systém. Difúzí se oxid uhelnatý rychle dostává z plic do krve, kde se váže na železo v krevním barvivu hemoglobinu za vzniku karboxyhemoglobinu (COHb) a omezuje tak kapacitu krve pro přenos kyslíku. Vazba oxidu uhelnatého se železem hemoglobinu snižuje přenosovou kapacitu krve pro kyslík, a brání také uvolňování kyslíku ve tkáních. Při vyšších koncentracích se CO váže i na další bílkoviny obsahující železo, jako je myoglobin nebo cytochromoxidáza. (Afinita myoglobinu k CO je 30-50x vyšší než ke kyslíku). Tím dále klesá mezibuněčný transport kyslíku a tkáně trpí jeho nedostatkem tzv. hypoxií.
Lehčí otravy se projevují bolestmi hlavy, bušením v hlavě, tlakem na prsou, závratěmi a únavou. Při vyšších koncentracích dochází k poruchám vidění a koordinace, silným bolestem hlavy, zmatečnému chování a žaludeční nevolnosti. Při těžších otravách oxidem uhelnatým je typický sklon k mdlobám, slabost a zvýšení tělesné teploty; pocity mohou být podobné alkoholové opilosti a postižený se může chovat agresivně. Velmi vysoké koncentrace jsou pak smrtelné - smrt nastává zadušením a může nastat buď téměř okamžitě po silné expozici, nebo s prodlevou.
Nejzranitelnější orgány z hlediska nedostatku kyslíku jsou mozek a srdce. Obavy vyvolává vliv hypoxie na srdečně-cévní systém u citlivých skupin populace, což jsou zejména pacienti s chronickou anginou pectoris. Objektivní důkazy o zhoršování příznaků anginy pectoris byly získány již od koncentrace COHb 2,9 %. Z hlediska ochrany zdraví je doporučováno, aby hladina COHb v krvi nepřesáhla 2,5 %, to je hodnota, která nemá negativní následky ani pro citlivou populaci. Hladina COHb u nekuřáků v důsledku endogenní produkce a expozice z prostředí je na úrovni 0,5-1,5 %. Během těhotenství byla zjištěna u matek zvýšená koncentrace v rozsahu 0,7-2,5 % COHb; v rovnovážném stavu je navíc hladina fetálního COHb u plodu asi o 10-15 % vyšší než u matky.
Přírodní koncentrace ve vzduchu se pohybují v rozmezí 50-230 µg/m³ vzduchu; v místech s hustou dopravou nebo v tunelech mohou krátkodobé koncentrace přesahovat desítky mg/m³. Oxid uhelnatý dosahuje i v interiérech, kde nejsou zdroje, přibližně stejných hodnot jako ve venkovním ovzduší.
rizika spojená s kouřem z grilu
Během expozice stabilní koncentraci CO v ovzduší procento COHb nejprve rychle narůstá, po 3 hodinách se začíná vyrovnávat a po 6-8 hodinách expozice dosahuje rovnovážného stavu. Vylučování CO z organismu probíhá podle stejných zákonitostí jako příjem, poločas je v rozsahu 2-8 hodin. Z tohoto důvodu se často hmotnostní koncentrace a limity pro CO vyjadřují jako osmihodinové klouzavé průměry; WHO doporučuje koncentraci CO ve vzduchu nejvýše 10 mg/m³ jako osmihodinový průměr.
Rizikové jsou také situace se špatnou údržbou: špatně vyčištěný komín nemá správný tah a do okolního prostoru může unikat právě oxid uhelnatý. Používání plynové trouby jako zdroje tepla je nebezpečné. Kontaminace oxidem uhelnatým obvykle vzniká z nečistot nacházejících se ve vzduchu, který se dostal do kompresoru, nebo z nečistot vytvořených samotným kompresorem. Proto je důležité zkontrolovat jak kompresor, kterým se plní lahve s dýchacím plynem, tak i jeho umístění.
Ačkoliv v mnoha případech lidé nemají zkontrolované a dobře vyčištěné komíny ani seřízené tepelné spotřebiče, každoročně si otrava oxidem uhelnatým vyžádá v Česku přes stovku obětí. V Praze je ročně kolem 60 otrav, z nichž několik může být smrtelných. V reálných zásazích záchranáři a hasiči opakovaně upozorňují, že první příznaky otravy jsou obvykle bolest hlavy, nevolnost, závratě a zmatenost; postižený může mít typické růžové (třešňové) zbarvení kůže a sliznic. U konkrétních zásahů hasiči varují, že čidlo CO na místě často signalizuje zamoření a první pomoc spočívá v odvětrání a vyvedení postiženého (při zachování vlastní bezpečnosti).
Prevence podle hasičů a zdravotníků spočívá v revizi všech plynových spotřebičů v domácnosti, v pravidelném větrání a v pravidelné revizi komínů. Zapamatujte si: za nezávadný stav komínů nese odpovědnost majitel objektu. Povinnosti majitelů, správců a uživatelů budov i uživatelů spotřebičů paliv ve vztahu k čištění komínů jsou vymezeny Nařízením vlády č. 91/2010 o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Lhůty čištění a kontrol spalinové cesty jsou dány NV 91/2010 na základě výkonu připojeného spotřebiče a druhu paliva od 1× za rok do 3× ročně.
Správné umístění detektorů je zásadní pro jejich funkčnost. Detektory oxidu uhelnatého se instalují ve výšce očí nebo pod stropem, ideálně v blízkosti karmy a kotle. Detektory zemního plynu se instalují pod stropem, detektory propan-butanu v blízkosti podlahy. Při zaznamenání nebezpečné koncentrace zařízení vydává zvukový i vizuální signál, který umožňuje včasnou reakci.
Kvašená Zelenina s Himalájskou Solí
Ačkoliv čištění vlastních komínů lze teoreticky provádět svépomocí, lepší je se spolehnout na odborníky - kominíky. Ti by měli provést revizi komínu i v případě, že se chystáte ke komínu připojit jakýkoliv spotřebič nebo chcete změnit druh paliva. Provozovatel spotřebiče je povinen zajistit pravidelné odborné kontroly stavu a servis spotřebičů.
Ujistěte se, že výfuk kompresoru (u plnicích stanic) se nachází až za přívodem (po větru) vzduchu do stroje a tento přívod je v bezpečné vzdálenosti od dalších možných zdrojů znečištění, jakými jsou motorová vozidla nebo dieselgenerátory. Zajistěte řádnou údržbu kompresoru, neboť nadměrné opotřebení může vést k jeho přehřívání a vysoké teploty rozkládají mazací olej na toxické produkty.
Pravidelně kontrolujte kvalitu vzduchu: provádí se to detekčními trubičkami, jednorázovými prostředky nebo elektronickými analyzátory. Pokud používáte lahev naplněnou v neznámé plnicí stanici, zkontrolujte ji svým osobním detektorem CO před použitím - zvláště v případě, že pochybujete o kvalitě dodavatele vzduchu.
Při domácím kvašení (např. výroba destilátů nebo kvašeného ovoce) vzniká oxid uhličitý (CO2), který vytváří tzv. deku nad kvasem a chrání ho před přístupem kyslíku a nežádoucími mikroorganismy. Kvasné nádoby umístíme tak, abychom s nimi během probíhajícího kvasného procesu nemuseli manipulovat. Teplota prostředí by se měla pohybovat mezi 15-20 °C a neměla by kolísat; nízké teploty snižují rychlost kvašení, vysoké mohou urychlit kvašení a podpořit nežádoucí mikroorganismy.
Když budete mít sud uzavřený (téměř hermeticky) po celou dobu uzávěrem s kvasnou zátkou, zůstane v sudu vrstva CO2, který ke kvasu nepustí žádný kyslík a nehrozí zvrhnutí kvasu. Po vykvašení můžete zátku vyměnit; po dokončení procesu se doporučuje kvas hermeticky uzavřít až do doby destilace. Při použití kvasné zátky k vytvoření deky většinou vůbec nedojde k problémům; pokud se přesto vytvoří deka a dojde k zplesnivění, nesmíte dopustit, aby se propadla do kvasu - takový napadený povrch je třeba odstranit před dalším zpracováním.
Kvašený roztok pro včely - návod
Hemoglobin absorbuje CO mnohem lépe než kyslík (až 200×); závažnost otravy CO závisí na jeho koncentraci v dýchacím plynu a délce vystavení. Při potápění se s hloubkou zvyšuje parciální tlak CO a otrava i nízkou koncentrací CO, která by za normálního atmosférického tlaku neměla toxické účinky, je s rostoucí hloubkou stále nebezpečnější. Během ponoru se snížená přeprava kyslíku hemoglobinem částečně kompenzuje množstvím rozpuštěného kyslíku v krevní plazmě; při výstupu, když se parciální tlak kyslíku i množství rozpuštěného kyslíku snižuje, může tento stav vést k hypoxii.
Potápěč by měl ihned přestat dýchat ze znečištěné lahve a ukončit ponor. Kontaminace obvykle vzniká z nečistot ve vzduchu nasávaném kompresorem nebo z nečistot vytvořených samotným kompresorem. Proto je důležité zkontrolovat přívod vzduchu do kompresoru, umístění výfuku a zajistit pravidelnou údržbu kompresoru i kontrolu kvality vzduchu v plnicích stanicích.
| Projevy expozice | Možná koncentrace / účinek |
|---|---|
| Únava, bolest hlavy | nízké koncentrace, COHb vzrůstající |
| Zhoršení koordinace, zmatečné chování | střední koncentrace |
| Bezvědomí, zástava dýchání, smrt | vysoké koncentrace; rychlá expozice |
Raději bezpečně, než později litovat - to je základní východisko prevence. Investice do detektoru oxidu uhelnatého a do pravidelných revizí je relativně nízká cena za bezpečí rodiny a ochranu života. Udržujte spotřebiče a komíny v dobrém technickém stavu a při jakémkoli podezření na únik neprodleně jednejte.
Copyright © pohodanovapec.cz
