Copyright © pohodanovapec.cz 
Pěstování rajčat ve skleníku má jednu velkou výhodu: rostliny jsou chráněné před deštěm, chladem a prudkými výkyvy počasí. Díky tomu mohou dříve začít růst, lépe nasazovat plody a plodit déle než venku na záhonu. Skleník ale zároveň vytváří prostředí, ve kterém se rychle projeví chyby. Pokud jsou rajčata vysazená příliš hustě, špatně vyvázaná nebo se málo větrá, roste riziko plísní, přehřívání, slabého opylení i horší kvality plodů. Úspěšné pěstování rajčat ve skleníku proto nestojí jen na zalévání a hnojení. Zásadní jsou správné rozestupy, pevné vyvazování a pravidelné větrání. Tyto tři věci rozhodují o tom, jestli bude porost vzdušný, dobře přístupný a méně náchylný k chorobám.
Rajčata ve skleníku rostou intenzivně. Mají teplo, chráněné prostředí a při dobré zálivce i výživě rychle vytvářejí silné stonky, nové listy, květy a plody. Právě proto se často stává, že sazenice po výsadbě vypadají malé, ale během několika týdnů se skleník změní v hustou zelenou stěnu. Příliš hustý porost je jeden z nejčastějších problémů. Listy se překrývají, rostliny si konkurují o světlo, hůře proudí vzduch a po zálivce nebo při vyšší vlhkosti listy pomaleji osychají. To vytváří ideální podmínky pro šíření plísní a dalších chorob.
Rozestupy závisí na typu rajčat, způsobu vedení a velikosti skleníku. Tyčková rajčata se obvykle vedou na jeden nebo dva hlavní výhony a rostou do výšky. Keříčková rajčata se více rozrůstají do šířky, proto se do menších skleníků hodí méně, pokud pro ně nemáte dost prostoru. U tyčkových rajčat vedených na jeden výhon je praktický rozestup zhruba 40-50 cm mezi rostlinami. Pokud je vedete na dva výhony, nechte raději více místa, přibližně 60 cm. Lepší je vysadit méně rostlin a vést je správně, než skleník přeplnit. Jedna silná, dobře ošetřená rostlina často přinese více kvalitních plodů než několik slabých rostlin v přehoustlém porostu.
Rajčata potřebují dostatek světla, tepla a vzduchu. Nejlépe se jim daří tam, kde mají dobrý přístup ke slunci, ale zároveň nejsou namačkaná přímo u stěn skleníku. U bočních stěn se může držet vlhkost, listy se mohou dotýkat konstrukce a při kondenzaci vody vznikají podmínky vhodné pro choroby. Pokud máte malý skleník, umístěte rajčata tak, aby kolem nich zůstala ulička pro péči. Nesnažte se využít každý centimetr. Skleník musí být přístupný i v srpnu, kdy jsou rostliny mnohem větší než při výsadbě. Rajčata nesázejte příliš blízko dveří jen proto, že je tam volné místo. Průchod u dveří potřebujete pro větrání, zalévání i běžný pohyb. Pokud rostlina zablokuje vstup, budete ji při každém průchodu poškozovat.
Rajčata jsou náročná na živiny, ale nesnášejí těžkou, utuženou a přemokřenou půdu. Ve skleníku se půda často rychle vyčerpává, protože se na stejném místě opakovaně pěstují rajčata, papriky, okurky nebo jiná plodová zelenina. Před výsadbou se proto vyplatí půdu obnovit a doplnit kvalitní organickou hmotou. Zapracujte dobře vyzrálý kompost, případně vhodné organické hnojivo pro rajčata. Pokud je půda těžká, pomůže kompost, listovka nebo jiný materiál, který zlepší strukturu. Cílem je půda, která drží vláhu, ale zároveň neudržuje vodu tak, že by kořeny trpěly nedostatkem vzduchu. Při výsadbě můžete sazenici zasadit o něco hlouběji než rostla v květináči. Rajčata dokážou ze stonku vytvořit další kořeny, což pomůže lepšímu zakořenění. Silný kořenový systém je základ pro stabilní růst i pravidelné nasazování plodů.
Samosběr okurek a cuket v okolí
Tyčková rajčata potřebují oporu od začátku. Pokud s vyvazováním čekáte, rostlina se začne naklánět, stonek se může ohnout a při pozdějším narovnávání snadno praskne. Ve skleníku se nejčastěji používají tyče, spirály, provázky zavěšené shora nebo kombinace konstrukce a klipsů. Vyvazování rajčat udržuje rostlinu ve správné poloze, chrání stonek před zlomením a zlepšuje proudění vzduchu v porostu. Plody neleží na zemi, rostlina se lépe kontroluje a sklizeň je pohodlnější.
Provázek je velmi praktický způsob hlavně ve vyšším skleníku. Nahoře ho upevníte k pevné konstrukci, dole volně u rostliny. Rajče se kolem provázku postupně obtáčí, případně se přichytává klipsy. Provázek musí být pevný a nesmí se zařezávat do stonku. Dolní část neuvazujte těsně kolem rostliny. Stonek během sezony sílí a příliš utažená smyčka ho může poškodit. Vhodnější je volnější uchycení nebo spona. Pokud používáte provázky opakovaně, po sezoně je vyčistěte nebo vyměňte, aby se nepřenášely choroby.
Tyče a spirály Tyče jsou jednoduché a dostupné řešení. Hodí se pro menší skleníky nebo několik rostlin. Musí být dostatečně pevné a zapíchnuté tak hluboko, aby udržely rostlinu i s těžkými plody. Spirálové opory jsou praktické pro tyčková rajčata, ale i u nich je potřeba rostlinu průběžně navádět. Při vyvazování používejte měkký materiál, který nepoškodí stonek. Nevhodný je tenký drát nebo pevně utažený provázek. Úvaz má rostlinu podpírat, ne ji škrtit.
U tyčkových rajčat se obvykle vyštipují zálistky, tedy boční výhonky vyrůstající v paždí listů. Jejich odstraňování zabraňuje hustému porostu, který by zastínil plody. Nečasto je možné vést na dva výhony, ale v menším skleníku je praktičtější jeden výhon. Zálistky odstraňujte pravidelně, dokud jsou malé. Mladý výhonek jde snadno vylomit prsty a rostlina se méně stresuje. Pokud necháte zálistky dlouho růst a pak odstraníte velké výhony, vzniknou větší rány a rostlina přijde o hodně zelené hmoty najednou.
Spodní listy se odstraňují postupně, hlavně ty, které se dotýkají půdy, žloutnou, překážejí zálivce nebo zhoršují proudění vzduchu. Cílem je udržet spodní část rostliny suchou a vzdušnou. Listy ležící na půdě jsou častým místem, kde začínají problémy s chorobami. Neodstraňujte ale příliš mnoho listů najednou. Listy rostlinu živí a chrání plody před prudkým sluncem. Praktické je odstraňovat listy postupně, jak rostlina roste a plody v nižších patrech dozrávají. Vzdušný porost neznamená holé stonky bez listů.
Okurkový salát pro každé roční období
Větrání je u rajčat ve skleníku zásadní. Plíseň a další choroby se snadněji šíří tam, kde je vysoká vlhkost, špatné proudění vzduchu a listy zůstávají dlouho mokré. I když skleník chrání rajčata před deštěm, uvnitř může vznikat vlhké prostředí kvůli zálivce, kondenzaci a hustému porostu. Skleník větrejte pravidelně, ne až ve chvíli, kdy je uvnitř dusno. V teplých dnech otevírejte dveře a okna včas. Pokud má skleník pouze jedny dveře a žádné střešní okno, bývá větrání horší. V takovém případě je ještě důležitější nepřehušťovat výsadbu, odstraňovat spodní listy a zalévat tak, aby se voda zbytečně neodpařovala z velké mokré plochy.
Rajčata zalévejte přímo ke kořenům, ne přes listy. Mokré listy ve skleníku schnou pomaleji a zvyšují riziko chorob. Ideální je ranní zálivka, aby se případná vlhkost během dne odvětrala. Večer zalévejte opatrně, hlavně v chladnějších obdobích, protože vysoká noční vlhkost je pro plísně velmi příznivá. Rajčata potřebují pravidelnou, ale ne přehnanou zálivku. Kapková závlaha je pro rajčata ve skleníku velmi vhodná, protože dodává vodu pomalu, pravidelně a přímo ke kořenům. Listy zůstávají suché a vlhkost ve skleníku se nezvyšuje tolik jako při plošném zalévání.
Rajčata mají ráda teplo, ale přehřátý skleník jim nesvědčí. Při vysokých teplotách může pyl ztrácet životaschopnost, květy špatně opylují a plody se hůře nasazují. V uzavřeném skleníku se teplota v horkém dni může rychle dostat velmi vysoko, proto je větrání důležité nejen kvůli plísním, ale i kvůli úrodě. Při opylování pomáhá proudění vzduchu a jemný pohyb rostlin. Pokud je skleník celý den uzavřený, vzduch stojí a květy se mohou opylovat hůře. Pomůže pravidelné větrání, lehké zatřesení rostlinou nebo poklepání na oporu během dopoledne. Rajčata nepotřebují dusné tropické prostředí. Potřebují teplo, světlo, stabilní zálivku a vzduch, který se ve skleníku pravidelně vyměňuje.
Rajčata potřebují dostatek živin, ale přehnojení může být stejně problematické jako nedostatek. Příliš mnoho dusíku podporuje bujný růst listů na úkor plodů. Rostlina je pak mohutná, tmavě zelená, ale méně kvete, špatně větrá a může být náchylnější k chorobám. Po výsadbě dopřejte rostlinám čas na zakořenění. Jakmile začnou růst a nasazovat květy, můžete pravidelně přihnojovat hnojivem pro rajčata nebo plodovou zeleninu. Důležitý je dostatek draslíku pro tvorbu a dozrávání plodů. Organickou variantou může být kompost, zákvas nebo vhodné přírodní hnojivo, vždy ale v rozumné dávce. Hnojení musí odpovídat růstu rostliny. Slabá rostlina nepotřebuje silnou dávku hnojiva, ale nejdříve stabilní podmínky, vodu, teplo a zdravé kořeny. Přehnojením problém často jen zhoršíte.
Chyby u rajčat ve skleníku často vedou ke šíření plísní. Plíseň se projevuje skvrnami na listech, šedavým poškozením a postupně vadnutím. Nejběžnější prevence je vzdušný porost, suché listy, pravidelné větrání a přiměřené rozestupy. Při napadení odstraňte napadené listy a zlepšete větrání. Zlepšení střídání plodin a obnova půdy snižuje riziko chorob.
Rajčata sklízejte postupně podle zralosti. Přezrálé plody nenechávejte dlouho na rostlině. Při sklizni kontrolujte i listy a úvazy. Ve druhé polovině sezony můžete zaštípnout vrchol, aby se soustředila síla do dozrávání plodů. Pravidelná krátká péče je lepší než velký zásah jednou za několik týdnů. Skleník se rychle mění, proto buďte připraveni na rychlé úpravy.
Pěstování rajčat ve skleníku vyžaduje prostor, pevnou oporu a pravidelnou výměnu vzduchu. Při výsadbě nepřehušťujte porost. Vyvazování začněte hned, používejte měkké úvazy a vedení po provázku. Pravidelně odstraňujte malé zálistky a udržujte spodní část rostlin vzdušnou. Zalévejte ke kořenům, ideálně odstátou vodou, a po zálivce větrejte. Nejčastější problémy vznikají kvůli husté výsadbě, špatnému vyvazování, zalévání přes listy, přehnojení dusíkem a nedostatečnému větrání. Pěstování rajčat v zahradním skleníku je způsob, jak se dočkat dřívější, zdravější a chutnější úrody. Rajče je náročná rostlina, ale při správných podmínkách se odmění bohatým plodem.
Teplota: denní rozmezí 21 °C až 28 °C, v noci 13 °C až 18 °C. V létě je důležité větrat a nepřehřívat. Nejlepší doba pro výsadbu závisí na typu skleníku: ve vytápěném skleníku lze vysadit dříve; ve fóliovníku či nevytápěném skleníku až po riziku mrazů. Teplá půda (minimálně 18 °C) pomáhá zakořenění. Vlhkost: 60-70 %. Denně větrejte a používejte vlhkoměr pro monitorování. Kapková závlaha pomáhá udržet půdu vlhkou rovnoměrně a snižuje riziko chorob.
Odrůdy: determinantní (keřové) vs neurčité (tyčkové). Pro skleník jsou vhodnější neurčité odrůdy, jelikož vyžadují delší vegetační dobu a lepší podporu. Pro odolnost vůči chorobám hledejte odrůdy s rezistencí (kódy jako V, F). Cherry a masité odrůdy pro různé použití (saláty, omáčky). Položte důraz na kombinaci odrůd pro bohatou a dlouhodobou sklizeň.
Nejlepší výsledky dosáhnete s propustnou zeminou s mírně kyselou reakcí (pH 6-6,5). Pokud byl skleník dříve používán pro jiné plodové rostliny, vyžaduje vyčištění. Předpěstování sazenic trvá 6-10 týdnů. Teplota pro klíčení 24-26 °C, po vzejití snížení na cca 20 °C. Otužování sadby začíná týden před výsadbou ven a postupně se zkracuje zálivka.
Copyright © pohodanovapec.cz
