Copyright © pohodanovapec.cz 
Síra je minerál, který je hojně zastoupený v lidském těle, ačkoliv se o něm tolik nehovoří. V organismu člověka hraje velmi důležitou roli například při tvorbě bílkovin a je nezbytnou součástí lidské tkáně a je přítomna v každé buňce těla. Často se o síře hovoří jako o minerálu krásy.
Jako první příznaky nedostatku síry mohou být například suché a lámavé vlasy a nehty, kožní problémy, jako dermatitida, ekzémy, bolest svalů a kloubů, trávící potíže či únava, špatná koncentrace a spánek. Síra je důležitou složkou především při tvorbě kolagenu, elastinu, chrupavek a keratinu, které jsou stavebními kameny pro zdravé nehty, vlasy, kůži a kosti. Odtud pramení, proč je často nazývána jako “minerál krásy”.
Síra obsahuje opravdu mnoho potravin a nápojů, včetně pitné vody. Mezi hlavní zdroje patří drůbeží maso, hovězí maso i orgány zvířat, dále většina druhů ryb a mušle. Dále ji najdeme v luštěninách (zejména sója, černé fazole, hrách a bílé fazole), v ořeších, vejcích a mléčných výrobcích. Její zdroje jsou dále sušené ovoce a některé druhy zeleniny. Významný je také obsah ve vodě a některých kořenících přípravcích.
Brukvovitá zelenina (brokolice, rukola, růžičková kapusta, kadeřávek, květák, ředkvičky a červené zelí) je bohatá na síru. TIP: u této zeleniny se doporučuje příprava v páře, která zvyšuje obsah síry a tělo ji tak dokáže nejlépe využít. TIP: cibulová zelenina naopak obsahuje nejvíce síry za syrova. Zelenina bohatá na síru je známá pro svou hořkost a aromatické vlastnosti, které mohou po správném zpracování působit velmi chutně.
Síra je v přírodě zastoupena jak v anorganické formě, tak v organických sloučeninách vázaných v aminokyselinách cysteinu a methioninu. Tělo ji neumí samo produkovat v dostatečném množství, proto ji přivádíme potravou. Síra tvoří přibližně 0,03-0,09 % zemské kůry a je důležitá pro tvorbu kolagenu, keratinu a dalších strukturálních molekul.
V rostlinách je síra mobilním prvkem, avšak její transport je pomalejší než u některých jiných živin. Nedostatek síry se u rostlin projevuje žloutnutím mladých listů, křehkými listy, zúžením a někdy i zbarvením či nekrotickými skvrnami na žilkách nových výhonků. Nejčastější příčinou bývá vysoké pH půdy či substrátu.
V doplňcích stravy bývá síra nejčastěji zastoupena ve formě MSM (methylsulfonylmethan) a v některých přípravcích také spolu s chondroitinem a glukosaminem. MSM se doporučuje k léčbě artritidy a jiných onemocnění kloubů, podporuje tvorbu kolagenu, napomáhá kožním problémům a má antiparazitické účinky. Vnitřní užívání je třeba konzultovat s lékařem či výživovým specialistou a hlídat dávkování. Síra se také často používá v kosmetických výrobcích - koloidní síra se přidává do krémů, šamponů či mýdel a pomáhá při akné, atopickém ekzému, lupénce a dalších kožních problémech.
Sirné termální prameny patří mezi významné zdroje síry a v dermatologii se využívají pro protizánětlivé, dezinfekční a hydratační účinky. Koupele v sirné vodě se tradičně používají k léčbě kožních, pohybových, oběhovových a neurologických onemocnění. Příkladem je Velké Losiny a Ostrožská Nová Ves, kde minerální vody s vysokým obsahem síry hrají klíčovou roli v terapii.
Síra je nezbytná pro syntézu aminokyselin methioninu a cysteinu, které jsou klíčové pro tvorbu a regeneraci tkání. Podílí se na produkci kolagenu, elastinu a keratinu, což ovlivňuje kvalitu vlasů, kůže a nehtů. Síra má protizánětlivé účinky, podporuje detoxikaci a imunitu. Vnitřní a zevní použití síry tedy plní mnoho funkcí - od podpory pokožky až po ochranu buněk a tkání.
Glukosinoláty ve brukvovitých rostlinách slouží jako zásoba síry a dusíku, jsou součástí obranného systému rostlin a po štěpení jejich látky mohou mít antikarcinogenní účinky. Ze štěpení glukosinolátů vznikají různé látky, které ovlivňují zdraví člověka - některé mohou podporovat detoxikaci a ochranu DNA, jiné však mohou mít strumigenní efekt, pokud se rozkládají na rizikové sloučeniny. Větší důraz bývá kladen na pozitivní působení glukosinolátů na prevenci rakoviny.
Informace o Polabské zelenině a jejích aktivitách
Přestože síra je třetím nejhojnějším minerálem v lidském těle, její nedostatek je zřídka zaznamenán. Doporučená denní dávka není přesně stanovena, neboť tělo ji potřebuje zejména ve formě aminokyselin methioninu a cysteinu. U vegetariánů a veganů hrozí vyšší riziko nedostatku při nezdravých stravovacích návycích. Pokud člověk přijímá síru ze stravy a nemá typické příznaky nedostatku, suplementace MSM není nezbytná. MSM se často užívá jako součást kloubní výživy a podpory pro vlasy a pokožku, avšak u každého by měla být dávka konzultována s odborníkem.
Síra jako chemický prvek byla známa již v nejstarších dobách a Homér zmiňuje její použití k dezinfekci. Sirné termální prameny mají dlouhou tradici a jejich léčebné účinky se osvědčily ve velkém množství případů. Důležité je uvědomění si, že minerální voda a síra mají devastující i terapeutické účinky, a proto je třeba s nimi zacházet obezřetně.
| Potravina | Obsah síry (approx.) | |
|---|---|---|
| Hovězí maso | 1740 | |
| Vepřové maso | 1540 | |
| Hovězí játra | 3200 | |
| Sýr ementál | 2600 | |
| Vejce | 420 | |
| Brukvovitá zelenina (brokolice, kapusta, zelí) | 300-980 | |
| Luštěniny (fazole, čočka, hrách) | 330-420 | |
| Rostliny bohaté na síru (ořechy, semínka) | ~ |
Copyright © pohodanovapec.cz
