Žitný chléb Jean Pierre: Tradice a nutriční hodnoty
Žitný chléb je oblíbenou součástí jídelníčku mnoha lidí, a to nejen pro svou chuť, ale i pro své nutriční benefity. Jedním z dostupných produktů na trhu je i celozrnný žitný chléb se slunečnicovými semínky od Jean Pierre, který nabízí zajímavou kombinaci chuti a zdraví.
Pojďme se podívat na nutriční hodnoty tohoto chleba. Na 100 g produktu připadá:
- Energetická hodnota: 226 kcal / 947 kJ
- Bílkoviny: 6,3 g
- Sacharidy: 35 g
- Cukry: 2 g
- Tuky: 4,6 g
- Nasycené mastné kyseliny: 0,5 g
- Vláknina: 9,3 g
- Sůl: 0,8 g
- PHE: 315 mg
Tento chléb je bohatý na vlákninu, což je důležité pro správné fungování trávicího systému. Navíc obsahuje bílkoviny a sacharidy, které jsou zdrojem energie. Nízký obsah cukrů a nasycených mastných kyselin je dalším benefitem.
Kromě celozrnného žitného chleba se slunečnicovými semínky nabízí značka Jean Pierre i další varianty, například krájený žitný chléb. Nutriční hodnoty tohoto chleba jsou následující (na 100 g):
- Energetická hodnota: 212 kcal / 886 kJ
- Bílkoviny: 5,8 g
- Sacharidy: 38 g
- Cukry: 3,9 g
- Tuky: 1,8 g
- Nasycené mastné kyseliny: 0,3 g
- Vláknina: 9,3 g
- Sůl: 1 g
- PHE: 290 mg
I tato varianta je bohatá na vlákninu a má nízký obsah tuků.
Tradiční žitný chléb
Francouzská gastronomie a její vliv na českou kuchyni
Pro pochopení kontextu žitného chleba Jean Pierre je zajímavé podívat se na vliv francouzské gastronomie, která se promítá i do pekařství.
Cílem diplomové práce Josefa Domácího "Francouzská gastronomie v České republice" bylo seznámit se s francouzskou gastronomií v českém prostředí, které je ve velké míře založeno na tradicionalistické české kuchyni. Práce se zaměřuje na restaurační a kavárenská zařízení v Praze, která se cíleně orientují na francouzskou gastronomii a její nabídku na českém trhu.
Počátky francouzské kuchyně lze zařadit kolem roku 700 př. n. l., kdy na francouzské území přišli Keltové (Galové), kteří oceňovali klimatické podmínky pro možnosti obživy. Dle záznamů byli velkými milovníky jídla a pití.
Mezníkem pro vývoj francouzské kuchyně se stalo obsazení Galie Římany a následná koexistence mezi těmito národy. Velkým přínosem Římanů pro francouzskou gastronomii bylo pěstování vinné révy, kterou si sebou přivezli. Římané tedy položili základ francouzskému vinařství, které se postupně rozšířilo na celou zemi.
Významným posunem pro francouzskou gastronomii se stal sňatek Kateřiny Medicejské se synem Františka I., budoucím králem Jindřichem II. Sňatkem se do Francie dostává kultura italské gastronomie nové druhy pokrmů i italští šéfkuchaři, kteří přinášejí na královský dvůr nové pokrmy.
Francouzská kuchyně obchází neustálou experimentální změnou, kdy se kombinují různé pokrmy, chutě a pestrosti barev. V servírování jídel si zakládají na precizním zpracování, úpravě a různorodosti.
V 17. století Louis de Béchamel objevuje svou slavnou omáčku, která se stala základem pro mnoho pokrmů a je dnes známá po celém světě. Tato omáčka se stala elementárním základem francouzské gastronomie a v obměnách přetrvala dodnes.
V roce 1761 vznikl vynikající sýr Camembert. Dalším důležitým tématem ve francouzské gastronomii je kapitola „Francouzi a brambory". Jak už bylo výše zmíněno, do Evropy se dostaly již v roce 1540 a zanedlouho se staly běžnou součástí stravy v celé Evropě. Ve Francii tomu tak nebylo. Velmi dlouho jimi Francouzy opovrhovali, dokonce bylo zakázáno jejich pěstování kvůli tomu, že způsobují lepru.
V roce 1795 Frangois Appert zjistil, že znehodnocování potravin choroboplodnými zárodky se dá předejít vařením nebo silným zahříváním. Zkoušel maso a zeleninu uzavřít do nádob a potom vařit. Tak dal vzniknout zavařování, bez kterého by se lidstvo jen těžko obešlo.
Kváskový chléb – recept a složení
Vznik restaurací zaznamenáváme zhruba v polovině 19. století. Byly centrem společenského života lidí z nejrůznějších vrstev. Existují restaurace přepychové a luxusní, ale i ty, určené chudším občanům.
Francouzská gastronomie je známá po celém světě
Ve 20. století, díky technickému pokroku, přestávají být vzdálenosti na obtíž a tak se propojují různé kuchařské znalosti a dovednosti, pro každého začínají být dostupné suroviny, které dříve nebylo možné získat.
Žitný chléb Jean Pierre, tak jako i jiné produkty, je tak součástí širšího kontextu gastronomie, kde se prolínají tradice, inovace a vlivy různých kultur.
