Copyright © pohodanovapec.cz 
V současné době se největší sbírka Fabergého díla nachází v Petrohradu ve Fabergého muzeu. A klasická představa o dárku k Velikonocům, kterou lidé známe z Kinder vajíček, stojí v pozadí bohaté historie, která se vine kolem ruské imperiální rodiny a jejího dvora.
Peter Carl Fabergé se narodil roku 1846 v Petrohradu a jeho otec vlastnil zlatnickou dílnu, díky čemuž bylo jeho budoucí řemeslo od samého počátku jasné. První významnou příležitost získal při velké moskevské výstavě v roce 1882, kdy si jej všiml samotný car Alexandr III. a zadal mu vyrobit nezvyklé velikonoční vejce jako dárek pro carevnu Marii Fjodorovnu, aby připomnělo rodné Dánsko a odvedlo myšlenky od politické situace. Poté Alexandr III. každoročně objednával pro svoji manželku nové velikonoční vejce a tato tradice pokračovala i po jeho smrti.
První vejce pro carevnu mělo vnitřní strukturu, která symbolizovala ruský stát: v žloutku byla miniatura koruny, a celé dílo ukrývalo poklad, který se odhaloval při otevření. Z_roku 1885 se tradice rozšířila, když Alexandr III. požádal Fabergého o pravidelné dodávky pro dvůr, a následně Mikuláš II. rozšířil počet vajec na dvacet pro sebe i pro matku. Každé vejce bylo unikátní, což zdůrazňovalo spojení majitele s konkrétní historickou událostí či rodinným motivem.
Vejce byla vyráběna z porcelánu, slonové kosti či křišťálu a zdobena byla zlacením, perlami a drahokamy. Na vrcholu výrobyFabergé zaměstnával až 500 řemeslníků a jeho dílny fungovaly nejen v Petrohradu, ale i v Moskvě, Oděse, Kyjevě a Londýně. Vejce byla navržena tak, aby v sobě ukrývala pohyblivou součástku nebo miniaturní scénu, často s historickým či náboženským tématem; ústřední princip zůstával: „moment překvapení.“
Jedním z nejproslulejších exemplářů je císařské korunovační vejce, které vzniklo k příležitosti korunovace Mikuláše II. a mělo sofistikovanou mechanickou konstrukci: kočár vyrobený ze zlata s platinovými koly a dveřmi, které šly otevírat, a miniaturní, plně funkční, detailně zpracovanou scénou. Restaurátoři dokonce použili tuto miniaturu k rekonstrukci chybějících částí kočáru.
legendární vejce Fabergé: od historie po současnost
V dobách největší slávy fabergéovské vajíčka nabízela firma i veřejnosti malé miniatury - jelikož však revoluce roku 1917 znamenala zestátnění a konfiskaci majetku, vznikla skutečná osudová tříštění. Některá vejce byla ukradena či zničena, jiné byly prodány do zahraničí během nejistých dob. Peter Carl Fabergé s rodinou uprchl do Evropy a zemřel roku 1920 ve Švýcarsku. Postupně prošla jeho díla proměnami: zlaté vejce se stala synonýmem bohatství a mistrnosti carského Ruska a jejich majitele se snažili různými způsoby znovu získat a prozkoumat.
V druhé polovině 20. století a na počátku 21. století se objevily další osudy: Fabergého firma prošla několika reorganizacemi a změnami majitelů. V roce 1989 došlo k prodeji, během kterého firma změnila ruky několikrát - až se roku 2013 dostala k podnikateli Gemfields a poté v roce 2023 k SMG Capital. Dnes je značka Fabergé opět v ruských rukou pod dohledem Sergeje Mosunova, který ji popsal jako významné dědictví s globálním potenciálem pro rozvoj luxusního zboží.
Největší soubor Fabergého vajíček lze vidět v Petrohradu v Muzeu Fabergé, které sídlí v budově Šuvalovského paláce na břehu Fontánky. Kromě několika nejznámějších vajíček zahrnuje sbírka i širokou škálu stříbrných servisů, čajových souprav a dalších ozdobných předmětů. K vidění bývají i artefakty v Moskvě a některé kusy jsou v londýnských či amerických sbírkách. V současnosti je známé, že devět vajec bylo zakoupeno ruským oligarchou Viktorem Vekselbergem a navráceno do Ruska; celkový počet dochovaných „carských“ vajec se uvádí kolem čtyřiceti tří.
Unikátní příklad ukazuje to, že ve vitrínách i dnes existuje mnoho příběhů: například vajíčko s Gatčinským palácem vystavuje muzeum v Marylandu a v seriálu Simpsonovi je zmiňováno, že Springfield má své „vlastní“ Fabergého vejce. Zásadní význam mají ovšem samotné tradice a jejich propojení s ruským dvorem a oslavou Velikonoc, které položily základy pro vznik a šíření kultu těchto pokladů po celém světě.
Fabergého vejce nejsou jen vzácnými objekty, ale i nositeli historického a kulturního dědictví. Ze zlatnické dílny vznikaly kousky, které vykreslovaly epopej carského dvora, stejně jako proměny Ruska od carství k modernímu světu. V současnosti představují symbol bohatství, vynalézavosti a mistrnosti, která spojila evropské vlivy s ruským stylem.
Приготовление пищи в русской печи
Fabergého vejce se stala synonymem nádhery klenotů ruského carského dvora a ztělesněním propojení umění a historie. Zlaté vejce neboli „žloutek“ s ukrytou případnou miniaturní scénou představuje dokonalé spojení designu a funkčnosti, které přežívá i po století. Dědicové rodiny Fabergé i nadále inspirují svět šperkařství a současný majitel zdůrazňuje: „Drahokamy nemají smysl, pokud z nich nedokážete vytvořit příběh.“
Historie těchto klenotů sahá až do carského Ruska, kde klenotník Fabergé vyráběl zlatá vejce plná pokladů a drahokamů pro tu nejvyšší šlechtu. Naše fabergého vejce vyrobil zlatnický mistr původem z Moskvy, který ale léta žije v Čechách. V roce 2022 vznikl speciální projekt, kdy se z 850 gramů 14 karátového zlata a z 273 broušených diamantů vytvořil „poklad“ našeho muzea - s vnitřní miniaturou budovy vyrobenou z bílého zlata.
Copyright © pohodanovapec.cz
