Za normálních okolností je silná imunita považována za základ pevného zdraví. Chrání naše tělo před vnějšími původci infekcí, jako jsou bakterie, viry a mikroby. Imunitní systém tvoří rozsáhlá síť buněk a tkání, které v těle neustále pátrají po nepřátelských buňkách. Když tělo patogen najde, zahájí proti němu útok. A kromě likvidace škodlivých mikroorganismů dokáže imunitní systém z těla odstraňovat i mrtvé a vadné buňky a monitorovat zdraví a funkci buněk vlastních.
Ilustrace imunitního systému.
Při setkání buněk imunitního systému s patogeny dojde k imunitní reakci. Pokud imunitní systém funguje správně, je vše v pořádku. Závažný problém ale nastává ve chvíli, kdy tělo začne z nějakého důvodu považovat za nepřátelské své vlastní buňky a začne proti nim bojovat. Při autoimunitním onemocnění tedy dochází k tomu, že imunitní systém ničí zdravé buňky vlastního těla - například ve štítné žláze, v kloubech, v kůži, a dokonce i v mozku. Postižena může být jakákoliv tkáň nebo orgán, případně jich může být zasaženo i několik najednou. Stále častěji se objevují i případy, kdy se u jednoho pacienta projeví více autoimunitních nemocí naráz.
O příčinách vzniku autoimunitních onemocnění nemají vědci zatím jasno. A to je taky hlavním důvodem toho, proč dosud prakticky neexistují léky nebo univerzální léčebné metody, které by autoimunitní nemoci dokázaly zcela vyléčit. V poslední době se v souvislosti s léčbou autoimunitních onemocnění stále častěji objevují tři písmenka: AIP. Zkratka označuje takzvaný autoimunitní protokol - vlastně typ eliminační diety. Díky AIP můžete odhalit, že máte alergii na lepek nebo celiakii.
Základem autoimunitního protokolu je vědecky ověřený fakt, že kolem 75 % buněk imunitního systému sídlí ve střevech. Cílem této metody je pomocí úpravy jídelníčku a životního stylu dosáhnout ozdravení střev a napravit narušený imunitní systém. Hlavní část AIP tvoří eliminační dieta, která má odhalit skryté potravinové intolerance.
Buchty, koláče a sladké poklady
Kromě toho pracuje tato metoda také se spánkovou hygienou, stresem a dalšími součástmi životního stylu, které mohou mít na vznik autoimunitních nemocí vliv. Ke spokojenému a zdravému životu je totiž potřeba kromě sportovního vyžití také dostatečná regenerace. Nezapomeňte, že pro zdravá střeva je také důležitý pravidelný pohyb a relaxace!
Mnohé vědecké studie začaly v posledních letech spojovat vznik autoimunitních nemocí s tzv. syndromem propustného střeva. Při správném fungování střevní stěny procházejí do těla jenom optimálně rozložené složky jídla. V případě zvýšené střevní propustnosti však střevní stěna částečně ztrácí svou funkci, a do organismu se tak dostávají látky, které poškozují jeho zdravou rovnováhu. Jedná se především o bakterie, toxiny, odpadní látky a také nedostatečně strávené částice jídla.
Nadměrnou reakci imunitního systému pak způsobují právě tyto složky, které by se do těla neměly skrze střevní stěnu nikdy dostat. Syndrom propustného střeva způsobuje například alergie, nadměrnou únavu, časté infekce dýchacích cest, problémy s trávením nebo právě autoimunitní onemocnění.
Ačkoliv ke zvýšené propustnosti střev mají někteří lidé genetické predispozice, zdaleka se nejedná o jedinou příčinu tohoto problému. Mezi podstatné faktory patří prokazatelně i nezdravý životní styl a špatný způsob stravování. Dobrou zprávou ale je, že syndrom propustného střeva není trvalý stav a vhodným jídelníčkem a životním režimem ho lze napravit. A tady přichází konečně ke slovu autoimunitní protokol.
Syndrom propustného střeva.
Hlavním cílem autoimunitního protokolu je pomocí eliminační diety odhalit potravinové alergie a intolerance a následně vhodným a trvale udržitelným stravováním dosáhnout ozdravení střev. AIP má celkem tři na sebe navazující fáze: eliminaci, znovuzařazování a udržování. V čem spočívají a jaká platí pravidla?
Základním pilířem autoimunitního protokolu je první fáze: eliminace neboli vyřazení. Jejím cílem je vyloučení všech potenciálně zánětlivých nebo dráždivých potravin. Co mezi ně patří? V podstatě se jedná o veškeré průmyslově zpracované potraviny, cukr, kávu, alkohol, vejce a samozřejmě všechny potraviny obsahující některý z alergenů - tedy obiloviny, luštěniny, ořechy a semínka, mléko a mléčné produkty a lilkovitá zelenina, která je pro některé možná překvapivě také potravinou vyvolávající podráždění.
Ptáte se, co vám v jídelníčku zbyde? Nepřekvapivě toho opravdu není moc: maso, vnitřnosti, ryby, většina zeleniny, ovoce a zdroje tuků jako olivový, kokosový či rybí olej. A někteří i do eliminační fáze zařazují ghí nebo sádlo. Přednost mají co nejčerstvější a nejkvalitnější potraviny, tedy nejlépe v bio kvalitě.
Doporučovaná doba trvání vyřazovací fáze AIP je 1 až 3 měsíce. V praxi by měla tato fáze končit ve chvíli, kdy je dosaženo viditelného zlepšení projevů onemocnění. Zde je nutné poznamenat, že přechod na eliminační fázi může být pro některé opravdu složitý. Výběr povolených potravin je značně omezený a zvláště první dny mohou být opravdu náročné. Na druhou stranu - pokud se snažíte léčit autoimunitní onemocnění nebo přijít na příčinu obtíží jako je nadměrná únava či problémy se zažíváním, měla by vás motivovat možnost dlouhodobého výrazného zlepšení vašeho zdravotního stavu.
Během eliminační fáze by ideálně mělo dojít ke zlepšení (nebo dokonce úplnému vymizení) symptomů, které se autoimunitním protokolem snažíte léčit. Po této fázi můžete přistoupit k systematickému návratu potravin do jídelníčku. Rozhodně ale zapomeňte na všechno a ještě ke všemu najednou. Zařazovat jednotlivé zakázané potraviny byste měli postupně a podle předem daného schématu. A co je nejdůležitější? Sledování reakcí vlastního organismu! Díky nim totiž začnete zjišťovat, které složky potravy jsou pro vaše tělo problematické.
Jako první se do jídelníčku opět zařazují potraviny, u kterých je nejméně pravděpodobné, že vám působí problémy. Potraviny se zařazují jedna po druhé tak, aby odstup mezi nimi byl nejméně 3, nejlépe 5-7 dní. Výsledkem druhé fáze AIP by mělo být odhalení nesnášenlivosti nebo zvýšené citlivosti na konkrétní potraviny. V druhé fázi postupně zpět zařaďte vyloučené potraviny a sledujte, jak na ně vaše tělo reaguje.
V poslední fázi autoimunitního protokolu byste již měli vědět, které konkrétní složky stravy jsou pro váš organismus problematické. Jak už asi tušíte, potraviny, na které vaše tělo reaguje projevy intolerance, je potřeba z jídelníčku trvale vyřadit, případně je co nejvíce omezit.
Součástí udržovací fáze v AIP je také nalezení trvale udržitelného režimu stravování a životního stylu. Vedle přiměřeného množství pohybových aktivit je důležité dbát na dostatek spánku a odpočinku. Jak známo, spouštěčem řady zdravotních problémů včetně některých autoimunitních nemocí může být stres. Nedílnou součástí je tak dosažení maximální psychické pohody a rovnováhy. Protože šťastná duše rovná se polovina cesty ke zdravému tělu!
Autoimunitní protokol aktuálně má 2 varianty: Plnou eliminaci (striktnější verzi) a Modifikovanou eliminaci (mírnější). Osobně častěji doporučuji tu mírnější, protože čím pestřejší jídelníček, tím snáze stravování udržíme a zároveň máme větší šanci získat maximum vitamínů a minerálů. Ale maličko riskujeme, že nevynecháme nějakou potravinu, která Vám zrovna vyhovovat nebude a ke zlepšení nedojde.
Autoimunitní protokol dočasně odstraňuje potraviny, které jsou s největší pravděpodobností problematické pro lidi s autoimunitním onemocněním - obilí, luštěniny, mléčné výrobky, vejce, ořechy a semena, lilkovitou zeleninu, stejně jako potravinářské chemikálie a přísady. Pro obnovu stavu živin zařazuje nutričně bohaté potraviny, jako je vývar z kostí, vysoce kvalitní maso a volně ulovené ryby, stejně jako orgánové maso, fermentované potraviny a širokou škálu zeleniny a ovoce. V průběhu vylučovací fáze, která může trvat měsíc až rok, pozorujeme změny, které zažíváme v souvislosti se zdravím.
Vhodné recepty doporučuji vyhledávat na internetu, víc jich najdete při vyhledávání v anglickém jazyce. Zde je několik tipů:
Potřebujeme hovězí maso, oregano, sůl, granulovaný česnek, prášek z cibule, mletý zázvor. K uvařeným kouskům masa přidáme vodu s kořením a zahříváme do vypaření vody.
K přípravě kokosového krému potřebujeme půl šálku kokosového krému, půl šálku teplé vody, šťávu z citronu, půl lžičku medu a sůl k ochucení.
Dezert připravíte tak, že jablka rozkrájíte na poloviny a bez jadřince je poskládáte na plech s pečícím papírem. Přidáte trochu kokosového tuku a můžete dochutit třeba skořicí nebo levandulí.
Růžičky květáku rozdrtíme ve větším mixeru na zrníčka velikosti rýže. Pokud elektrický sekáček nemáte, můžete květák nastrouhat na hrubém struhadle nebo nasekat nožem. Zrníčka květáku tepelně upravíme, aby změkla a ztratila typickou vůni. Podusíme na pánvi pod poklicí. Nepodléváme, pouze osolíme a dusíme na nízkou teplotu za občasného míchání 10-15 minut. Květákovou rýži podáváme stejně jako klasickou, hodí se jako skvělá příloha k různým masovým směsím či omáčkám.
Jednoduchý dezert, který jde připravit na mnoho způsobů. Do silikonové formy dáme ovoce (můžeme použít formu na muffiny i formu na řezy). Nejvíce se hodí bobulovité, ale chutnat skvěle budou třeba i meruňky. V kastrolku si připravíme zálivku na ovoce - na hrnek ovoce použijeme asi hrnek vody. Vodu dochutíme citronovou šťávou, meduňkou, mátou anebo i pomerančovou kůrou (podle potřeby jde přidat i trochu medu). Povrch vody posypeme želatinou a po nabobtnání začneme vodu zahřívat, dokud nebude želatina úplně rozpuštěna. Pak směs nalijeme na ovoce.
Jakoukoliv dietou ke zdraví? Na závěr je třeba upozornit, že ačkoliv má v některých případech autoimunitní protokol velmi slibné výsledky při zmírňování projevů (nejen) autoimunitních onemocnění, je vhodné jednotlivé fáze konzultovat s odborníkem. Jedině lékař nebo certifikovaný expert dohlédne na správný postup a systematičnost této metody, aby mohla být považovaná za léčebnou. Ačkoliv se AIP jeví jako poměrně přísná a náročná dieta, pod dohledem odborníka může mít skvělé výsledky.
tags: #autoimunitní #protokol #recepty