Copyright © pohodanovapec.cz 
Vstup Česka do EU v roce 2004 zásadně ovlivnil jeho zahraniční obchod, včetně bilance se zbožím a potravinami. Od té doby se otevřenost ekonomiky značně projevila v rychlém růstu dovozu a vývozu, zejména v rámci jednotného vnitřního trhu EU. Změny v komoditní struktuře zůstaly poměrně stabilní, přesto vývoj v letech 2014-2023 ukázal rychlý nárůst bilance se státy EU a variace podle hlavních partnerů.
Obchodní bilance ČR se zbožím byla za posledních dvacet let převážně kladná a hlavní kladné rozdíly se soustředily na státy Evropské unie. V roce 2023 dosáhla bilance se státy EU 866,3 mld. Kč, zatímco deficit se zeměmi mimo EU byl 710,4 mld. Kč. Většina vývozu směřuje do EU (80 % celkového vývozu), naopak 62 % dovezeného zboží míří z EU. Deficit s mimo EU se naopak zhoršuje, zejména vlivem energetické krize.
Podíl vývozu ČR do EU se mírně snižuje z 83,0 % v roce 2004 na 79,9 % v roce 2023, zatímco dovoz z EU v téže době roste z 69,5 % na 62,2 %. Největší obchodní partneři z EU zůstávají Německo, Slovensko a Polsko, s Německem jako dominantním partnerem v obou směrech obchodu.
V rámci EU je Německo nejvýznamnějším partnerem pro ČR, s vývozem do Německa v roce 2023 37,8 % celkového vývozu do EU a dovozem z Německa 35,9 %. Důležitá je i role Slovenska a Polska - v některých letech se jejich podíly mění, avšak dohromady tvoří klíčovou trojici hlavních partnerů. Itálie a Rakousko figurují mezi významnými partnery, u dovozu však Rakousko ztratilo půdu oproti roku 2004.
U agrárního obchodu došlo v posledních letech ke zlepšení bilancí v teritoriálním pohledu uvnitř EU, včetně nárůstu exportů do Německa a Slovenska. Dovoz z EU zůstává výrazně vyšší než dovoz z třetích zemí, přičemž největší podíly z EU pocházejí z Německa a Polska.
ekonomické dopady importu a exportu cukru
Obchodní bilance u vybraných komodit se mění jen málo; nejvýraznější pozitivní saldo bylo u motorových vozidel a jejich dílů (přes 500 mld. Kč v roce 2023). Z pohledu potravin a zemědělských výrobků zůstává bilance často negativní, a to zejména kvůli dovozu masa a masných výrobků, minerálních paliv a chemických látek. Naopak nadprůměrně silný je export potravin a zemědělských výrobků, zejména v rámci EU.
Co se týče potravin, nejvýznamnějším exportním artiklem bývá pivo, které se vyváží do sousedních zemí (Slovensko, Německo, Polsko) a do některých dalších destinací. Kapr, tradiční plemeno dovozu, patří k významným vývozním položkám v rámci EU, i když objemy nejsou enormní. Vývoz potravin je dlouhodobě tvořen hlavně obilovinami a obilnými výrobky, zatímco dovoz masných výrobků a masa z EU roste výrazně rychleji.
V roce 2023 činil podíl potravin na celkovém exportu 3,7 %, na dovozu 5,1 %. Z pohledu teritoriálního vývozu potravin je klíčovým faktorem silný dovoz z Německa a Polska, které výrazně ovlivňují celkovou bilanci. Dovoz jatečných zvířat ukazuje, že ČR dováží více masa, zatímco vývoz masa a masných výrobků je u jednotlivých let spíše nižší, což potvrzuje vzorec „vyvážíme surovinu a dovážíme zpracované výrobky“.
Mezi nejvýznamnějšími položkami potravinového dovozu jsou ovoce a zelenina, včetně tropických plodů, a dále drůbeží maso. V posledních letech došlo k posílení dovozu drůbežího masa, zejména z Polska a Německa, čímž došlo k významnému nárůstu celkových dovozů masa v ČR. Vývoz piva a kapr zůstává typickou českou exportní komoditou, která v posledních letech zůstává tradičně stabilní na úrovni milionů hektolitrů pro pivo a několik tisíc tun kaprů do několika sousedních zemí.
V roce 2022 došlo k výraznému zlepšení bilance AZO (agrárního zahraničního obchodu) se zeměmi EU-27 díky růstu vývozu pšenice, mléka a řepkového oleje. Bilance AZO se meziročně zlepšila z 17,5 mld. Kč na 6,9 mld. Kč u EU-27, zatímco se zhoršila u třetích zemí. V roce 2023 došlo k dalšímu zlepšení AZO na 38,0 mld. Kč oproti 47,0 mld. Kč v roce 2022, a to především díky exportům cigaret, přípravků k výživě zvířat a pekařskému zboží. Slabší bilance se týká vepřového masa a řepkových semen.
Teritoriálně se nejvýznamnějším exportním destinacím v roce 2023 staly Německo a Slovensko, třetí místo patřilo Polsku. Dovoz AZO pocházel převážně z Německa a Polska, s významnými podíly také z Holandska, Itálie a Slovenska. Vývoj AZO v teritoriálním hledisku ukazuje na významnou roli Německa, Slovenska a Polska jako klíčových partnerů pro agrární obchod ČR.
Český dovoz potravin i nadále míří převážně z EU, zatímco vývoz masa a masných výrobků vykazuje trend posilující závislosti na domácí zpracovatelské kapacitě vůči dovozu masa ze zahraničí. Zvýšená cena energií a změny v národních i evropských trzích vedly k výraznějším výkyvům bilancí v období pandemie i energetické krize. Přidaná hodnota exportu zůstává otázkou pro další rozvoj - větší důraz na zpracovatelskou výrobu a hodnotově náročnější produkty by mohl snížit závislost na dovozu surovin a posílit celkovou konkurenceschopnost ČR na jednotném evropském trhu.
| Obchodní bilance s EU (mld. Kč) | 866,3 |
|---|---|
| Podíl vývozu ČR do EU (% světa) | 79,9 |
| Podíl dovozu z EU (% světa) | 62,2 |
| Hlavní exportní partner v EU | Německo |
| Hlavní dovozní partner v EU | Německo |
Poznámka: text vychází z uvedených údajů a trendů ČSÚ a zpracovaného obsahu, který ukazuje hlavní linie vývoje českého zahraničního obchodu se zřetelem na masné výrobky a potraviny.
Copyright © pohodanovapec.cz
