Borůvkám jen málokdo dokáže odolat. Tyto sytě modré lesní lesní kuličky mají nezaměnitelnou chuť i vůni. Sběr lesních borůvek je poměrně časově náročný a výsledky nevalné, avšak dobrou zprávou je, že vyšlechtěné odrůdy borůvek si můžete pěstovat i na vlastní zahradě!
Lesní borůvka se řadí do rodu brusnice (Vaccinium) a její správný botanický název je brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Rod brusnice patří do čeledi vřesovcovitých (Ericaceae). Kromě divoce rostoucích lesních borůvek se můžeme v Česku setkat i s tzv. kanadskými borůvkami, které byly vyšlechtěny k pěstování na zahradě a jejich správný název je brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum).
Lesní borůvky rostou na polokeřích, které dosahují výšky až 50 cm, a plody mají přibližně velikost hrášku. Plody kanadských borůvek jsou přibližně dvakrát větší: mohou dorůst až do velikosti třešně. Borůvky obsahují barviva antokyany, které jim dodávají typicky tmavomodrou až černomodrou barvu. Vyšlechtěné borůvky mají o něco silnější slupku než jejich lesní příbuzné. Lesní borůvky jsou uvnitř zbarveny tmavě - na rozdíl od kanadských borůvek, pod jejich slupkou se nachází bezbarvá dužina i bezbarvá šťáva.
Ve srovnání s malinami či ostružinami obsahují borůvky jen velmi malá zrníčka, která při rozkousání plodu téměř nikomu nevadí. Zatímco lesním borůvkám se daří výhradně v lese, v rašeliništích, popř. na vřesovištích či pasekách, kanadské borůvky lze pěstovat na zahradě a keře dosahují výšky až dvou metrů. Z vyšlechtěné odrůdy borůvek je také výrazně větší úroda.
Poznámka: Borůvkový keř je původem rašeliništní rostlina. Půda, ve které lidé pěstují borůvky na zahradách, by proto měla být udržována neustále vlhká, nakypřená a kyselá (pH 3,5 až 4,5). Neměla by se používat hnojiva obsahující vápník (takovým hnojivem je např. kompost), nýbrž speciální hnojiva se zvýšeným obsahem dusíku (v obchodech se prodávají např. jako hnojiva pro rododendrony, azalky a borůvky).
Borůvky obsahují mnoho minerálů, jako je např. železo, vápník a draslík. Vysoký obsah vlákniny působí příznivě na trávení. Tříslovina obsažená v borůvkách se využívá v přírodním léčitelství: sušené borůvky se doporučují při průjmových onemocněních. Kromě toho jsou borůvky bohaté na polyfenoly (jako jsou zejména flavonoidy a fenolové kyseliny), které působí jako antioxidanty.
Borůvky chutnají sladce až mírně nakysle, a díky tříslovinám mohou chutnat i lehce nahořkle. Plody kanadských borůvek mají často jasnější dužinu pod slupkou, zatímco lesní borůvky bývají tmavé uvnitř. Ovoce obsahuje 70-90 % vody a má vyšší energetickou hodnotu díky sacharidům, zatímco obsah tuku a bílkovin je u většiny druhů ovoce zanedbatelný.
Borůvky se konzumují většinou syrové, například v ovocném salátu. Velmi dobře je lze kombinovat s mlékem a mléčnými výrobky, jako je jogurt či tvaroh, a připravovat z nich koktejly, zákusky, dezerty nebo jiné lehké svačinky. Borůvky se rovněž hodí jako přísada nebo obloha na koláče, dorty a muffiny. Kromě toho z nich lze vyrábět džemy nebo kompoty, které již na první pohled zaujmou svou obzvláště intenzivní barvou.
Borůvky lze skladovat pouze několik dní, nejlépe v chladničce. Kanadské borůvky díky silnější slupce vydrží o trochu déle. Pokud mezi borůvkami objevíte otlačené nebo dokonce plesnivé plody, okamžitě je vytřiďte, jinak se od nich zkazí i ty ostatní. Borůvky umývejte až bezprostředně před konzumací!
Pokud se borůvkami potřebujete zásobit na delší dobu, můžete je zmrazit. Předtím je opatrně umyjte a nechejte dobře okapat. Ovoce je tvořeno ze 70-90 % vodou. Jedná se o potraviny s vyšším obsahem sacharidů, obsah tuku a bílkovin je u většiny druhů ovoce zanedbatelný. Ovoce však obsahuje oproti zelenině více cukru a má tedy vyšší energetickou hodnotu, proto hlídejte zkonzumované množství a započítejte ho do denního energetického příjmu. Při redukci hmotnosti se doporučuje konzumace cca 150-200 g ovoce denně spíše v dopoledních hodinách.
jak připravit salát z černé čočky
Borůvky jsou zdrojem vlákniny, vitaminu C, vitaminu K a některých dalších vitaminů a minerálních látek, významný je také obsah rutinu s pozitivními účinky na kardiovaskulární systém. Díky výjimečnému obsahu mnoha antioxidantů, podporují přirozenou obranyschopnost organismu. Řada výzkumů potvrdila, že látky obsažené v borůvkách mají příznivé účinky na poškozený zrak a pomáhají při šedém zákalu, makulární degeneraci sítnice a při šerosleposti. Antimikrobiální účinek borůvek a stahující síla taninů společně působí na trávicí soustavu, normalizují střevní flóru a brání přemnožení Escherichia coli. Borůvky jsou doporučovány při narušení střevní bakteriální flóry, hlavně vznikla-li v důsledku užívání antibiotik.
Blahodárný účinek mají i na ledviny a močové cesty, čistí je a pomáhají léčit případné infekce v této oblasti. Plody také snižují cholesterol, zlepšují pevnost a pružnost cév, jsou tedy i vhodným doplňkem stravy při ateroskleróze, ale i prevencí proti infarktu nebo mozkové mrtvici. Díky obsahu antokyaninů borůvky chrání stěny kapilár a žil, tlumí zánět a zmenšují edémy tkání. Odborné výzkumy také doložily příznivý vliv borůvek na zdraví diabetiků. Obsažené látky snižují hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Lidé trpící cukrovkou mají často problémy se zrakem, hlavně v pokročilém věku, i zde jim mohou borůvky posloužit jako přírodní lék pro udržení dobrého vidění. Čaj z listů borůvky se používá při cukrovce pro snížení cukru v krvi a proti zánětům močových cest. Čaj z plodů borůvky napomáhá zlepšení vidění za zhoršených světelných podmínek.
Listy borůvky mají velice podobné účinky jako plody. Čaj z těchto listů je vhodný jak při střevních a žaludečních potížích, tak za účelem mírného snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Má také příznivý vliv na ledviny a močové cesty, které čistí a dezinfikuje a pomáhá s odvodňováním při přílišném zadržování vody v organismu.
Borůvka roste v lesích či na vřesovištích v Evropě a severozápadní Asii. Doba sběru: listy borůvky se sbírají mezi červnem a zářím. Plody se sklízí mezi červencem a srpnem.
Borůvky nabízejí bohatý nutriční profil se zaměřením na flavonoidy a fenolové kyseliny. Jsou skvělým doplňkem zdravého jídelníčku, podporují imunitu, zrak a kardiovaskulární zdraví. Pro pěstování na zahradě je klíčová kyselá půda a pravidelné doplňování dusíku, bez vápníkových hnojiv.