Copyright © pohodanovapec.cz 
Pěstování zeleniny v konvenčním zemědělství se často přizpůsobuje tomu, aby mohla do pole vjet těžká technika. Většinou farmáři obhospodařují velkou plochu v řádu desítek hektarů. Jedna plodina v takovém případě zabere několik hektarů a tak traktor použít musí, ručně by se tak velká plocha obhospodařit prostě nedala.
My jsme si vybrali jinou cestu, a to pěstování mnoha druhů zeleniny na malé ploše. Na malé ploše nemyslíme několik hektarů, ale plochu do jednoho hektaru. Inspirují nás zahraniční hnutí micro-scale farem, které zásobují potravinami lokální komunity a vrací se k zemědělství se zapojením lidské práce bez těžké mechanizace.
Všechny výše zmíněné farmy jsou takzvané „market gardens“. Tento systém pěstování vychází z francouzských farem 19. století, které zásobovali svojí produkcí trhy se zeleninou v Paříži. V současnosti je tento termín spojen s ekologicky smýšlejícími farmami o malé rozloze, které na této ploše pěstují desítky druhů zeleniny. Cílem farmářů je prodat tuto produkci lokálně a nedovážet jí na dlouhé vzdálenosti do jiných regionů.
Lokálností prodeje je podpořen i úzký vztah se zákazníkem, který se může na farmu přijet podívat a vidět, jak se pěstuje zelenina, kterou si kupuje. Market gardening umožňuje začít hospodařit i na velmi malé ploše, což výrazně snižuje vstupní náklady a otevírá zemědělství širšímu okruhu lidí.
Příklady takové farmy například kanadská farma Les Jardins de la Grelinette, kterou založil farmář Jean-Martin Fortier se svou manželkou Maude-Hélène Desroches. Na farmě o rozloze 6000 m2 pěstují zeleninu pro 150 pravidelných odběratelů a další část produkce prodávají na farmářských trzích.
Jean-Martin Fortier patří mezi nejvlivnější osobnosti tohoto směru. Jeho knihy, například bestseller „The Market Gardener“, a vzdělávací programy pomohly tisícům farmářů po celém světě vybudovat ekonomicky životaschopné ekologické farmy.
Po studiích interiérové architektury a hudební produkce v zahraničí našli své místo na venkově, v řadu let neobývané chalupě, kterou postupně citlivě rekonstruují. Na nepříliš rozsáhlých pozemcích vybudovali ovocný sad a zeleninové záhony, na kterých hospodaří v duchu konceptu market gardening.
My jsme si vybrali jinou cestu, a to pěstování mnoha druhů zeleniny na malé ploše. Pěstujeme v systému market gardening, který u nás není tolik rozšířený. Na poměrně malé ploše záhonů máme asi 40 druhů zeleniny a 40 druhů květin.
Pěstujeme klasiku - okurky, papriky, rajčata - , ale i méně tradiční druhy asijské zeleniny, saláty pak choi, mangoldy nebo listové saláty. Při pěstování nepoužíváme chemické prostředky, jsme v procesu získávání bio certifikace. Nepoužíváme těžkou mechanizaci. Není to lehká cesta, ale pro nás jediná, která nám dává smysl.
Market garden zakládáme i my. Naše záhony jsou dlouhé 10 metrů a mají šířku 75 centimetrů a cestičky mezi záhony 25 centimetrů. Díky těmto rozměrům dokážeme záhony obhospodařit za pomocí ručních nástrojů a maximálně tak využít plochu, kterou máme k dispozici.
Spirulina: Superpotravina pro zdraví
V letošní sezóně jsme založili 30 záhonů, kde budeme pěstovat zeleninu a květiny. Zeleninu náchylnější na nízké teploty jako jsou například rajčata, papriky, lilek, budeme pěstovat ve fóliovníku o rozměrech 10×4 metry. Jsme v nadmořské výšce 540 m.n.m.
Naše záhony jsou bezorebné, to znamená, že je nikdy neořeme. Orba je v zemědělství běžná praxe a názory na její význam se mezi odborníky liší. My jsme se rozhodli orbu nedělat z toho důvodu, že v půdě probíhá bohatý půdní život. Miliony organismů žijí a pracují na každém centimetru pod zemským povrchem a my si myslíme, že bychom jim tento život měli narušovat pokud možno co nejméně.
Zeleninové bedýnky prodáváme formou komunitou podporovaného zemědělství. S našimi zákazníky - my jim říkáme podílníci - máme smlouvu na celý rok, respektive na sezonu, která trvá 22 týdnů od konce května do konce října. Vnímáme to jako dobrý, a především udržitelný koncept.
Farmář na začátku sezony díky tomu získá jakousi finanční jistotu. Teď nás ještě čekají nějaké nutné investice, třeba chladicí zařízení, a tyto finanční prostředky nám na začátku sezony velice pomůžou. Zákazník má na druhou stranu příslib, že bude mít více než třetinu roku zdravou, čerstvě vypěstovanou zeleninu.
Určitě. Věříme, že náš vztah se zákazníky je mnohem intenzivnější a pevnější, než když si člověk kupuje zeleninu v obchodě nebo na trhu. Naprostá většina našich podílníků se u nás byla podívat, organizovali jsme pro ně různé akce. Před začátkem sezony jsme si tu společně opekli buřty, popovídali jsme si.
I letos chceme pokračovat v organizaci tematických večeří u nás v zahradě, plánujeme celkem tři. Baví nás propojení zeleniny a vaření, protože sami rádi jíme. Menu nám z toho, co v zahradě právě roste, připravuje náš kamarád Kuba Klimeš, který výborně vaří, baví ho zeleninové chutě i způsob, jakým k pěstování přistupujeme.
Někteří byli naši kamarádi nebo rodina. S dalšími nám hodně pomohl bezobalový obchod v Písku, který také funguje komunitně, díky němu jsme získali asi třetinu zákazníků. Máme odběratele i z blízkého okolí, kteří se o nás dozvěděli tak nějak přirozeně, třeba pán, který tu nedaleko chová včely… V minulé sezoně jich bylo 15, letos bychom jich chtěli mít 30 a výhledově až 60.
Letos už je to snazší, protože máme fotky bedýnek z minulého roku. Ti první zákazníci do toho s námi šli, aniž bychom měli cokoliv v ruce, takže respekt (smích). Někteří s námi pokračují i v této sezoně. Plánujeme podobnou velikost bedýnky, složení bude opět pestré, ale chceme přidat na klasické zelenině. Lidé u nás nejsou tolik zvyklí jíst saláty. I proto jsme na našich sítích sdíleli recepty. Chtěli jsme lidem pomoct objevit netradiční druhy zeleniny a naučit je s nimi pracovat.
Studujeme projekt, který se jmenuje Farmářská škola. Jedná se o první projekt zaměřený na ekologické zemědělství, vzděláváme se v teorii, jezdíme na víkendové semináře pořádané na farmách. Je to pro nás časově náročné, ale dává nám to hodně. Absolvoval jsem i rekvalifikační zemědělský kurz v Táboře a považuju za naši výhodu, že jsme byli celkem „nepolíbení“ klasickým způsobem pěstování.
V Čechách je malých zelinářských farem, jako je ta naše, jen asi několik desítek, takže inspiraci čerpáme hodně v zahraničí. Díky Farmářské škole jsme se byli podívat na dvou farmách u Freistadtu, pouhou hodinku cesty od nás. Ty farmy spolupracují, každá má 80 zákazníků, všechny zákazníky z blízkého okolí. Je to dokonce ještě výše položená farma, než je naše.
Jako klíčové pro budoucí zdravé fungování naší farmy vnímám dvě věci - aby to dávalo smysl ekonomicky a aby nám farmaření dovolilo také rozumně žít, udržitelně fungovat, neudřít se. Ekonomika malé farmy je velice napjatá, oba se vedle hospodářství věnujeme i dalším aktivitám, které nám zatím pomáhají chod farmy financovat. Pokud nebude možné se farmařením uživit, další mladí lidé do toho nepůjdou.
Farmář na začátku sezony díky komunitou podporovanému modelu získá jakousi finanční jistotu. Až za námi někdo přijde pro radu a zkušenosti, chceme mu být schopni říct, jak to zvládáme a jak na to… Představuju si, že jsme na misi a zkoušíme, jestli to takto bude fungovat. A pokud ano, a já věřím, že ano, je to podle nás velice smysluplný způsob hospodaření a produkce zeleniny.
Sociální sítě mám na starosti já. Je to náročné, ale baví mě to, beru to jako součást naší práce. Pokud chce být člověk ekologický farmář a propojit se s lidmi, je to v dnešní době potřeba. Na našem blogu a sítích se snažím sdílet především náš příběh, co děláme, kdo jsme. Rád bych v budoucnu více ukázal i to, že je za tím hodně práce, zkrátka dřina, ale přemýšlím, jak to udělat vhodným způsobem, protože když opravdu na něčem pracuju a ruce mám v hlíně, nemám prostor se u toho ještě natáčet.
„Snažíme se propojit ty nejdůležitější články řetězce pěstování zeleniny - první a poslední. Tedy pěstitele zeleniny a jejího konzumenta. Věříme, že je to jedna z možností, jak co nejrychleji dostat čerstvou lokální zeleninu rovnou na vidličku. Chceme tak zviditelnit jednotlivé konkrétní zelinářské farmy a názorně ukázat kdo a kde zeleninu u nás pěstuje," uvedl Hanka.
Zelináři se do internetové mapy pěstitelů podle Hanky sami postupně přidávají. ZUČM chce do projektu zapojit co nejvíce pěstitelů zeleniny. Návštěva farmy nebo farmářské prodejny může být podle Hanky sama o sobě zážitkem, protože nabízí náhled do způsobu hospodaření pěstitele zeleniny.
V Česku je evidováno více než 400 pěstitelů zeleniny. Největší plochu na tuzemských polích se zeleninou zabírá cibule, zelí, hrách a mrkev. Pěstební plochy zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se loni podle ČSÚ zvýšily z 10.960 hektarů v roce 2019 na 11.326 hektarů.
Většinu produkce čerstvé zeleniny tuzemští pěstitelé dodávají obchodním řetězcům, na jejichž pultech končí 75 procent úrody. Velkoobchodům zelináři prodávají desetinu své produkce a stejný podíl připadá na konzervárny, mrazírny či sušárny. Prostřednictvím samosběru, farmářských trhů, prodeje ze dvora, vlastního exportu či dodávek pro hotely a restaurace zelináři v ČR podle údajů ministerstva zemědělství prodávají zatím jen pět procent produkce čerstvé zeleniny.
Obchodní řetězce mají podle pěstitelů zeleniny velmi vysoké marže. Například farmář Ladislav Kašpar loni ČTK řekl, že klesá podíl pěstitelů na konečné prodejní ceně zeleniny v obchodech. "Zatímco před deseti či patnácti lety jsem dostal 33 procent, tak dnes nedostanu ani 18 procent," uvedl Kašpar. Proto na poli nedaleko Olomouce zavedl samosběr zeleniny, který je pro něj i zákazníky ekonomicky výhodnější.
V tomto článku vám přinášíme tipy, jak si vypěstovat vlastní zeleninu opravdu kdekoliv - ať už bydlíte v bytě či domě bez zahrady, nebo ještě zahradu nemáte pro pěstování připravenou. Pro pěstování zeleniny lze použít různé nádoby, včetně polyethylenových plastových pytlů, hliněných hrnců, plastových květináčů, kovových nádob, džbánů na mléko, nádob od zmrzliny, košíků, sudů a truhlíků….
Nádoba musí mít dobrou drenáž a neměla by obsahovat chemické látky, které jsou toxické pro rostliny a člověka. Většinu zeleniny pěstované na zahrádkách lze pěstovat v nádobách, i když při výběru zeleniny je třeba zvážit průměr a hloubku nádoby. Při pěstování zeleniny v nádobách je nejlepší použít některý z hotových substrátů pro pěstování zeleniny, protože jsou lehké, neobsahují choroby, semena plevelů a mají dobrou drenáž.
Rostliny pěstované v nádobách vyžadují častější hnojení než rostliny pěstované na poli, protože v nádobě je omezený prostor pro čerpání živin. Hnojiva lze smíchat se směsí půdy před naplněním nádoby a lze je také aplikovat jako živný roztok. Živný roztok se aplikuje jednou denně při zalévání rostlin.
Rostliny pěstované v nádobách je třeba často zalévat, protože nádoby rychle vysychají. Pro zajištění dostatečné vlhkosti pro růst rostlin je někdy nutné zalévat denně. Vodu aplikujte v takovém množství, aby dosáhla až na dno nádoby. Přebytečnou vodu nechte odtékat drenážními otvory.
Pro zajištění malé zásoby vody může pomoci podmiska pod nádobou; v našich podmínkách známe i tzv. samozavlažovací truhlíky a nádoby, které má v nabídce například Plastia.cz. Doporučujeme při výsadbě použít vyzrálý kompost smíchaný se zeminou/substrátem a přihnojovat např. rostlinnými jíchami, kompostovým výluhem či žížalím čajem.
Integrovaný systém produkce zeleniny (IPZ) dává přednost ekologicky přijatelným metodám a minimalizuje vstupy agrochemikálií s nežádoucími vedlejšími účinky. IPZ prosazuje snížení rizika přehnojování půdy a racionálnější využívání živin. Tuto sezónu chci pro své výpěstky získat tzv. IPZ certifikaci. Je to právě takový předstupeň bio certifikace, který pěstitelům otevírá dveře k více odběratelům, včetně velkých supermarketů.
Pro spotřebitele je to do jisté míry dobrý ukazatel kvality, jelikož kritéria pro získání BIO certifikace jsou opravdu přísná. Je však třeba dodat, že nic není stoprocentní, i zde je prostor pro “podvádění” - stává se například, že zemědělec má certifikaci jen na určitou část své půdy, ale označení BIO používá i pro plodiny, které vypěstoval mimo ni.
Market gardening, tedy intenzivní pěstování zeleniny či květin na malé ploše s důrazem na kvalitu, ekonomickou udržitelnost, efektivitu a přímý prodej, nabízí konkrétní odpověď na aktuální výzvy evropského zemědělství - stárnutí farmářů, nedostatek půdy i otázky potravinové soběstačnosti.
Po celém světě dnes vznikají tisíce takových farem. „Chceme otevřít debatu o budoucnosti malých farem a ukázat, že i malé hospodářství může mít velký dopad. Konference s názvem „Jak na malé farmě pěstovat velké sny“ nabídne přednášky, diskusi i praktické příklady fungování tzv. micro-scale farem. Díky efektivní organizaci práce, zdravé půdě a přímému prodeji zákazníkům může farma o velikosti kolem 0,5 hektaru - tedy přibližně dvě třetiny fotbalového hřiště - uživit farmáře a zároveň pozitivně ovlivňovat krajinu.
| Aspekt | Konvenční velké farmy | Market gardens / malé farmy |
|---|---|---|
| Velikost | Desítky hektarů | Do 1 hektaru, často 0,3-0,6 ha |
| Mechanizace | Těžká technika | Ruční nástroje, lehká mechanizace |
| Sortiment | Monokultura | Desítky druhů zeleniny a květin |
| Prodej | Řetězce, zpracovatelé | Bedýnky, farmářské trhy, přímý prodej |
| Ekologie | Vyšší vstupy agrochemie | IPZ / bio, bez těžké mechanizace |
Pěstování zeleniny může mít v Česku různou podobu - od velkých výrobců dodávajících obchodním řetězcům po malé farmy zásobující lokální komunity. Každý model má své výhody i limity, a trend směrem k menším, udržitelným provozům a přímému prodeji roste.
Copyright © pohodanovapec.cz
