Copyright © pohodanovapec.cz 
Pěstování cuket může být pro milovníky zahradničení velkým potěšením. Tyto rostliny jsou známy svou bohatou sklizní a univerzálností v kuchyni. Ať už se potýkáte s problémy pěstování cuket nebo ne, stojí za to zdůraznit, proč je jejich pěstování tak odměňující. Cukety jsou vynikajícím zdrojem vitamínů a minerálů, včetně vitamínu C, vitamínu K, draslíku a vlákniny. Jejich vysoký obsah vody a nízký počet kalorií z nich dělají skvělou přísadu do mnoha zdravých jídel. Cukety jsou také univerzální v kuchyni. Lze je konzumovat syrové, vařené, grilované nebo pečené. Mohou být přidány do salátů, těstovin, rizot nebo se z nich dají vyrobit například zdravé „těstoviny“ zvané zoodles. Případně je lze použít i jako součást sladkých pokrmů. Jejich vysoká produktivita a univerzálnost při vaření dělají z cuket nezbytnou součást každé domácí zahrady.
Na první pohled si můžete myslet, že se jedná o nějakou chorobu rostliny. Nejčastěji vznikají na konci plodu v místě, kde byl květ. Typickým znakem jsou tmavě hnědé nebo černé skvrny na konci plodu, kde byl původně květ. Nakonec plod uhnije. Napadená část následně postupně měkne a tmavne. Zkrátka máte radost z první maličké cuketky a ještě, než jí odpadne květ, všimnete si, že hned za květem uhnívá. Tento nepříjemný problém je poměrně častý a bojovat s ním rozhodně není lehké.
Jeden z hlavních důvodů, proč mohou cukety začít hnít, je nedostatek vápníku. Vápník je zásadní pro rozvoj zdravých plodů, protože pomáhá rostlinám při vytváření pevné struktury. V případě nedostatku vápníku by se hnědé skvrny projevily již v tomto stádiu růstu. Ve skutečnosti bývá problém často způsoben nedostatkem vápníku nebo tím, že ho rostlina nedokáže správně přijímat z půdy. Nedostatek vápníku ovšem nemusí zákonitě znamenat, že ho je v půdě málo. Na příjem vápníku má vliv kolísání vlhkosti i dlouhodobé podmáčení půdy. Přemokřené kořeny totiž ztrácejí schopnost efektivně přijímat živiny a rostlina začíná vykazovat příznaky jejich nedostatku.
Pokud chcete cuketám s problémem pomoci, není to nic složitého. Proti tomuto jevu lze bojovat aplikací vápenatých hnojiv nebo kompostu bohatého na vápník. Vápník do půdy můžete dodat různými preparáty, tradičně se hnojí třeba ledkem vápenatým nebo chloridem vápenatým. Půdu můžete o důležité živiny obohatit použitím kostní moučky. Toto organické hnojivo vzniká z jemně mletých kostí a obsahuje především vápník a fosfor. Výhodou je, že se živiny uvolňují postupně a působí delší dobu. Použití kostní moučky je velmi jednoduché. Nejlepší je přidat ji do půdy už při výsadbě cuket. Pokud máte rostliny už na záhoně, můžete trochu moučky rozhodit kolem nich a lehce zapracovat do vrchní vrstvy zeminy.
Další možnou příčinou uhnívání cuket může být přelití. Ačkoliv se to může zdát jako paradox, jelikož cukety jsou z 90 % tvořeny vodou, přílišné zalévání jim nedělá dobře. Cukety zalévejte ideálně brzy ráno. Cukety preferují pravidelné a důsledné zavlažování, ale půdu byste měli nechat mezi jednotlivými zaléváními zcela uschnout. Při zalévání se snažte namířit vodu přímo na stonek rostliny, nikoli na listy nebo plody, aby se snížilo riziko plísně nebo hniloby. Odborníci doporučují zalévat přímo ke kořenům a vyhnout se namočení listů.
Obecně lze říci, že cukety nemají rády vysokou vzdušnou vlhkost, proto se nedoporučují pěstovat ve skleníku, ale na záhonu. Často se totiž stává, že zbytek samičího květu, který na malé cuketě zůstává, začne při nadměrné vlhkosti hnít, a hniloba se pak snadno přesune i na plod. Za sucha podobný problém nemusíte řešit - zvadlý květ uschne a sám odpadne, ale ve vlhkém počasí (nebo při nadměrné závlaze) ho od cukety opatrně oddělte a plod něčím nenasákavým podložte. Při panujících tropických teplotách omezují opylovači svou aktivitu (platí především pro včely, čmeláci jsou odolnější). Pokud plody leží na zemině, působením vlhka od zálivky či deště, mohou zahnívat. Z toho důvodu je vhodné, abyste plody podložili. Podložku zvolte takovou, která do sebe nenasákne vlhkost, pak byste si moc nepomohli.
Tykvovité rostliny, mezi něž cukety patří, vytvářejí na jedné rostlině dva typy květů - na dlouhých stopkách samčí a se ztlustlými semeníky přisedlé samičí. Samčí nesou pyl, jehož přenesením na samičí květy dojde k oplodnění, a ze semeníků samičích květů se pak začnou vyvíjet plody. Někdy se však stane, že samčí květy vykvetou dříve než samičí. Nebo vlivem vlhkého či chladného počasí nelétá dostatek hmyzu, který by zajistil opylení květů. Problémem může být i extrémně teplé počasí, při němž zasychá pyl a k opylení květů opět nedojde.
Cukety vznikající ze špatně opylených květů se dál nevyvíjejí a krní. Jelikož se v nich nevytvářejí semena, rostlina nemá důvod je nadále vyživovat a plody zahnívají a odumírají. Špatně opylená rostlina se někdy dokonce snaží vytvářet plody i na samčích květech, které ale rovněž nemají dlouhého trvání. Pokud chcete podpořit bohatou úrodu po celé léto, důležité je nejen správné opylení, ale i vhodná péče o rostliny.
Řešením je nechat vše na přírodě a počkat, dokud nezačnou kvést oba typy květů zároveň. I proto někteří odborníci nedoporučují odstraňovat „nadbytečné“ samčí květy - všechny zvyšují šanci na opylení samičích. Východiskem z podobné situace (kdy už kvetou oba typy květů) je ruční opylení. Dobře vyvinuté samčí květy odlomte a jejich tyčinkami, resp. pylem, potírejte blizny rozkvetlých samičích květů. Pokud se rozhodnete pro ruční opylení, vezměte si vatovou tyčinku nebo jemný štěteček a pyl přeneste ze samčího do samičího květu.
Cukety jsou také častým terčem slimáků, a dokonce i ptáků. Ptáci mnohdy dokážou plody této rostliny načnout tak, že si toho fakticky ani nelze všimnout. Stejně tak se mohou na škodách podílet také slimáci. Pokud nacházíte v okolí cuket slimáky, je na čase se jich zbavit. Optimální je rostliny zakrýt nějakou textilií, aby na ně nemohli ptáci. Granulky na slimáky jsou většinou samozřejmostí. Nechcete-li jít do chemie, tak zkrátka několik malých zahnitých kusů oželíte a prostě je uloupnete.
Cuketové recepty z Kuchyně Lidlu
Pokud vám rostlina roste bujně, má velké krásné listy a nenasazuje žádné plody, může být na vině právě dusík. Mnoho zahrádkářů cukety vydatně přihnojuje dusíkem. Výsledek? Pokud jsou listy zdravé a cuketa dál vytváří nové květy, bývá nejčastější příčinou právě nedostatečné opylení. Vyvarujte se hnojiv s vysokým obsahem dusíku a amoniaku.
Pokud už k zahnívání došlo, odřízněte nebo odstraňte poškozené plody, aby se hniloba nemohla šířit dále. Když neprobíhá dostatečné opylení, ruční opylení může zachránit následující plody. Ačkoliv cukety mají rády vodu a potřebují pravidelnou zálivku, nadbytek jim škodí. Když půjdete zalévat večer, další den možná spatříte pod rostlinou vlhká místa. Stačí jen malé narušení povrchu cukety a ta začíná okamžitě hnít.
Jakmile své cukety uzdravíte, sklízejte drobnější plody. Podpoříte tak jejich další nasazování. Cuketa má stejně tendenci tvořit jeden velký plod. Máme zkušenosti s tím, že prostě nějaký ten odpad je ve srovnání s celkovou úrodou relativně nicotný.
Cukety patří mezi nejvděčnější zeleninu českých zahrad. Na začátku léta rostou téměř před očima a první malé plody dávají tušit bohatou sklizeň. Cukety patří mezi nejvděčnější zeleninu na zahradě a při dobré péči dokážou plodit po celé léto. Každý rok není stejný. Někdy je výnos obrovský, jindy se nedaří. Takže ať už se setkáte s jakýmkoliv problémem při pěstování cuket, pamatujte, že stojí za to vynaložit úsilí na jejich záchranu. Nechtějte, aby vás uhnívání cuket odradilo od zahradničení.
Copyright © pohodanovapec.cz
