Jako rodičé často hledají odpovědi na otázku, proč dítě během krmení pláče, vzpírá se a co nejvíce pomůže situaci uklidnit. Text sbírá informace z klinických popisů a zkušeností rodičů, aby nabídl maximálně detailní a praktické shrnutí problémů, které se mohou během krmení objevit a jak na ně reagovat.
Dítě obvykle signalizuje hlad pláčem, a to může nastat i během krmení, kdy dítě ještě sání dokončuje. Někdy dítě vzteká při krmení z lahve kvůli nedostatečnému toku mléka, nevhodné savičce nebo lahvi, která neumožňuje plynulý tok. Pokud je mléko uklidňující, ale dítě jej odmítá přijmout nebo má potíže s průtokem, může jít o problém s technikou krmení, polohou či argumanty spojené s gastrointestinálním komfortem. Někdy bývá problém i to, že dítě pije krátce z jednoho a poté přechází na další, což vede k nesprávnému toku.
Kolika se projevuje nadměrným pláčem, křikem a napětím břicha. Příčina koliky není vždy jasná; často se uvádí, že jde o kombinaci neuromotorické zralosti, vyšší citlivosti trávicího traktu a způsobu držení těla během krmení. Příznaky mohou být intenzivnější večer a v noci a trvat až do 3-4 měsíců věku. Důležité je rozlišovat koliku od jiných problémů, jako je reflux či alergie na potraviny matky či mléčné bílkoviny v krmivu.
Definice koliky často uvádí pravidlo 3: pláč minimálně 3 hodiny denně, alespoň 3 dny v týdnu po dobu minimálně 3 týdnů. Kolika se může projevovat přitahováním nožiček k bříšku, stahováním svalstva, zarudnutím tváře a napětím břicha. Pokud pláč pokračuje i po krmení a dítě nadále vyžaduje sání, může to být známkou bolesti či trávícího diskomfortu. Při podezření na koliku je vhodné vyzkoušet různé uklidňující metody a porady s pediatrem.
Jakmile dítě odmítá určitou lahvičku či savičku, vyplatí se vyzkoušet jiné typy. Protiling kolik je často spojena s volbou správné savičky a rychlosti toku. Různé typy lahví a dudlíků mohou mít vliv na to, kolik vzduchu dítě polyká. Pro kojence s kolikou se doporučují anti-kolikové lahve a savičky, které minimalizují spolykání vzduchu během sání. U některých dětí fungují profiotika či kapky na bolest bříška (fenykové či anýzové silice), zatímco jiné reagují lépe na změnu mléka či dávkování.
Někdy se při těžkém porodu může objevit Kiss syndrom, který zahrnuje blokády krční páteře a související bolesti. Děti s Kiss syndromem bývají nadměrně dráždivé, často pláčou a mohou mít potíže s kojením, protože se špatně přisávají. Tato situace může vést k nedostatečnému příjmu potravy, poklesu laktace a dalším potížím při krmení. V takovém případě je vhodná konzultace s lékařem či fyzioterapeutem.
Pokud má dítě po dlouhém pláči tendenci vyžadovat opětovné přisátí, lze vyzkoušet následující postupy:
Ve vyjednání mezi rodiči a pediatrem mohou být navrženy alternativy jako:
Stres a únava rodičů mohou ovlivnit jemnost a efektivitu krmení. Příliš mnoho podnětů a rušivého prostředí může zvyšovat pláč a zhoršovat spolupráci dítěte při sání. Naopak klidné prostředí, jemný hlas, tlumené světlo a pravidelný rytmus krmení mohou pomoci dítěti cítit se bezpečně a pohodlně. V některých případech pomáhá i krátká pauza a změna prostředí - například krátká procházka na čerstvém vzduchu nebo klidná koupel.