EVropská unie dnes po zhruba 50 letech končí výrobní kvóty na cukr. Evropská komise předpokládá, že začne růst domácí produkce cukru i jeho vývoz. Důsledkem by měl být také pokles dovozu.
Po 49 letech se bude v Evropské unii znovu volně obchodovat s cukrem. Vnímám to jako velkou příležitost k rozvoji výroby cukru v České republice. Věřím, že i neregulované tržní prostředí dosavadní výsledky v pěstování cukrové řepy a ve výrobě cukru potvrdí a že příznivou bilanci výroby cukru se i nadále podaří udržet, uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Pozitivně vidí konec kvót i externí poradce Mojmír Severin. „Trh se měl možnost připravit na zrušení již od roku 2013. I přes možné počáteční anomálie na trhu s cukrem po zrušení kvót je to příležitost potvrdit, či dokonce navýšit příznivou bilanci výroby cukru. Naše cukrovary jsou technologicky na výši a domácí zemědělci umí efektivně pěstovat cukrovku,“ řekl ČTK.
ČR je dlouhodobě z hlediska cukru přebytkovým regionem. Cukru se v Česku vyrobí více než 550.000 tun ročně, domácí spotřeba je 350.000 tun ročně. V uplynulé kampani bylo v Česku vyrobeno nejvíce cukru za posledních 30 let. Jeho množství je prakticky stejné jako v roce 1989, i když plochy, kde se pěstuje cukrová řepa, klesly na polovinu. Na více než dvojnásobek se zvýšil výnos cukrovky.
Nyní funguje v ČR sedm cukrovarů, v roce 1989 jich bylo 53. Při vstupu do EU jich jich bylo 11, od té doby se tak jejich počet snížil o čtyři. Aktuálně se podle státu pěstuje cukrová řepa na 65.000 hektarech, před 28 lety to bylo 130.000 hektarů.
Výrobcům cukru vzrostly loni zisky, například Moravskoslezským cukrovarem z Hrušovan nad Jevišovkou na 304,5 milionu korun, tržby mu vzrostly o více než 300 milionů na 3,36 miliardy. Společnosti Tereos TDD, která patří mezi lídry tuzemského trhu, stouply loni tržby o 18 procent na 6,5 miliardy korun. Čistý zisk firmy činil 597 milionů korun. Důvody nárůstu tržeb zahrnují lepší ceny cukru a lihu, ale i efektivní řízení nákladů a vyšší objemy výroby.
V ČR je aktuálně sedm cukrovarů, z toho dva v Čechách a zbytek na Moravě. Čtyři z nich vlastní dva podniky s rozhodujícím podílem zahraničního kapitálu. To znamená, že čeští zemědělci nemusí být jistí výkupními cenami cukrové řepy, když hrozí větší zahraniční vliv na trh.
Odhady naznačují, že se evropská produkce cukru může zvýšit až o třetinu; tlak na cenu by tak mohl směřovat dolů. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha upozorňuje, že pokud se zvyšuje osevní plocha cukrové řepy v Německu a Francii a hrozí přebytek cukru, mohou cukrovary uvažovat o uzavření provozu v Česku. Zřetelné signály z okolních zemí ukazují na možné posílení výrobních kapacit a snižování výkupních cen cukrové řepy pro české zemědělce.
Od října dojde ke snížení administrativní zátěže pro cukrovary, protože nebude nutné podávat tolik informací Evropské komisi. O změně vládního nařízení již rozhodla vláda. Administrativní zátěž by měla cukrovarům klesnout o 40 procent. „V současnosti cukrovarnické podniky poskytují zhruba 25 informací na 21 formulářích,“ uvedlo ministerstvo zemědělství.
Ekonomické a politické kruhy diskutují o dalekosáhlých reformách; Evropská komise schválila návrh změn trhu s cukrem, které mají posílit konkurenci prostřednictvím hlubokého snížení minimálních cen cukru a cukrové řepy a redukce výrobních kvót. Cenu cukru plánují srazit o 39 procent a výkupní cenu cukrové řepy o 42,6 procenta. EU se od světa odklání od role dovozce do druhého největšího vývozce cukru, a to za cenu zvýšeného tlaku na země, které pěstují cukrovou řepu.
Podle ministra zemědělství Petra Zgarby je návrh pro české zemědělce přijatelný, i když bude nutné značně snížit i domácí produkci cukru. Evropská komise chce do dvou let snížit zajištěnou cenu cukru a výkupní cenu cukrové řepy, aby se vytvořila stabilita trhu a podpora skutečné konkurenceschopnosti venkova. Diskuze o reformách a jejich implementaci pokračují, s důrazem na udržení chodu cukrovarnického průmyslu a ochranu venkovských komunit.
V závěru lze konstatovat, že zákonné a ekonomické změny kolem kvót s sebou nesou významné výzvy pro stabilitu trhu, prospěch cukrových řepných pěstitelů i pro spotřebitele. Důležité bude sladění zájmů zpracovatelů, pěstitelů a státu, a to zejména v kontextu regionální odlišnosti podpory a inovací v cukrovarnické produkci napříč EU.