Copyright © pohodanovapec.cz 
Fazol obecný (Phaseolus vulgaris) je jednoletou keříčkově či popínavě rostoucí rostlinou. Náleží do čeledi bobovitých rostlin. Původní domovinou je střední a jižní Amerika. Ze svých objevných cest ho do Evropy přivezli v 15. a 16. století a o sto let později už byly poměrně dost pěstované.
Již při výběru semen je nutné vědět, k jakému účelu budou sloužit. Ano, fazole obecné se mohou pěstovat z mnoha různých důvodů. Fazole pěstované pro suchá zrna se sklízejí až jsou lusky zcela suché, naopak lusky se otrhávají již ve stádiu tzv. mléčné zralosti. Lusky těchto "zeleninových" odrůd jsou tenčí, jemnější a křehčí. Nemají vnitřní silnou blánu a obvodová silná vlákna. V kuchyni se používají k přímé spotřebě, zamrazení či k naložení do nálevu. "Luštěninové" odrůdy mají větší a širší lusky. Téměř vždy se jedná o některou z odrůd pnoucích fazolí, jejichž délka může dosáhnout až 5 m. Tyto odrůdy sice vstupují do plodnosti o něco později, zato však můžete pravidelně sklízet mladé lusky až do podzimu.
Mezi konkrétní odrůdy patří například keříčková fazole Maxi (Phaseolus vulgaris L., Maxi), keříčková Divara (Phaseolus vulgaris L., Divara), odolná Negra (Phaseolus vulgaris L., Negra) kvetoucí fialovými květy, Golden Teepee (Phaseolus vulgaris L., Golden Teepee) se zlatožlutými lusky, Neckargold (Phaseolus vulgaris L., Neckargold) - popínavá odrůda, nebo Neckarkönigin (Phaseolus vulgaris L., Neckarkönigin) s dlouhými masitými zelenými lusky. Alternativou s bílými květy a bílými plody je fazole nádherná (Vicia faba L., Dreifach weiße).
Fazole jsou teplomilná rostlina a vyžadují dobře prosluněné a provzdušněné stanoviště. Ke zdárnému růstu přispívá dostatek teplých a slunečních dní s teplotou okolo 22 °C. Fazol je teplomilná rostlina, a proto je důležité počkat, až pomine riziko přízemních mrazů. Fazole jsou náchylné na poškození mrazem. Proto je vyséváme v první polovině května, aby vzešly až po ,,Zmrzlých“, kdy už je riziko přízemních mrazíků minimální. V polohách nad 350 m n. m. vyséváme raději až koncem května či začátkem června.
Vhodnou půdou je lehká až středně těžká zem s neutrálním pH v rozmezí 6 - 7. Fazolím vyhovují středně vápenité, humózní a hlinité půdy. Půda nesmí v období klíčení a při nasazování lusků přeschnout. Ideálním stanovištěm je místo s dopoledním sluncem či polostínem; přímé odpolední slunce také nemusí být to pravé. Pro jeho pěstování nejsou vhodná větrná místa, mrazové kotliny a lokality s vysokou vzdušnou vlhkostí, kde bývá napadán houbovými chorobami.
Semena vysévejte přímo na záhon v období května až června, obvyklá doba výsevu je od poloviny května do konce června. Fazole vyséváme, když teplota půdy neklesá pod 10 °C a je dostatečně zásobena vláhou, což bývá od poloviny května do poloviny června. Postupným výsevem až do konce června můžeme prodloužit dobu sklizně.
Co je předkličování semen a kdy se vyplatí semena předklíčit? Předkličování semen spočívá v tom, že semena necháme před výsevem lehce předklíčit máčením ve vodě. Semena určená k výsevu dáme do nádoby s vodou na jeden až dva dny. Alespoň třikrát denně vodu slejeme a vyměníme. Předkličování se vyplatí zejména při suchém počasí na jaře, kdy je půda vyprahlá a hrozí, že semena by vůbec nevyklíčila. Zrychlí se tím klíčení a zvýší se šance, že semena prokoření do hlubší vrstvy, která si ještě podržuje vláhu.
Jak pěstovat keříčkové fazole? Keříčkové fazole se vysévají přímo na venkovní stanoviště cca 5 cm hluboko do hnízd po 3 - 4 ks ve sponu 30 x 60 cm. U keříčkových odrůd se doporučuje vysazování do řádků vzdálených od sebe 40 - 60 cm nebo do sponu 40 x 40 cm. Do každé jamky umístíme 3 - 5 semen. Keříčkové fazole nepotřebují oporu, zaberou však více prostoru.
Jak pěstovat tyčkové (pnoucí) fazole? Tyčkové fazole vyséváme přímo na venkovní stanoviště podél opory například z kari sítě nebo oplocenky. Opora by měla být aspoň 2 metry vysoká; u konstrukcí doporučujeme i výšku 250 cm. Tyčkové odrůdy vysazujeme ve sponu cca 80 cm x 70 cm, do jedné jamky zasaďte 3 - 6 kusů semen. Opora by měla být připravena už v době výsevu, abyste později nepoškodili kořenový systém rostlin.
Fazole obecné jsou na pěstování celkem nenáročné rostliny. Aby fazole dobře prospívaly, můžete je přihnojit. Fazole si dokážou vázat dusík ze vzduchu, proto není nutné je nadměrně hnojit dusíkatými hnojivy. Na koříncích rostlin čeledi bobovitých se vyskytují hlízkové bakterie žijící s rostlinami v symbióze. Bakterie na kořínkách fazolí fixují vzdušný dusík, který je pak přístupný i pro další rostliny.
Fazole mají mělký kořenový systém a potřebují dostatek vláhy v době, kdy klíčí, během kvetení a při zakládání lusků. Dostatkem vláhy v květu a v suchých letech zvyšujeme výnos lusků. Půdu udržujeme nakypřenou a bez plevelu. Mulčování půdy pomůže udržet vláhu. Při pěstování fazolí se vyplatí dodržovat střídání plodin a nevysazovat fazole na stejné místo každý rok, abychom předešli vyčerpání půdy a chorobám.
Svou roli může hrát také slabé opylení nebo nedostatek živin v půdě, což může způsobit opadávání květů. Nejvíce vody fazole potřebují během kvetení a následné tvorby lusků. Zaléváme přímo ke kořenům, fazole snesou nižší teplotu, ale v chladné půdě nerostou. Fazole potřebují pravidelnou, ale přiměřenou zálivku; nesmí být přemokřené, protože pak hrozí houbové choroby.
Fazole obecné nejsou nijak zvlášť náchylnou rostlinou, přesto se může stát, že zejména popínavé druhy napadne škůdce či choroba. Nejčastěji vyskytujícími jsou antraknóza, květilka všežravá, zrnokaz fazolový a mšice. Antraknóza se v první fázi projevuje hnědými skvrnami na mladých luscích a v druhé fázi žlutohnědými či červenohnědými skvrnami na zrnech. Květilka všežravá je v první fázi larva požírající děložní lísky ještě v půdě, čímž poničí vegetační vrchol rostliny. Zrnokaz fazolový je brouk kladoucí vajíčka na lusk; jeho larvy se prožerou do zrn, v nichž se zakuklí.
Prevencí proti napadení zrnokazem je každoroční změna stanoviště, uklízení pozůstatků sklizených rostlin a uskladnění sklizených fazolí v mrazícím boxu, v němž při teplotě -18 °C zrnokaz spolehlivě zahyne. Semena napadená zrnokazem je možné zničit mrazem; osvědčilo se umístit dobře vysušená semena po sklizni do mrazáku s teplotou -18 °C a nechat je tam cca tři týdny.
Kdy sklízet zelené fazolové lusky? Sklizňovou zralost poznáme tak, že zelené fazolové lusky jsou pevné a je možné je rozlomit na kousky. Semena v luscích by měla být stále velmi malá a neměla by vytvářet boule na luscích. Zelené fazolové lusky sbíráme průběžně jak dorůstají. Zejména u keříčkových fazolí je důležité sklízet lusky ihned, jakmile dozrají, abychom předešli jejich zplesnivění.
Kdy sklízet semena fazolí? Zralá semena poznáme podle zralých lusků, které před sklizní musí uschnout a zdřevnatět. Sklízíme celé lusky, z nichž semena následně vyluštíme. Lusky fazolí pěstovaných na suché semeno obsahují tuhá vlákna na hřbetním i břišním švu. Fazole pěstované na zeleno mají jemné lusky a tuhá vlákna postrádají.
Jak správně zmrazit fazolové lusky? Nejprve odstraníme poškozené části lusků, popřípadě je nakrájíme na menší kousky. Před zamrazením fazole krátce povaříme ve vroucí vodě, stačí cca tři minuty a necháme okapat a vychladnout. Fazole se snadno zavařují i zamrazují, jednoduše se proto můžete zásobit fazolovými lusky na celou zimu. Před uložením je nakrájejte na kousky, přičemž odstraňte oba konečky lusků.
Fazole jsou zásobárnou důležitých vitamínů a minerálů např. draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku a jódu. Fazole mají obecně mnoho zdraví prospěšných látek - vitamíny A, B, hodně vlákniny, sacharidy a málo tuků. Fazolová semena jsou vynikající kalorickou a bezlepkovou potravinou, která se dá skladovat i několik let.
Než začnete zkoušet recepty z fazolí, měli byste vědět, jak fazole uvařit. Syrové fazole jsou jedovaté - nevařená semena obsahují řadu toxinů, které způsobují otravu provázející zvracení, křeče a průjmy. Toxiny odbouráme vařením po dobu alespoň dvaceti minut. Suché plody fazolí před kuchyňskou úpravou namočte přes noc do vody a druhý den je uvařte do měkka. Pokud chcete, aby zelené fazolové lusky zůstaly mírně křehké, tak je před úpravou spařte horkou osolenou vodou a propláchněte je vodou studenou.
Odvar ze zelených sušených lusků bez semen se používá jako podpůrný prostředek při léčbě lehčích forem cukrovky. Konzumace fazolí pomáhá snižovat krevní tlak, udržuje optimální hladinu cukru v krvi. Při zařazení fazolí do jídelníčku se můžete setkat s nadýmáním, ale při pravidelné konzumaci si tělo začne vytvářet enzym, který nadýmání zamezí.
Jak předejít plynatosti z fazolí? Potíže s nadýmáním může zmírnit vaření luštěnin s kurkumou, kmínem, česnekem, hřebíčkem, pepřem nebo zázvorem. Můžeme použít také jablečný ocet zmírňující nadýmání. Plynatost dále zmírňuje například saturejka horská. Osvědčený způsob využívaný na Dálném východě je vaření fazolí společně s řasou Konbu.
| Typ | Hloubka výsevu | Optimální doba výsevu | Spon |
|---|---|---|---|
| Keříčkové | 5 cm | polovina května - červen | 30-50 cm řádky, 40-60 cm mezi řádky |
| Tyčkové (pnoucí) | 7 cm | polovina května - konec června | 80 x 70 cm, opora 2-2,5 m |
| Na semeno (suché) | 5-7 cm | polovina května - červen | 40 cm mezi hnízdy |
Fazole patří mezi vděčné domácí luštěniny. Dobře se vysévají, rychle rostou a nezabírají na zahrádce příliš mnoho místa, zvláště ty popínavé. Pěstovat je můžete pro zelené lusky i zralá semena. Fazole vám mohou obohatit zahradu nejen o úrodu, ale i o dusík v půdě díky symbióze s hlízkovými bakteriemi.
Copyright © pohodanovapec.cz
